19 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 996 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 996 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum] s počátkem pojištění ke dni [datum]; ve smlouvě bylo ujednáno pojistné ve výši 1 499 Kč měsíčně. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum].

2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.

3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojištěným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění„ [pojistný produkt]“. Povinností žalovaného bylo plnit řádně pojistné, žalovaný však pojistné řádně neuhradil, a tato skutečnost byla důvodem zániku pojištění ke dni [datum]. Za uvedené období tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pojistné v celkové výši 5 996 Kč.

6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvu, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaný si tyto povinnosti řádně a včas v rozhodném obdobní nesplnil, a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojistného, přičemž tím ovšem žalovanému nezanikla povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

7. Prvním výrokem proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné včetně zákonného úroku z prodlení.

8. Pro pořádek, a žalovanému případně na vysvětlenou soud uvádí, že v důsledku procesní pasivity žalovaného nebyl v řízení prostor pro úvahu, zda zde není okolnost, jež by mohla zpochybňovat existenci jeho vůle předmětnou pojistnou smlouvu vskutku uzavřít, a nezbylo než dovodit, že žalovaný jako osoba průměrného rozumu ve smyslu § 4 odst. 1 občanského zákoníku měl skutečně zájem danou pojistnou smlouvu, na jejímž základě se pojištěný zavazuje k periodické platbě poměrně vysokého měsíčního pojistného, uzavřít. Jakkoli proto soud nepřehlédl, že žalovaný z titulu inkriminované smlouvy žádnou platbu neuhradil, kterážto skutečnost by mohla vést k úsudku, že žalovaný v zásadě neměl vůli tuto smlouvu uzavřít, musel za dané procesní situace uzavřít, že žalovaný měl vůli„ mít“ životní pojištění a že se tedy platně zavázal ujednané pojistné řádně, včas a pravidelně platit.

9. Soud proto žalobě – i v důsledku absence jakékoliv procesní obrany žalovaného – v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby – 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tři režijní paušály – 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhláška č. 177/1996 Sb. a náhradu za daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů ve výši 21 % Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám prvního zástupce žalobkyně.