17 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 32 768 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 003,69 Kč ode dne [2020] do zaplacení ve výši 10 % ročně a společně se smluvním úrokem z částky 19 003,69 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 19,07 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 8 378 Kč a veškerého zbývajícího příslušenstvím žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 832 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [údaje o zástupci].</b> 1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [2021] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 32 768 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 738,89 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 3 316,06 Kč, a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od [2021] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a dále úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 20 000 Kč od [2021] do zaplacení včetně částky ve výši 424 Kč za dlužný poplatek za pojištění a částky ve výši 315 Kč za dlužný poplatek za asistenční služby a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o půjčce ze dne [2019] [číslo] která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úrok ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit půjčku včetně poplatku a úroku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 617 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [2020] a splátky zahrnovaly i pojištění a asistenční služby.

3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.

5. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [2021], kdy nedílnou součástí převodu byly i žalované pohledávky.

6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v týdenních splátkách po 617 Kč v 60 týdenních splátkách. Měla být navrácena částka ve výši 36 000 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 4 000 Kč se sazbou ve výši 19,07 % ročně, dále odměnu za administrativní činnosti ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal zaplatit částku ve výši 480 Kč za životní pojištění a 540 Kč za asistenční služby. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku ve výši 4 090 Kč.

7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

11. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 2758 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

14. V posuzované věci bylo významné vyřešení právní otázky, zda závazek žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč zahrnující poplatek za administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč je nebo není možno považovat za platný. Soud posoudil ujednání, kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč (poplatek za hotovostní inkaso splátek), jako ujednání neplatné. Ze smlouvy není ani zřejmé, co se myslí tímto poplatkem ve výši 8 000 Kč. Soud v daném případě zohlednil i výši tohoto poplatku, která téměř dosahuje polovinu půjčených finančních prostředků (dosahuje hranice 40 %). Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem (právním předchůdcem žalobkyně) a spotřebitelem (žalovaným) a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch žalovaného (spotřebitele), který je slabší smluvní stranou. Za daných okolností soud posoudil předmětné ujednání podle § 588 občanského zákoníku za absolutně neplatné. Soud k tomu poukazuje například na závěry rozsudku Krajského soud v Českých Budějovicích ze dne 3. 12. 2015 č. j. 42 Icm 4014/2015-23 nebo rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 11. 12. 2015, č. j. KSPA 60 Ins 5615/2015 C1-3, a má na základě přiměřeného použití ustanovení § 1812 až 1815 občanského zákoníku, že toto ujednání je nutno považovat za neplatné, neboť samotné ujednání o tzv. hotovostní variantě smlouvy o zápůjčce je samo o sobě ujednáno v rozporu s dobrými mravy a je zakázáno pro rozpor s požadavkem přiměřenosti a znamená významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Jestliže žalovaný plnil na tyto služby, soud vyhodnotil toto plnění za plnění na jistinu. Žalovaný na základě smlouvy převzal od žalobkyně částku 20 000 Kč a zaplatil žalobkyni na jistině částku ve výši 933,31 Kč (žalobkyní tato částka byla započtena na hotovostní poplatek). Soud shledal ve smyslu § 576 NOZ za platné ujednání o poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, neboť zohlednil skutečnost, že spotřebitel si půjčuje poměrně nízkou finanční částku na poměrně krátkou dobu a úrok vyčíslený částkou ve výši 4 000 Kč nemusí pokrýt veškeré účelně vynaložené, případně skutečné, náklady poskytovatele úvěru. Soud rovněž posoudil jako platné ujednání o pojistném, neboť smlouva odkazuje na rámcovou smlouvu o pojištění, kterou žalobkyně doložila. Naopak soud nemohl přiznat nárok ve výši 540 Kč za poplatek za asistenční služby, když k výzvě soudu, nebylo doloženo, že by žalovaný podepsal zařazení do programu asistenčních služeb, a není ani zřejmé, zač měl žalovaný spotřebitel tento poplatek hradit. Zaplacený poplatek na tuto službu ve výši 63 Kč soud zohlednil na jistinu, tj. žalovaný z jistiny uhradil částku 996,31 Kč (933,31 Kč + 63 Kč).

16. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 19 003,69 Kč, dále částku ve výši 962,31 Kč (dlužný úrok) částku ve výši 424 Kč (dlužné pojistné) a částku ve výši 4 000 Kč (dlužná část poplatku za administrativní činnost), celkem 24 390 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Soud rozhodl postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o zákonných úrocích z prodlení a rovněž o zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 19,07 % ročně.

17. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť shledal ujednání neplatným (jde o hotovostní inkaso v celkové výši 8 000 Kč a poplatek za asistenční služby) a rovněž tak nemohl, ani z části uhrazené jistiny, přiznat žalobkyni zákonné úroky z prodlení a ani smluvní úrok.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, resp. poměr, v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 32 768 Kč. Soud žalobě vyhověl pouze co do částky 24 390 Kč a ohledně zbytku jistiny žalobu zamítl. Úspěch žalobkyně tedy činí 74 %, úspěch žalovaného potom činí 26 %. Od úspěchu žalobce je nutné odečíst úspěch žalovaného, což činí 48 %. Soud posoudil náklady řízení, které žalobkyně účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 639 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem a návrh ve věci samé), tj. 3 x 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále tři režijní paušály ve výši 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky a DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem náklady řízení činí 3 817 Kč. Žalobkyně má nárok na náhradu 48 % účelně vynaložených nákladů řízení, tedy na částku 1 832 Kč, kterou je žalovaný v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.