17 C 95/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 13 162,22 Kč s příslušenstvím, pro 58 446,94 Kč s příslušenstvím a pro 69 614,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 112 266,86 Kč, a to ve splátkách po 1 200 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se co do částky 28 957,18 Kč a veškerého příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 794,56 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve splátkách ve výši 300 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem bezprostředně následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne datum, domáhala zaplacení částky 13 162,22 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 420,30 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 369,55 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 13 162,22 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 162,22 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a úhrady nákladů řízení.

2. Žalobkyně se dále žalobou doručenou téhož dne domáhala zaplacení částky 58 446,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 847,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 420,02 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 56 000 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 58 446,94 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a úhrady nákladů řízení. Toto řízení bylo původně vedeno pod sp. zn. 17 C 96/2026.

3. Žalobkyně se rovněž žalobou doručenou téhož dne domáhala zaplacení částky 69 614,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 699,13 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 637,40 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 67 814,88 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 69 614,88 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a úhrady nákladů řízení. Toto řízení bylo původně vedeno pod sp. zn. 17 C 106/2026.

4. Řízení byla spojena ke společnému řízení.

5. Žalobkyně žaloby odůvodnila následovně.

6. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. číslo k právnická osoba kreditní kartě s limitem 10 000 Kč a s úrokovou sazbou 22,9 % ročně. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Žalovaná dluží na jistině k datu datum částku 13 162,22 Kč. V doplnění k žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaná načerpala celkem 9 783,87 Kč a uhradila celkem 2 717,46 Kč a případné bezdůvodné obohacení je ve výši 7 066,41 Kč.

7. Žalobkyně dále se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o kontokorentu k běžnému účtu č. číslo s limitem 56 000 Kč a s úrokovou sazbou 21,9 % ročně. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Žalovaná dluží na jistině k datu datum částku 56 000 Kč, shora uvedené úroky a úroky z prodlení a poplatky ve výši 2 446,94 Kč. V doplnění k žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaná načerpala celkem 180 305,61 Kč a uhradila celkem 133 147,84 Kč a případné bezdůvodné obohacení je ve výši 47 157,77 Kč.

8. Žalobkyně dále se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. číslo. Smlouvou byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Úvěr měl být splácen ve 120 měsíčních splátkách včetně úroku ve výši 1 184 Kč. Od března do září 2025 došlo k odložení splátek. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Žalovaná dluží na jistině k datu datum částku 67 814,88 Kč, výše uvedené úroky a úroky z prodlení a poplatky ve výši 1 800 Kč. V doplnění k žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila celkem 11 957,32 Kč.

9. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. U kreditní karty vycházela z příjmů podle výpisů z účtů, tj. od července 2024 do listopadu 2024 v průměrné výši 48 663,40 Kč (např. v říjnu z příjmu 108 134 Kč) a z toho, že žalovaná je zaměstnanec společnosti 3D-Lasertec s. r. o., přičemž příjmy na účtu přesahují žalovanou deklarované příjmy ze zaměstnání v žádosti o vydání kreditní karty. Do výdajů žalobkyně zahrnula částku 24 414 Kč. Žalované zbývalo cca 24 000 Kč měsíčně, a proto splátka 500 Kč měsíčně je v jejích možnostech. Obdobně žalobkyně postupovala u smlouvy o kontokorentu, přičemž vycházela z průměrného měsíčního příjmu cca 54 000 Kč (6/2024 – 10/2024) a výdajů cca 21 000 Kč měsíčně. U úvěrové smlouvy žalobkyně vycházela z příjmu 33 952 Kč (průměr za období od 4/2024 do 8/2024) a výdajů 16 000 Kč.

