20 C 119/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému, naposledy upravená rozsudkem Okresního soudu v název města ze dne datum, č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v název města ze dne datum, č.j. spisová značka, se zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal svou žalobou, uplatněnou u soudu dne datum, vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena jeho vyživovací povinnost k jeho synovi (žalovanému), který ukončil přípravu studiem na své budoucí povolání. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož se ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, ačkoli oběma byla výzva řádně a do vlastních rukou doručena, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Rozsudkem Krajského soudu v název města ze dne datum, č.j. spisová značka bylo naposledy upraveno výživné pro tehdy nezletilého žalovaného, kdy mj. bylo běžné výživné žalobce od datum stanoveno na částku 4 000 Kč. Z předložené komunikace obou účastníků vyplynulo, že žalovaný na začátku tohoto roku ukončil studium. Dle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není chopen sám se živit. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný je schopen sám se živit, a tudíž vyživovací povinnost žalobce vůči němu zanikla. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému s účinností od právní moci tohoto rozhodnutí zrušil. Soud má za to, že v tomto řízení nastaly důvody podle § 150 o.s.ř. a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal. V prvé řadě je z provedených důkazů zjevné, že mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný ukončil studium. Bylo by proto proti dobrým mravům, aby v situaci, kdy návrh na zrušení vyživovací povinnosti může podat kterýkoli z účastníků, kdy jejich procesní postavení záleží pouze na tom, který z nich návrh podá dříve, bylo jednomu z nich přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Nadto měl žalovaný nedávno dokončit studium a soud považuje za nemravné zatěžovat čerstvého absolventa hledajícího si zaměstnání připadnou exekučně stíhatelnou pohledávkou, která by jeho postavení na trhu práce pouze zhoršila. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.