17 C 80/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejší účastnice, narozené datum bytem adresa žalobce a vedlejší účastnice zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného, země 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a vedlejší účastnice pro určení promlčení zástavního práva

I. Určuje se, že pozemek parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba část obce, adresa, vše zapsané na list vlastnictví, katastrální uzemí, územní celek, není zatížen zástavním právem smluvním zajišťujícím pohledávku ve výši 2 000 000 DM zapsaným v katastru nemovitostí pod sp. zn. číslo.

II. Žaloba, aby soud určil, že pozemky parc. číslo parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví, katastrální uzemí, územní celek, nejsou zatíženy zástavním právem smluvním zajišťujícím pohledávku ve výši 2 000 000 DM zapsaným v katastru nemovitostí pod sp. zn. číslo, se zamítá.

III. Žádný z účastníků, ani vedlejší účastník, nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce, jakožto výlučný vlastník nemovitých věcí - pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je budova adresa, pozemku parc. číslo pozemku p. číslo vše zapsané na list vlastnictví, katastrální uzemí, se domáhal určení neexistence zástavního práva z důvodu jeho promlčení vůči žalovaným. Zástavní právo zajišťuje pohledávku ve výši 2 000 000 DM a je zapsáno v katastru nemovitostí pod sp. zn. číslo.

2. Žalobu směřoval proti oběma žalovaným neboť žalovaná č. 1 je v katastru nemovitostí zapsána jako zástavní věřitelka a žalovaný č. 2 je vlastníkem pohledávky zajištěné zástavním právem, přičemž tato skutečnost vyšla najevo v řízení vedeném u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. spisová značka, ve kterém žalovaný č. 2 uplatňoval pohledávku zajištěnou zástavním právem vůči vedlejší účastnici. Žalobce vznesl, společně s vedlejším účastníkem, hmotněprávní námitku promlčení pohledávky a rovněž zástavního práva k výše uvedeným nemovitostem. Zajišťovaná pohledávka vznikla dne 1999 na základě smlouvy o půjčce s tím, že půjčka byla splatná kdykoliv na požádání věřitele. Splatnou se mohla poprvé stát dne 1999. Konec promlčecí lhůty připadl na 2002, přičemž o zesplatnění půjčky bylo požádáno až 13 let od uplynutí promlčecí lhůty. Žalobce pak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že předmětné nemovitosti nejsou zatíženy předmětným zástavním právem, neboť žalobce nedisponuje listinou, která by mohla být podkladem pro výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí a bez rozhodnutí soudu není možné zástavní právo vymazat.

3. Žalovaná č. 1 se k věci nevyjádřila a z jednání se omluvila.

4. Žalovaný č. 2 uvedl, že žalobce, ani vedlejší účastník nikdy nenabídl smírné řešení případu, které by bylo možno akceptovat. Není možné, aby se pohledávka promlčena a celá věc měla být řešena v rámci rozvodového řízení.

5. Ze zástavní smlouvy ze dne 1999 soud zjistil, že vedlejší účastnice jako zástavce a žalovaná č. 1 jako zástavní věřitel uzavřeli zástavní smlouvu k zajištění pohledávky zástavního věřitele vůči zástavci podle smlouvy o půjčce ze dne 1999, a to k nemovitosti - pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je budova adresa, zapsaného na list vlastnictví, katastrální území a územní celek. Zástavní právo bylo zřízeno pro pohledávky ze smlouvy o půjčce v celkové výši 2 000 000 DM. Právní účinky vkladu zástavního práva nastaly dne 1999.

6. Ze spisu Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. spisová značka (žaloba, výslech žalované č. 1 před dožádaným soudem v Německu a výslech žalovaného č. 2) soud zjistil, že předmětná půjčka byla splatná kdykoli na požádání věřitele – žalované č. 1, tedy splatnou se mohla poprvé stát již 1999.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem pozemku parc. č. st. 224, jehož součástí je budova adresa, pozemku parc. číslo pozemku p. č. parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví, katastrální území Klenčí pod Čerchovem je žalobce. K pozemku parc. č. st. 224, jehož součástí je budova adresa, katastrální území Klenčí pod Čerchovem, je zřízeno zástavní právo smluvní ve prospěch žalované číslo.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovaný číslo jako postupník a žalovaná číslo jako postupitel uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky - půjčky ze dne datum, která byla poskytnuta vedlejší účastnici ve výši 2 000 000 DM. Žalovaná číslo tedy postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalovaného číslo.