10. Žalovaná nesporovala uzavření výše uvedených smluv a uvedla, že uzavřela se žalobkyní další úvěrové smlouvy – dne datum s úvěrem ve výši 30 000 Kč, dne datum s úvěrem ve výši 45 000 Kč, dne datum s úvěrem ve výši 130 000 Kč, dne datum s úvěrem ve výši 80 000 Kč a dne datum s úvěrem ve výši 31 000 Kč. Žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost, když žalovaná řádně nehradila již první úvěr a žalobkyně jí následně poskytla další úvěry. Tato okolnost je v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a smlouvy jsou pro absolutně neplatné. Je nutno řádně zkoumat příjmy a výdaje a pokud by tak žalobkyně učinila, došla by k závěru, že úvěry jsou za hranou možností žalované. Příjmy žalované nebyly ani řádně ověřeny; žalovaná pracovala v továrně s příjmem 27 000 Kč a žila v nájemním bytě, jiný příjem neměla. Žalovaná by měla vrátit bezdůvodné obohacení a navrhla postup podle § 150 o. s. ř., neboť by hrazení nákladů řízení přineslo žalované ještě tíživější následky, kdežto finanční sféra žalobkyně zasažena nebude. Požádala o přiznání nákladů ve výši 450 Kč za vyjádření k žalobě a za případnou účast u soudu, tj. o 900 Kč. Je schopna platit maximálně 3 000 Kč měsíčně na všechny úvěrové smlouvy. Žije sama, pracuje ve stodské nemocnici s příjem cca 25 až 27 tisíc Kč měsíčně čistého. Výdaje tvoří nájemné 7 22 Kč, povinné ručení cca 2 000 Kč měsíčně, pohonné hmoty cca 4 000 Kč měsíčně, krmivo pro psa 1 200 Kč měsíčně, internet a telefon 800 Kč měsíčně a strava, oblečení a hygiena ve výši 9 500 Kč měsíčně. Obdobné vyjádření učinila žalovaná i v rámci své účastnické výpovědi.

11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě č. číslo kdy na základě této smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s limitem 10 000 Kč, minimální splátkou 5 % z vyčerpané částky, minimálně 500 Kč, s úrokem 22,9 % ročně (smlouva ze dne datum). V žádosti žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 28 000 Kč (žádost ze dne datum). Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami a byla upomínána k datu datum, datum, datum a datum (dopisy – výzvy a upomínky). Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum, o čemž žalovanou vyrozuměla (dopis ze dne datum) a žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, aby svůj závazek neprodleně splnila (předžalobní výzva ze dne datum včetně dokladu o odeslání). Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami datum a celkem vyčerpala 9 783,87 Kč a uhradila celkem 2 717,46 Kč (výpis z čerpaní a z účtu); tyto částky nebyly sporné.

13. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dále dne datum uzavřena smlouva o kontokorentu k běžnému účtu č. číslo, kdy na základě této smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s limitem 56 000 Kč s automatickým splácením z účtu a s úrokem 21,90 % ročně (smlouva ze dne datum). V žádosti žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 28 500 Kč a výdaje 14 000 Kč (žádost ze dne datum). Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami a byla upomínána k datu datum, datum, datum, datum a datum (dopisy – výzvy a upomínky). Žalovaná byla upozorněna, že nesplňuje podmínku kreditního obratu na účtu ve výši 50 % limitu (dopis ze dne datum a ze dne datum). Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum, o čemž žalovanou vyrozuměla (dopis ze dne datum) a žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, aby svůj závazek neprodleně splnila (předžalobní výzva ze dne datum včetně dokladu o odeslání). Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami datum a celkem vyčerpala částku ve výši 180 305,61 Kč a uhradila celkem 133 147,84 Kč (výpis z čerpaní a z účtu); tyto částky nebyly sporné.

14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dále dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. číslo kdy na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, který žalovaná měla splácet ve 120 měsíčních splátkách ve výši 1 184 Kč s úrokem 16,11 % ročně. Žalobkyně úvěr poskytla dne datum (smlouva ze dne datum a výpis z účtu). Dodatkem ze dne datum žalovaná se žalobkyní sjednala odklad splátek na dobu od datum do datum. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami a byla upomínána k datu datum, datum, datum a datum (dopisy – výzvy a upomínky). Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum, o čemž žalovanou vyrozuměla (dopis ze dne datum) a žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, aby svůj závazek do sedmi dnů splnila (předžalobní výzva ze dne datum včetně dokladu o odeslání). Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami datum a celkem uhradila 11 957,32 Kč (výpis z čerpaní a z účtu).

15. Z výpisů z účtu, že žalované byla na účet připsána mzda datum ve výši 23 849 Kč, dále mzda ve výši 27 159 Kč dne datum a téhož dne vyplacený úvěr ve výši 45 000 Kč. V červenci 2024 byl žalované vyplacen úvěr dne datum ve výši 31 000 Kč a připsána mzda ve výši 23 452 Kč dne datum. V červnu 2024 byl žalované dne datum poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a dne datum vyplacena mzda ve výši 28 102 Kč, dne datum mzda ve výši 26 023 Kč.

