19 C 124/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 876 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 988 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 988 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 888 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, to na bankovní účet číslo variabilní symbol.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 716 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 12 876 Kč s příslušenstvím, odvíjející se od právního vztahu, založeného mezi účastníky řízení Smlouvou o úvěru ze dne datum číslo uzavřené elektronicky ve smyslu § 562 odst. 1 občanského zákoníku.

2. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřil, přičemž postupem předvídaným v § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) dal souhlas k rozhodnutí věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř.

3. Soud tak z důvodu procesní pasivity žalovaného (respektive absence jakékoliv jeho procesní obrany) rozhodoval jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

4. Žalovaný na základě shora identifikované smlouvy čerpal úvěr ve výše 8 000 Kč, s tím, že daný úvěr měl žalovaný splatit do datum společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Žalovaný však v rozhodné době jistinu ani poplatek neuhradil, a tento dluh do podání žaloby (a patrně ani poté) nezaplatil.

5. Jelikož daný smluvní vztah je třeba vždy hodnotit v širším kontextu, soud zohlednil komplexně veškerá relevantní ujednání inkriminované smlouvy, pročež – na rozdíl od věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka – dospěl k závěru, že danou smlouvu – při šetření zásady in favorem negotii – je třeba hodnotit nikoliv jako úvěrovou smlouvu, ale jako inominátní smlouvu, na jejímž základě se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit vedle zapůjčené sumy 8 000 Kč poplatek ve výši 2 988 Kč. Jelikož tak dosud (patrně) neučinil, je třeba jej k tomu zavázat tímto rozsudkem.

6. Poněvadž se žalovaný prokazatelně dostal do prodlení se svým peněžitým dluhem, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení v jí požadované výši, tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

7. Ve zbývajícím rozsahu je třeba na sedmnáctistránkovou (sic!) smlouvu hledět jako na neplatné právní jednání, neboť po žalovaném jakožto spotřebiteli a osobě rozumu průměrného člověka (§ 4 odst. 1 občanského zákoníku) vskutku nelze spravedlivě požadovat, aby veškerým jejím„ ujednáním“ skutečně rozuměl; zásada pacta sunt servanda se tak v posuzované věci – rigorózně vzato – uplatnit nemůže. Ve zbývajícím rozsahu proto soud druhým výrokem tohoto rozsudku žalobu zamítl.

8. Žalobkyni případně na vysvětlenou soud zdůrazňuje, že zvolil výklad pro žalobkyni příznivější, neboť vzhledem k absenci podstatné náležitosti úvěrové smlouvy (viz § 2395 občanského zákoníku), jíž je ujednání o úroku, byl k dispozici výklad, podle kterého by bylo nutno hledět na předmětnou smlouvu jako na neplatnou. Právě vzhledem k výše akcentovaným komplexním okolnostem věci se však soud k takovému výkladu neuchýlil, neboť by byl v rozporu s požadavkem spravedlivého uspořádání poměrů mezi účastníky řízení (srov. § 3 odst. 3 občanského zákoníku, srov. též ustanovení § 1 o. s. ř.).

9. Třetím výrokem rozsudku pak soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, neboť podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatku činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 400 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobkyně má právo na 70 % jí účelně vynaložených nákladů řízení, jež v dané věci sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (viz předchozí bod) a odměny právního zástupce včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v celkové výši 1 452 Kč, přičemž soud výši odměny vypočítal na základě použití ustanovení § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je nutno podřadit pod podání předvídaná právě v § 14 b advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.