17 C 64/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 22 519,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 519,60 Kč s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 16 296,86 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 800,86 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22 519,60 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr na účet č. , č. účtu, ve výši 55 000 Kč. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného spotřebitele. Žalovaný uhradil celkem 38 703,14 Kč a na jistině zbývá uhradit částku 16 296,86 Kč. Pro prodlení žalovaného se splátkami byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Dlužná částka se skládá z nezaplacené jistiny úvěru ve výši 16 296,86 Kč, poplatků ve výši 4 504 Kč (3 upomínky po 800 Kč a pojištění za 4 měsíce ve výši 526 Kč měsíčně), úroku do , datum, ve výši 521,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 197,10 Kč, úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 16 296,86 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 696,86 Kč od , datum, . Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, .

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s příjem 31 282 Kč čistého měsíčně. Žalovaný byl úvěrově zatížen splátkami ve výši 8 890 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze životních nákladů žalovaného ve výši 13 183,20 Kč a měsíčně žalovanému zbývalo 9 208 Kč. Úvěrové zatížení žalovaného činilo celkem , hodnota, % ve vztahu k příjmům.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, kdy na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 55 000 Kč (smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně úroků ve 12 měsíčních splátkách ve výši 4 7821,82 Kč a s pojištěním ve výši 526 Kč, celkem 5 307,82 Kč, přičemž sjednaná úroková sazba činila 7,9 % ročně (smlouva o úvěru). Žalovaný úvěr řádně nehradil (dopis ze dne , datum, , dopis ze dne , datum, , dopis ze dne , datum, , dopis ze dne , datum, a dopis ze dne , datum, ), a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, , o čemž žalovaného vyrozuměla (dopis ze dne , datum, ). Ke dni zesplatnění žalovaný dlužil na jistině částku 16 296,86 Kč, na kapitalizovaném úroku částku ve výši 521,64 Kč a na poplatcích částku 4 504 Kč (dopis ze dne , datum, a výpis ze dne , datum, ). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).

6. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má celkové měsíční příjmy domácnosti 52 000 Kč a měsíční náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč. Pracuje v Německu s příjmem 42 000 Kč čistého měsíčně (žádost o úvěr). Z potvrzení o příjmu, že žalovaný dosahuje čistého měsíčního příjmu cca 46 000 Kč.

7. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Žalobkyně prokázala nárok smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z běžného účtu a dopisy (zesplatnění). Na základě smluvního vztahu byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti došlo ke zesplatnění úvěru.

12. Soud rovněž dospěl k závěru, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného spotřebitele, když celková výše splátek byla cca 5 000 Kč, žalovaný dosahoval příjem cca 46 000 Kč čistého, byl úvěrově zatížen splátkami ve výši cca 9 000 Kč. Jeho celkové zatížení splátkami činilo 30 % příjmů, žalovaný uvedl, že má výdaje na bydlení ve výši 6 000 Kč měsíčně. Fakt, že úvěr byl ve finančních možnostech žalovaného podporuje i to, že byl informován o prodlení až dopisem z listopadu 2024, když úvěr načerpal v březnu 2024.

13. Soud tak žalobě tak soud zcela vyhověl, neboť částky, jak jsou specifikovány, byly žalobkyní řádně doloženy výše uvedenými listinami, a to včetně úroků a úroků z prodlení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 519,60 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

15. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b a. t., neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření a výše dluhu), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení. Za účelně vynaložené náklady nelze ani považovat doplnění žaloby o zkoumání úvěruschopnosti, když toto tvrzení a označení důkazů mělo být součástí žaloby; stejně tak není účelně vyjádření (spojené s omluvou z jednání) – bez výzvy soudu – ze dne , datum, .