20 C 151/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 17 261,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 660 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 520 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 140 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 601,79 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 966,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 29 433,96 Kč a 5 089,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 716,98 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 14 716,98 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 544,81 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 2 544,81 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu úvěrové smlouvy ze dne datum č. hodnota, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO (dále jen předchůdce žalobkyně) a žalovanou. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zpět jistinu a sjednané poplatky. Žalovaná na úvěr do dnešního dne uhradila pouze 480 Kč.

2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva č. hodnota, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zpět jistinu a sjednané poplatky. Žalovaná na úvěr do dnešního dne uhradila pouze 5 860 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.

5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.

6. Z předložených důkazů soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 15 000 Kč, kterou se spolu s poplatkem za půjčku ve výši 10 440 Kč žalovaná zavázala vrátit 53 pravidelnými týdenními splátkami po 480 Kč. Žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila celkem 480 Kč. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno spolu s výzvou k úhradě dne datum.

7. Dále soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 6 000 Kč, kterou se spolu s poplatkem za půjčku ve výši 4 176 Kč žalovaná zavázala vrátit 53 pravidelnými týdenními splátkami po 192 Kč. Žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila celkem 5 860 Kč. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno spolu s výzvou k úhradě dne datum.

8. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 o.z., tedy zákona č. 89/2012 Sb., posoudil soud předmětnou smlouvu podle rozhodných ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“), platného do datum, neboť smlouva, o niž se žalobou uplatněný nárok opírá, byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona.

9. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – podle jejího obsahu – jako právní vztah založený smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s ustanoveními § 497 a násl. obchodního zákoníku a ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

10. Na základě použité právní úpravy dospěl soud k závěru, že obě předmětné smlouvy postrádají v rozporu s kogentním ustanovením § 497 obchodního zákoníku podstatnou náležitost úvěrové smlouvy, tedy řádně sjednaný úrok, jelikož ujednání o „souhrnném poplatku“ za takové ujednání podle konstantní judikatury nelze považovat.

11. Nadto ujednání o „souhrnném poplatku“ je nutno podle jeho obsahu posoudit jako zastřené ujednání o úroku, tedy ujednání o úroku přesahující 100 % ročně. Výši takto ujednaného úroku by přitom bylo nutno považovat za rozpornou s dobrými mravy (viz rovněž ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku), kdy toto ujednání je podle § 39 občanského zákoníku ujednáním neplatným (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

12. Podle ustanovení § 451 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

13. Soud má za prokázané, že žalovaná u prvního úvěru převzala částku ve výši 15 000 Kč, kdy dosud vrátila pouze 480 Kč a u druhého úvěru převzala částku ve výši 6 000 Kč, na kterou dosud vrátila pouze 5 860 Kč. Soud má za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátil zbylou částku, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaná převzala peníze na základě neplatných smluv, potom je její povinností rozdíl těchto částek vrátit, a to jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.

14. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínky k pohledávce (oznámení o postoupení pohledávky) dne datum, potom se považují za doručené dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 10 dnů od doručení, jak bylo ve výzvách uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum, proto od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení od tohoto dne v odpovídající zákonné sazbě úroku z prodlení.

15. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nemohl soud přiznat žalobkyni příslušenství od dat požadovaných v žalobě, proto výrokem II. soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, jako nedůvodnou zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 966,56 Kč, přičemž tato částka představuje 69,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,93 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,07 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 261,79 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.