9. Z úřední činnosti soud zjistil, že u zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. spisová značka. V tomto řízení se žalovaný č. 2 domáhal po vedlejší účastnici uhrazení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Jednalo se o nárok vyplývající z ústní smlouvy o úvěru ze dne 1999, kterou uzavřela s vedlejší účastnicí žalovaná č. 1 a na základě této smlouvy dle tvrzení žalovaného č. 2 poskytla vedlejší účastnici částku 2 000 000 DM, tj. podle přepočtu 37 260 000 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalovaného č. 2 smlouvu citovanou v odstavci odstavec tohoto rozsudku. Vedlejší účastnice vznesla v tomto řízení námitku promlčení. Okresní soud v Domažlicích rozhodl rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak, že žalobu žalovaného č. 2 zamítl s odůvodněním, že dle tvrzení žalovaného č. 2 (tehdy žalobce) i žalované č. 1 (tehdy svědkyně) k uzavření smlouvy o půjčce došlo 1999 a půjčka byla splatná kdykoli na požádání věřitele, tedy splatnou se mohla poprvé stát již 1999 a nárok žalovaného č. 2 je promlčen a soud prvního stupně ani neměl za prokázané, že by platně vznikla smlouva o půjčce. Tento rozsudek byl potvrzen Krajským soudem v Plzni ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Oba citované rozsudky nabyly právní moci dne 2019.

10. V této věci jde o to, že žalobce se domáhá neexistence zástavního práva v důsledku promlčení, když je třeba vycházet z toho, že promlčení nároku je nutné posuzovat s ohledem na dobu, kdy nastala splatnost předmětných půjček podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ ObčZ“) a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“).

11. Podle ustanovení § 152 ObčZ zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

12. Podle ustanovení § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Promlčení se řídí ustanovením § 100 odst. 1 ObčZ, podle kterého se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2, věta třetí tohoto ustanovení se zástavní práva nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

14. Podle § 102 ObčZ pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

15. Podle § 170 odst. 2 ObčZ promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká.

16. Podle ustanovení § 80 OSŘ se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že zástavní smlouva byla uzavřena dne 1999 k zajištění pohledávky žalované č. 1, jako zástavního věřitele za vedlejší účastnící jako zástavcem z titulu půjčky poskytnuté zástavním věřitelem na základě smlouvy o půjčce ze dne 1999. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2015 žalovaný č. 2 jako postupník a žalovaná č. 1 jako postupitel uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky - půjčky ze dne 1999. Tato půjčka byla splatná na požádání věřitele, tj. promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh, tj. dne 1999 Zástavní smlouvou bylo k nemovitosti - pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je budova adresa, k. ú. obec, zřízeno zástavní právo k zajištění shora uvedené pohledávky. V současné době je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výrokové části rozsudku žalobce.

18. Žalobce, tak vedlejší účastník, vznesl námitku promlčení, to jak majetkového práva, tak práva zástavního. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy). V projednávané věci začala tříletá promlčecí doba zástavního práva zřízeného zástavní smlouvou ze dne 1999 běžet nejpozději dne 1999. Vzhledem k tomu, že zástavní práva se nepromlčují - jak vyplývá z ustanovení § 100 odst. 2 věty třetí ObčZ - dříve než zajištěná pohledávka, promlčelo se zástavní právo uplynutím promlčecí doby pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 1999 tj. 2002, případně 2003 (pokud by se právní vztah smlouvy o půjčce řídil zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nejpozději však 2009 – viz § 408 ve spojení s § 504 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do datum). Žalovaný číslo podal žalobu na zaplacení částky 500 000 Kč až dne datum; toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka. Je zřejmé, že žaloba na zaplacení byla podána po uplynutí promlčecí doby.