16. Ze žádostí, že žalované byl poskytnut datum úvěr ve výši 30 000 Kč, dne datum úvěr ve výši 31 000 Kč, dne datum úvěr ve výši 45 000 Kč, dne datum úvěr ve výši 130 000 Kč, dne datum úvěr ve výši 130 000 Kč a dne datum úvěr ve výši 80 000 Kč. Soudu je známo z úřední činnosti, že tyto smlouvy jsou rovněž předmětem řízení u zdejšího soudu.

17. Z informace z právnická osoba, že k datu datum žalovaná měla uzavřených šest úvěrových smluv s nesplacenou jistinou 652 264 Kč a měsíční splátkou 8 163 Kč.

18. Z výpisů z účtů, že žalované byly v říjnu 2024 připsány na účet platby ve výši 20 000 Kč, 60 000 Kč a 80 000 Kč.

19. Z výplatních pásek, že žalovaná měla od dubna do června 2026 tyto čisté příjmy ze zaměstnání ve stodské nemocnici: 19 552 Kč, 17 273 Kč a v červnu 2026 ve výši 18 816 Kč.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

22. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Soud má za to, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z výše čistého příjmu v nesprávné výši, když žalovaná dosahovala příjmu v roce 2024 cca 24 000 Kč čistého. Pokud žalobkyně vycházela z vyšších příjmů – prostého součtu kreditních příjmů na účtu žalované – je tento postup nesprávný. Příjmy žalované byly navyšovány úvěry poskytnutými samotnou žalobkyní (např. příjem v říjnu 2024 ve kterém žalobkyně vychází z příjmu žalované převyšující 100 000 Kč). Žalobkyně výši těchto příjmů neověřila, ač to bylo její povinností. Žalobkyně vycházela z výdajů žalované od 16 000 Kč do 24 000 Kč. Již z těchto žalobkyní uvažovaných – a neověřených – výdajů je patrné, že úvěry neměly být žalované poskytnuty. Žalobkyně poskytla – vyjma v tomto řízení řešených úvěrů – dalších pět úvěrů v době od června 2024 do října 2024 v celkové výši 316 000 Kč se splátkami 6 979 Kč měsíčně. Společně se zde řešenými úvěry (kreditní karta, kontokorent a úvěr na částku 70 000 Kč ze dne datum) potom měsíční splátky dosahovaly částky cca 9 000 Kč. Žalovaná se s dalšími úvěry dostala do prodlení v listopadu 2024 (úvěr ze dne datum na částku 45 000 Kč; věc vedena pod sp. zn. 19 C 95/2025, dále úvěr ze dne datum na částku 31 000 Kč; věc vedena pod sp. zn. 19 C 106/2026 a úvěr ze dne datum na částku 130 000 Kč; věc vedena pod sp. zn. 5 C 105/2026). Tyto skutečnosti jsou soudu známy z úřední činnosti.

25. Žalobkyně s ohledem na nepřítomnost u jednání nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti prokázat tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované.

26. Žalobkyně úvěry poskytla, i když nezkoumala, ač je to její zákonnou povinností, skutečné příjmy a výdaje žalované. Pochybení při posuzování úvěruschopnosti je patrné i z průběhu úvěrové historie, neboť žalovaná se do prodlení dostala již v lednu 2025, a to u úvěru ze září 2024 (ve výši 70 000 Kč), kontokorentu s limitem 56 000 Kč z listopadu 2024 a kreditní karty z prosince 2024.

27. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že uzavřené smlouvy jsou neplatné, a to absolutně (srov. k tomu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud nadto upozorňuje, že s přihlédnutím k rozsudku Soudní dvora EU ze dne 17. května 2022 sp. zn. 600/19 by vyhovující rozsudek – bez zkoumané úvěruschopnosti – nemusel být ani způsobilým exekučním titulem.

