17 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, adresa pro 19 616 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 313 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 7 303 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 718,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne datum, domáhala zaplacení částky 19 616 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 284,30 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 616 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a úhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na základě které – po posouzení úvěruschopnosti žalovaného – byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr měl být splácen ve 24 měsíčních splátkách včetně úroku a poplatku ve výši 495 Kč. Žalovaný uhradil celkem 2 678 Kč, a to dne datum částku 1 219 Kč a dne datum částku 1 459 Kč. Žalobkyně se domáhá jistiny ve výši 13 750 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a odkázala na judikaturu, komentářovou literaturu a přiložené listiny.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, kdy na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně úroků ve 24 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla ve výši 1 219 Kč, druhá až osmá splátka ve výši 1 459 Kč a zbytek splátek ve výši 724 Kč měsíčně (smlouva ze dne datum). Úvěr byl dne datum vyplacen žalovanému (výpis ze dne datum). Sjednané poplatky odpovídají tvrzením v žalobě.

6. Žalovaný uhradil splátku dne datum splátku ve výši 1 219 Kč a dne datum ve výši 1 459 Kč (výpis z čerpání), další splátky nikoliv, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni, o čemž žalovaného vyrozuměla (dopis ze dne datum).

7. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, aby svůj závazek do datum splnil (předžalobní výzva ze dne datum včetně dokladu o odeslání).

8. Žalovaný v dubnu 2025 měl čistý příjem 36 077 Kč a bezhotovostně mu bylo vyplaceno 47 609 Kč (výplatní páska za 4/25).

9. V matričním listu klienta je uvedeno, že žalovaný má čistý příjem 47 000 Kč.

10. Z úvěrové zprávy, že žalovaný hradil splátky na úvěrové zatížení cca 2 245 000 Kč, v době od srpna 2024 do dubna 2025 mu bylo šest úvěrů odmítnuto, kdy se jednalo o úvěry od 20 000 Kč až po 400 000 Kč. Žalovaný měl v době poskytnutí řešeného úvěry tři úvěry ve výši 30 000 Kč a měl jednorázově vrátit na každý 36 022 Kč, úvěr ve výši 315 000 Kč s měsíční splátkou 5 742 Kč, úvěr ve výši 467 183 Kč s měsíční splátkou 6 524 Kč, úvěr ve výši 26 000 Kč s měsíční splátkou 3 693 Kč, úvěr ve výši 160 555 Kč s měsíční splátkou 2 830 Kč, a hypoteční ve výši 1 605 000 Kč se splátkou 11 206 Kč, dále kreditní kartu s limitem 49 199 Kč a revolvingový úvěr ve výši 71 144 Kč s měsíční splátkou 7 676 Kč. Celkové měsíční splátky na úvěry byly cca 38 000 Kč, bez závazku z kreditní karty a 3 úvěrů splatných za jeden měsíc.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud má za to, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z výše čistého příjmu ve výši 47 000 Kč, když čistý příjem byl cca 36 000 Kč. Žalobkyně se spokojila pouze s jednou výplatná páskou. Před poskytnutím úvěru žalovanému neověřila výdaje žalovaného, přestože je tato povinnost uložena povinnost. Navíc žalovanému nebylo šest úvěru v době od srpna 2024 do dubna 2025 schváleno a byl úvěrově zatížen, že žalovanému zbývalo cca 11 000 Kč, pokud soud bude vycházet z příjmu 47 000 Kč, na život, ze kterých byl povinen hradit 3 úvěry ve výši 30 000 Kč, kreditní kartu a žalobkyní poskytnutý další úvěr.

16. Žalobkyně úvěr poskytla, i když nezkoumala, ač je to její zákonnou povinností, skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Pochybení při posuzování úvěruschopnosti je patrné i z průběhu úvěrové historie, neboť žalovaný uhradil v plné výši pouze dvě splátky.

17. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že uzavřená smlouva je neplatná, a to absolutně (srov. k tomu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud nadto upozorňuje, že s přihlédnutím k rozsudku Soudní dvora EU ze dne 17. května 2022 sp. zn. 600/19 by vyhovující rozsudek – bez zkoumané úvěruschopnosti – nemusel být ani způsobilým exekučním titulem.

18. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem 15 000 Kč a žalovaný do podání žaloby uhradil částku 2 687 Kč.

19. Žalovaný je tak povinen vrátit, co mu právní předchůdkyně žalobkyně plnila (§ 2993 obč. zák.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 12 313 Kč (15 000 Kč – 2 687 Kč) k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak bude dále uvedeno.

20. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně požádala žalovaného úhradu dluhu do datum, proto je žalovaný ode dne následující v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodů soud výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení od datum ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 11,5 %.

21. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni zbytek požadovaných částek, tj. zbytek jistiny, požadované poplatky, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 718,95 Kč, přičemž tato částka představuje 25,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 616 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.