20 C 154/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 226 362,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 226 362,02 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 751,33 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 230,63 Kč, úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 224 809,02 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 224 809,02 Kč od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 000 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje od měsíce následujícího od právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 655 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovanou a jejím manželem jméno FO, nar. datum, uzavřela dne datum smlouvu o rychlé půjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované a jejímu manželovi poskytla finanční prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaná se spolu s manželem zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět včetně příslušenství, kdy smluvní úrok z úvěru činil 11,99 % ročně. Úvěr byl dále pojištěn částkou 310 Kč měsíčně. Žalovaná ani její manžel však úvěr řádně a včas nespláceli, přičemž navrhovatel dne datum na svoji osobu podal insolvenční návrh a dne datum byl v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v název města pod sp. zn. insolvenční spisová značka na jeho osobu prohlášen úpadek. Úvěr ze smlouvy byl prohlášen za splatný ke dni datum. Ke dni zesplatnění úvěru činila celková výše zbylé pohledávky částku 244 934,77 Kč, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 232 377,35 Kč, zesplatněného smluvního úroku ve výši 6 751,33 Kč, zesplatněného úroku z prodlení ve výši 230,63 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 1 553 Kč. Od zesplatnění úvěru obdržela žalobkyně z insolvenčního řízení navrhovatele na dluh částku 7 568,33 Kč, kdy tato částka byla započtena na jistinu dluhu.

2. V rámci písemného doplnění žaloby k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost při poskytnutí úvěru byla zkoumána z výpisu z účtu a dalších podkladů od manžela žalované jako hlavního navrhovatele smlouvy o úvěru, neboť žalovaná deklarovala, že je v domácnosti a oba za úvěr odpovídali společně a nerozdílně. Ode dne poskytnutí úvěru bylo na úvěr uhrazeno celkem 242 784,38 Kč.

3. Žalovaná při jednání k žalobě uvedla, že dluh si na sebe bral manžel a rovněž jej také hradil. Neví, pro je částka nyní po několika letech vymáhána po ní. Došlo-li k promlčení nároku, pak toto promlčení namítá. Jejím jediným příjmem je mateřská, pečuje o tři nezletilé děti. Není schopna splácet vyšší částku než 1 000 Kč měsíčně. Příjem manžela ze zaměstnání činí 24 000 – 25 000 Kč měsíčně.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o název služby č. hodnota, z její akceptace a navazujících VOP žalobkyně spolu s ceníkem produktů a služeb soud zjistil, že mezi žalobkyní a manželem žalované byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované a jejímu manželovi poskytnuta částka ve výši 300 000 Kč. Žalovaná ve smlouvě figurovala jako spolunavrhovatelka (spoludlužník) Žalovaná se spolu s manželem zavázala vrátit tuto částku zpět ve 120 měsíčních splátkách po 4 613 Kč. Smluvní úrok z úvěru byl sjednán ve výši 11,99 % ročně. Dále bylo sjednáno pojistné úvěru ve výši 310 Kč měsíčně. V článku I. odst. 2 smlouvy bylo ujednáno, že v případě, kdy na straně klienta (dlužníka) je zavázáno výše osob, pak tyto osoby se zavazují dluh z úvěru uhradit společně a nerozdílně.

5. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu a soupisu struktury dluhu vyplynulo, že ke dni podání žaloby činila jistina poskytnutého úvěru žalovanou částku.

6. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum a připojeného podacího lístku ČP soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou jako spoludlužnici k úhradě úvěru v jeho nesplacené výši 244 934 Kč.

7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti, údajů CBL, manuálního vstupu Konsolidovaného blacklistu a z výpisu z běžného účtu manžela žalované za období od datum do datum vyplynulo, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost spoludlužníka žalované.

8. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru a ustanovení o pojistné smlouvě § 2758 a násl. tamtéž. V souladu s § 2782 občanského zákoníku má pojistitel (žalobkyně) právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost spoludlužníka žalované mj. z jeho výpisu z běžného účtu. Žalovaná spolu s manželem převzali od žalobkyně částku 300 000 Kč, kterou řádně nehradili, přičemž k úhradě dluhu se zavázali společně a nerozdílně. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalovaná proto nesplnila svoji povinnost úvěr včetně sjednaného příslušenství řádně uhradit. S ohledem na to je také oprávněný nárok žalobkyně na sjednané pojistné. Soud také nedospěl k závěru, že by se smluvní ujednání příčila dobrým mravům či byla z jiného důvodu absolutně neplatná. Soud proto shledal důvodným i požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb a smluvního úroku, který byl podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ponížen na výši příslušnému zákonného úroku z prodlení.

9. Soud z těchto důvodů nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, nicméně podle § 160 o.s.ř. uložil žalované dotčenou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 9 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Soud nepřistoupil k žalovanou navrhované výši splátek 1 000 Kč měsíčně, neboť v takovém případě by žalovaná pouze jistinu úvěru splácela cca 19 let, přičemž každý rok by mj. v docházelo k významnému navyšování příslušenství pohledávky.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 655 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 055 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.