19 C 3/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 44 319 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 319 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 44 319 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 116 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 44 319 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu postižního práva proti žalovanému s tím, že žalovaným v inkriminovanou dobu řízené vozidlo Volkswagen Touran, RZ: , SPZ, , způsobilo dne , datum, škodu na vozidle Audi A5, RZ: , SPZ, , jehož vlastníkem je pan , jméno FO, (dále jen „poškozený“), přičemž tuto škodu uhradila obchodní společnost , právnická osoba, ., která na základě dohody s žalobkyní prováděla jejím jménem a na její účet likvidaci škodní události. Žalobkyně tak uhradila náhradu věcné škody v celkové výši 41 294 Kč, jakož i poplatek za vyřízení škodní události ve výši 3 025 Kč.

2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, č. j. 19 C 3/2026-12 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny (byť toliko fikcí) zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud po prostudování předmětného návrhu a žalobkyní předložených důkazů dospěl – za dané procesí situace – k závěru, že žalobě je možno plně vyhovět.

3. Soud tedy provedl toliko důkazy k žalobě přiloženými listinami, v prvé řadě Záznamem o dopravní nehodě ze dne , datum, , kalkulací vypracovanou společností , právnická osoba, . a stanovením výše skutečné škody ve výši 41 294 Kč (srov. svazek listin na č. l. 9).

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci samé: dne , datum, vozidlo řízené žalovaným způsobilo – žalovaným ve smyslu ustanovení § 2910 ve spojení s ustanovením § 2927 občanského zákoníku zaviněnou – dopravní nehodu, v jejím důsledku vznikla poškozenému skutečná škoda ve výši 41 294 Kč s tím, že v příčinné souvislosti s touto nehodou jsou rovněž náklady spojené s vyřízením (likvidací) případu ve výši 3 025 Kč. Tuto škodu s ohledem na absenci povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, s odkazem na ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištěné odpovědnosti z provozu vozidla, uhradila poškozenému obchodní společnost , právnická osoba, ., která na základě dohody s žalobkyní jejím jménem a na její účet prováděla likvidaci škodní události; žalobkyně jí uhradila celkovou náhradu, tedy věcnou škodu a poplatek za vyřízení škodní události.

5. Podle ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. vzniká žalobkyni výplatou plnění z garančního fondu vůči tomu, kdo odpovídá za škodu ve smyslu ustanovení § 62 písm. b) téhož zákona, právo na náhradu toho, co za něho plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní k vyřízení případu a poskytnutím plnění poškozenému, nebo uplatnění tohoto práva. Toto plnění je speciálním postižním právem žalobkyně daným zákonem. Za vzniklou škodu přitom podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku odpovídá žalovaný. Podle ustanovení § 71 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu v celkové výši 44 319 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku.

7. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů. Soud proto uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit v prvním výroku specifikované zákonné úroky z prodlení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 116 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 216 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 450 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a to podle ústavně konformního výkladu, respektive v souladu se závěry přijatými Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025.