19 C 296/2020

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 614,91 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 4 614,91 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 067,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 136,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 614,91 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky 4 614,91 Kč od [datum] do zaplacení, se v plném rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 100 Kč.</b> 1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění specifikované v prvním výroku tohoto rozsudku, kteréžto měla žalovaná mít povinnost zaplatit původnímu věřiteli z titulu úvěrové smlouvy, resp. smlouvy o půjčce, když porušila svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatila úvěr, který jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla.

2. Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila, toliko uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), na nařízené jednání se však – bez omluvy – nedostavila.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě předmětnou smlouvou o půjčce ze dne [datum], uzavřenou mezi obchodní společností [právnická osoba] a žalovanou.

4. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnut jí úvěr ve výši 30 000 Kč, za což měla žalovaná v pětačtyřiceti týdenních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně„ vrátit“ celkem částku 51 752 Kč s tím, že částku 14 091 Kč v tomto případě představoval poplatek za hotovostní inkaso splátek, a samotný úrok byl vyjádřen částkou 2 861 Kč.

5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a § 658 občanského zákoníku, platného do [datum], ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Na základě aplikované právní úpravy dospěl soud k závěru, že předmětnou smlouvu je sice možno považovat za platnou (v tom smyslu, že není důvod ji považovat jako celek za – absolutně – neplatnou), nicméně že ujednání o poplatku za hotovostní inkaso je nutno hodnotit jako neplatné.

7. Ve shodě se závěry např. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací], rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č. j. [insolvenční spisová značka] či rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací], má podepsaný soud za to, že ujednání o poplatku za hotovostní inkaso je namístě považovat za neplatné, neboť a) znamená významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 56 odst. 1 občanského zákoníku, b) v zásadě jde o ujednání, jež neodráží skutečnou vůli žalované čerpat nadstandardní službu v podobě hotovostního inkasa, c) tento poplatek významně převyšuje splátku úroku, přičemž představuje podstatnou (až dominantní) část splátky a d) žalovaná byla podle tohoto ujednání nucena tento poplatek platit i v případě, že by danou službu vůbec fakticky nevyužívala. Výši tohoto poplatku je tak kontextuálně třeba považovat za nepřiměřenou, a to jednoznačně v neprospěch žalované jakožto spotřebitele.

8. Při zohlednění všech potenciálně relevantních skutečností je tak podle mínění soudu v projednávané věci nutno vyjít z premisy, že žalovaná vstoupila s právní předchůdkyní žalobkyně do právního vztahu, v jehož rámci se – platně – zavázala zaplatit v pětačtyřiceti týdenních splátkách – maximálně – částku 37 661 Kč. Ze samotné žaloby přitom vyplynulo, že žalovaná do postoupení předmětné pohledávky zaplatila celkem částku 37 815 Kč, a poté ještě částku 25 500 Kč, tedy částku, která částku, k jejímuž zaplacení se platně zavázala, podstatně přesahuje.

9. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že se za této situace pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda je v daném kontextu možno považovat za platné rovněž ujednání o poplatku za administrativní činnost (ve výši 4 800 Kč).

10. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle § 118a o. s. ř., neboť a) závěr o neplatnosti ujednání o hotovostním inkasu je závěrem právním (nikoliv skutkovým, jenž by mohl být zvrácen doplněním žalobních tvrzení či označením dalších důkazů), a b) tento závěr je žalobkyni znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem„ překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.

11. Druhým výrokem rozsudku pak soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, neboť podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatku činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 400 Kč.

12. Pro úplnost soud dodává, že nepřehlédl existenci insolvenčního řízení, vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], ke dni písemného vyhotovení tohoto rozsudku nicméně nebylo rozhodnuto o úpadku žalované, a proto nebylo namístě řízení přerušit (srov. ustanovení § 109 odst. 1 a § 140a odst. 1 insolvenčního zákona).

13. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalované vznikly toliko náklady v tom smyslu, že explicitně vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím bez jednání. Soud proto uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované jeden režijní paušál podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.