19. Podmínkou pro vyhovění žalobě je v daném případě naplnění dvou podmínek, a to prokázání naléhavého právního zájmu na určení neexistence zástavního práva, respektive jeho promlčení a zánik zástavního práva. Z hlediska věcné legitimace je určující, zda žalobce a žalovaní jsou nositeli práv a povinností, jež jim podle hmotného práva náležejí, tedy zda žalobci náleží vlastnické právo k předmětu sporného zástavního práva, tedy k nemovitostem, ohledně kterých se domáhá určení, že nejsou zatíženy zástavním právem a zda žalovaní mají pohledávku zajištěnou sporným zástavním právem. V daném případě je aktivní legitimace žalobce dána, neboť podle výpisu z katastru nemovitostí je vlastníkem předmětné nemovitosti specifikované ve výroku I. rozsudku. Pasivní legitimace žalované č. 1 je pak dána na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 1999, v jejíž prospěch je zástavní právo zapsáno v katastru nemovitostí a u žalovaného č. 2 na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2015, kterou žalovaný č. 2 vstoupil do práv a povinností žalované č. 1 jako zástavní věřitelky, avšak do katastru nemovitostí tato změna nebyla souhlasným prohlášením, ani jiným způsobem, zapsána.

20. Naléhavý právní zájem žalobce je dán tím, že jako vlastník předmětné nemovitosti specifikované ve výroku I. rozsudku je omezen v nakládání s touto nemovitou věcí, neboť zástavní právo je evidováno v katastru nemovitostí a bez souhlasného prohlášení účastníků nelze dosáhnout výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí.

21. V tomto řízení je nutné vycházet i z ustanovení § 13 o. z., tj. z toho, že ten, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut, a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Jestliže Okresní soud v Domažlicích ve spojení rozhodnutím Krajského soudu v Plzni dovodil, že pohledávka žalovaného č. 2 za vedlejší účastnicí, vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 1999, je promlčena, a to ke dni 2002, případně 2003 (pokud by se smlouva o půjčce řídila ustanovením o smlouvě o úvěru dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v tehdy platném znění), tak je nutné dovodit, že se promlčelo i zástavní právo, které její uspokojení zajišťovalo, jak soud ostatně dovozuje v odstavci číslo rozsudku.

22. V daném případě má soud za prokázané, že došlo k promlčení zástavního práva, neboť tyto okolnosti vyplývající z provedeného dokazování a připojeného spisu, pravomocně o promlčení pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 1999 bylo rozhodnuto obecnými soudy a žalovaní ani nenamítali jiné skutečnosti, které by prokazovaly opak. Z uvedeného pak vyplývá i zánik zástavního práva, proto soud shledal žalobu jako částečně důvodnou a vyhověl ji v rozsahu pozemku parc. č. st. 224, jehož součástí je budova adresa, zapsaného na list vlastnictví, katastrální území Klenčí pod Čerchovem, na kterém vázne zástavní právo. Při svém rozhodování soud vycházel i z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ve kterém dovolací soud uzavřel, že zástavní dlužník se může bránit proti právu zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen (zákonem předepsanou) obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo není (např. určením, že věc není zatížena zástavním právem), je-li na takovém určení naléhavý právní zájem (§ 80 písm.c) o.s.ř.). Došlo-li k promlčení zástavního práva, může se zástavní dlužník nepochybně dovolat promlčení při každé (zákonem poskytnuté) obraně proti výkonu práva (nároku) zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, tedy rovněž v řízení, zahájeném podáním žaloby o určení, že tu zástavní právo není.

23. Soud výrokem II. rozsudku zamítl žalobu na určení neexistence zástavního práva k pozemku parc. číslo pozemku p. č. parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví, katastrální uzemí, neboť na těchto nemovitých věcech nebylo zřízeno zástavní právo smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 1999, ani jinou, ve prospěch žalované č. 1, případně žalovaného č.

2. U těchto nemovitých věcí nemůže mít ani žalobce žádný právní zájem na určení neexistence zástavního práva, když zástavní právo na těchto nemovitostech není zapsáno.

24. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 OSŘ, když žalobce byl úspěšný v polovině nároku (jeden pozemek a jedna stavba, byť stavba tvoří součást pozemku dle hmotného práva, ale z hlediska procesního práva soud nahlíží na pozemek a stavbu jako na dvě věci) a žalovaní byli úspěšní v polovině nároku (dva pozemky), proto soud rozhodl, že žádný z účastníků, ani vedlejší účastník nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání je možno podat v písemné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo v elektronické podobě emailem, přičemž podání musí být opatřeno elektroniky uznávaným podpisem, nebo datovou schránkou.