28. Protože smlouvy o úvěru jsou z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatné, je třeba provést vypořádání podle ustanovení shora uvedených. Žalobkyně poskytla žalované částku celkem 260 089,48 Kč (180 305,61 Kč + 70 000 Kč + 9 783,87 Kč) a žalovaná uhradila žalobkyni částku 147 822,62 Kč (133 147,84 Kč + 11 957,32 Kč + 2 717,46 Kč). Žalovaná je tak povinna vrátit, co jí žalobkyně plnila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 112 266,86 Kč (260 089,48 Kč – 147 822,62 Kč) k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak bude dále uvedeno. Podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ 29. Přestože nelze označit úvěrové smlouvy jako lichevní, soud má za to, že je na místě užít shora uvedené ustanovení a nepřiznat žalobkyni úroky z prodlení. Žalobkyně postupovala u žalované při zkoumání úvěruschopnosti liknavě, zahrnovaly ji úvěry ve druhém pololetí roku 2024 prakticky každý měsíc a sama ji upozorňovala dopisy, že např. nesplňuje podmínky, aby na běžném účtu žalované byl kreditní obrat ve výši ½ kontokorentu.

30. Dlužnou částku soud uložil žalované zaplatit ve splátkách ve výši 1 200 Kč. Tato částka, jak vyplývá z výslechu žalované, je v možnostech žalované s ohledem na její aktuální životní úroveň a majetkové poměry, a soudu se tyto splátky proto jeví jako přiměřené možnostem žalované, přičemž soud zdůrazňuje, že délka placení jistiny odpovídá sjednané délce úvěru ze dne datum, kdy splatnost byla sjednána na 120 měsíců.

31. Soud pro úplnost soud uvádí, že podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

32. Ve zbývající části soud žalobě s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nevyhověl, jelikož žalobkyně na toto plnění nemá nárok, a to ani na zákonné úroky z prodlení. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Ve vztahu k nákladům řízení soud vyhodnotil, že je na místě postupovat v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015) a Ústavního soudu (nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. srpna 2010) a zohlednit při rozhodování o nákladech řízení rovněž příslušenství pohledávky. K příslušenství jistiny pohledávky je třeba přihlížet zejména v situaci, kdy tvoří významnou část či dokonce většinu uplatněných nároků, tak, aby i rozhodnutí o nákladech odráželo reálný ekonomický výsledek řízení.

34. Žalobkyně celkem požadovala jistinu, úroky a zákonné úroky v celkové výši 170 002,10 Kč, přičemž soud podle žaloby úroky a úroky z prodlení kapitalizoval ke dni datum (den vyhlášení rozsudku). Sud žalobě vyhověl do jistiny ve výši 112 266,86 Kč, tj. úspěch žalobkyně činí 66,04 % a její neúspěch 33,96 %. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32,08 %.

35. Tyto náklady jsou ve výši 10 794,56 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 404 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 141 224,04 Kč sestávající z částky 6 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 690 Kč ve výši 4 554,90 Kč. Soud pro úplnost dodává, že nepovažuje za úkon právní služby vyjádření k úvěruschopnosti, které mělo být součástí žaloby.

36. Soud dále dodává, že neshledal důvody pro užití § 150 o. s. ř. Jde o výjimečný institut, který slouží k tomu, aby vyřešil situaci, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Použití moderačního práva neodůvodňuje kupříkladu jen fakt, že výdělečná a majetková situace je u zvítězivšího účastníka o něco lepší než u odpůrce (Říha In: Rubeš 1970 s. 547). Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další (viz Bureš 2006 s. 673 a 674). (BÍLÝ, Martin. § 150 [Moderační právo soudu]. In: SVOBODA, Karel, KASÍKOVÁ, Martina, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2026, s. 608, marg. č. 1–2.)

37. Soud přihlédl k tomu, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné a žalobkyně nemá nárok ani na náhradu úroků z prodlení, dále k chování žalované, která o úvěry dobrovolně žádala, ač jí muselo být zřejmé, že problém se splácením musí zákonitě nastat (pokud by nedošlo k výraznému zvýšení příjmů žalované) v blízké budoucnosti. Žalovaná od výzvy k plnění, ač avizuje, že je schopna hradit žalobkyni měsíčně částku 3 000 Kč, nic neuhradila; poslední úhradu učinila v listopadu 2025. Z těchto důvodů soud nevidí důvod pro aplikaci uvedeného ustanovení.

38. Podle § 160 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud vyšel ze sdělení žalované, a jestliže má uhradit náklady řízení ve výši cca 11 000 Kč, tyto mohou být uhrazeny během 36 měsíců. Soud má za to, že tento odklad nebude mít závažný ekonomický dopad na žalobkyni jako věřitele. Proto soud povolil plnění ve splátkách ve výši 300 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Jestliže žalovaná svůj dluh nebude plnit, má žalobkyně právní možnost, jak se domoci celého dluhu najednou. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.