19 C 80/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Foltýna, Ph.D. a přísedících Jaroslavy Váchalové a Lubomíra Minaříka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 238 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 238 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 238 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 590 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení výše uvedené částky z titulu náhrady za„ přečerpanou“ náhradu za dovolenou, respektive z titulu dluhu, jenž žalovanému v souvislosti s ukončením pracovního poměru vznikl.

2. K návrhu žalobkyně se žalovaný v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil.

3. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] pracovní smlouvu na pracovní pozici„ kuchař“, a to na dobu neurčitou, se sjednanou jednoměsíční zkušební dobou. Pracovní poměr byl zrušen dohodou ke dni [datum]. Po skončení pracovního poměru bylo provedeno vyúčtování přečerpání dovolené. Žalovaný v rozhodném období roku 2021 – v souvislosti s předchozí neomluvenou absencí v rozsahu 56 hodin –„ přečerpal“ dovolenou na zotavenou v rozsahu 69 hodin, což po dílčí srážce ze mzdy za měsíc září 2021 znamená, že z tohoto titulu žalovaný dluží žalobkyni částku 6 238 Kč.

4. Nárok žalobkyně na vrácení„ přečerpané“ náhrady mzdy za dovolenou vyplývá přímo z ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce, případně z ustanovení § 2991 občanského zákoníku.

5. Je tak zjevné, že žalobkyni vznikl – ukončením předmětného pracovního poměru – nárok na vrácení celkové částky 6 238 Kč.

6. Soud proto prvním výrokem rozsudku uložil žalovanému povinnost k zaplacení této částky, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku včetně zákonného úroku prodlení, přičemž uvedené částky je žalovaný v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud s ohledem na procesní pasivitu žalovaného neshledal důvod pro prodlužení této lhůty.

7. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 9 590 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta za tři a půl úkonů právní služby v celkové výš 5 250 Kč a náhrady prokázaných cestovních výloh (včetně paušální náhrady za ztrátu času) v celkové výši 3 340 Kč.