19 C 51/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , k , jméno FO, , nar. , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , , právnická osoba, a , spisová značka, , se s účinností ke dni , datum, ruší.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal u Okresního soudu v Domažlicích návrh na zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému (původně žurnalizovaný v rámci předmětného exekučního spisu) s tím, že od září 2023 žalovaný ukončil denní studium a je vedena na úřadu práce jako žadatel o zaměstnání.

2. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , , právnická osoba, a , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobci byla stanovena povinnost platit žalovanému výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně.

3. Žalovaný v účastnické výpovědi potvrdil, že k , datum, přestal být studentem, přičemž s určitými přestávkami začal pracovat; v současnosti má uzavřenou pracovní smlouvu a „je ve zkušební době“.

4. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost; podle § 911 občanského zákoníku přitom platí, že výživné lze přiznat (jen tehdy), jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

5. Jelikož v dané věci bylo postaveno na jisto, že žalovaný je od září 2023 (i v současnosti) schopen se sám živit, podepsaný soud návrhu žalobce na zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému vyhověl, a to – v souladu s druhou větou ustanovení § 163 občanského soudního řádu – s účinností od , datum, .

6. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když je nadto zjevné, že účastníkům řízení žádné procesně relevantní náklady řízení nevznikly.