20 C 201/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen přispívat na úhradu přiměřené výživy žalobkyně měsíčně částkou 1 000 Kč od datum do datum, a to do 20. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu od datum do datum v částce 18 000 Kč je žalobce povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do výživného žalobkyně ve výši 1 000 Kč měsíčně od datum do datum, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. České republice se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum a doplněna při jednání dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném stanovení výživného neprovdané matky v částce 2 000 Kč měsíčně, a to do dovršení dvou let věku jejich syna jméno, datum narození, který je v její péči. Uvedla, že účastníci od počátku nežijí ve společné domácnosti, žalovaný jí během těhotenství ani po narození dítěte ničím nepřispěl. Nezletilý byl svěřen do její péče a otci stanoveno výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne datum. Žalobkyně má dvě vyživovací povinnosti, na syna z jiného vztahu na výživu přispívá částkou 500 Kč měsíčně. Pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 1 118 Kč měsíčně a přídavek na dítě ve výši cca 800 Kč měsíčně. Splácí půjčku částkou 688 Kč měsíčně a její nájem v sociálním bytě činí 4 438 Kč měsíčně. Je nemajetná. Ohledně aktuálních majetkových poměrů žalovaného nic neví.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Z obsahu připojeného soudního spisu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 2. 2023, č.j. číslo jednací, PM 14. 3. 2023, byla schválena dohoda účastníků, na základě které byl nezletilý jméno svěřen do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal hradit výživné na nezletilého ve výši 2 500 Kč měsíčně. Soud vycházel ze zjištění, že žalobkyně měla dvě vyživovací povinnosti, kdy na syna z jiného vztahu hradila výživné ve výši 500 Kč měsíčně. Pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 1 118 Kč měsíčně a přídavek na dítě ve výši 630 Kč měsíčně. Bydlela s nezletilým v sociálním bytě, byla zcela nemajetná. Finančně jí podporovala rodina. Splácela půjčku částkou 688 Kč měsíčně. Nezletilý byl zdravý, neměl žádné zvláštní potřeby. Žalovaný měl jednu vyživovací povinnost. Dne datum byl propuštěn z VTOS. V minulosti byl 4 x ve VTOS pro majetkovou trestnou činnost. Naposledy byl zaměstnán jako svářeč, vydělal si tak ovšem pouze 10 000 Kč a následně se odstěhoval do bydliště své matky a zaměstnání bylo ukončeno. Hledal si zaměstnání, neměl žádná zdravotní omezení a uvažoval i o získání zaměstnání v SRN.

4. Z výslechu žalobkyně vyplynulo, že má dvě vyživovací povinnosti, na nezletilého syna z předchozího vztahu nadále přispívá částkou 500 Kč měsíčně. Žalovaný dosud na běžném výživném ničeho nezaplatil. Na rodičovské dovolené je do konce příštího roku. Její příspěvek na bydlení činí od datum částku 1 659 Kč měsíčně. Dále pobírá příspěvek na dítě ve výši 800 Kč měsíčně. Její výdaje na domácnost činí nájem ve výši 4 438 Kč měsíčně, elektřina ve výši 451 Kč měsíčně a dále splácí půjčku ve výši 40 000 Kč splátkami ve výši 688 Kč měsíčně. Před těhotenstvím byla zaměstnána ve právnická osoba na poloviční úvazek, její příjem činil asi 8 000 Kč měsíčně. V té době střídavě pečovala o nezletilého syna. Nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty, je svobodná.

5. Soud dále provedl listinné důkazy, ze kterých zjistil, že nezl. jméno se dne datum narodil z nesezdaného partnerského vztahu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně má dvě vyživovací povinnosti, žalovaný jednu.

6. Zástupce žalobkyně k provedeným důkazům uvedl, že poměry účastníků se od rozhodnutí v opatrovnické věci nezměnily.

7. Dle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

8. Dle § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

9. Dle § 922 odst. 2 o. z., lze výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

10. Zástupce žalobkyně závěrem uvedl, navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil požadovanou částku splácet měsíčních splátkách. I přes nepřítomnost žalovaného u tohoto jednání byly jeho poměry zjištěny na základě dokazování v opatrovnickém řízení vedeném u zdejšího soudu v nedávné době. Žalovaný nemá žádná pracovní omezení, je schopen vykonávat běžné pracovní pozice odpovídající jeho vzdělání za průměrnou mzdu v Plzeňském kraji.

11. Cílem a účelem shora citovaného ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu ulehčení jejích„ těžkostí“ spojených s těhotenstvím a porodem, resp. snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí, flexibilitě, možnosti realizovat pracovní cesty, přesčasy, noční či lépe placenou práci apod. Je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Účelem institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře, resp. prostřednictvím ochrany matky také ochrana jejího novorozeného dítěte. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům. Při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Výživné tak musí být stanoveno tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána (§ 697 o.z.), a v takovém rozsahu jako její dítě (§ 915 o.z.).

12. V poměrech projednávané věci bylo prokázáno, že se nezl. jméno narodil ze vztahu účastníků řízení, kteří spolu od počátku nežijí. Žalovaný má základní vzdělání a dle posledních dostupných informací dosud není zaměstnaný. Jeho životní úroveň není vyšší než životní úroveň žalobkyně a není fakticky schopen více kompenzovat omezení možností žalobkyně na trhu práce v důsledku porodu. Na druhou stranu je však nutno zohlednit potencionalitu příjmů žalovaného, který je ve v produktivním věku a bez zdravotního omezení, nalezení zaměstnání a s tím spojeného pravidelného měsíčního příjmu by tak pro něj neměl být problém. S ohledem na shora uvedené a dále s přihlédnutím k tomu, že nárok dle § 920 odst. 1 o. z., má být stanoven tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky, a to v přiměřeném rozsahu, když matka dítěte v zásadě nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána, je soud toho názoru, že uplatňovaný nárok žalobkyně je důvodný, to však pouze zčásti, a sice v rozsahu částky 1 000 Kč měsíčně. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu výživného v této měsíční částce, a to v souladu s žalobou od datum do datum, tedy do dvou let věku dítěte (výrok I. rozsudku).

13. Vzhledem k tomu, že výživné bylo zvýšeno se zpětnou účinností, rozhodoval soud i o dluhu na výživném za období od datum do datum, který činí 18 000 Kč. Tento dluh je žalovaný povinen zaplatit k rukám matky do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II. rozsudku).

14. Co do částky 1 000 Kč měsíčně za období od datum do datum byla žaloba zamítnuta. To proto, že jak je již výše uvedeno, považuje soud v daném případě za přiměřenou a odpovídající výši výživného částku 1 000 Kč měsíčně a soud neshledal požadavek žalobkyně v kontextu s provedeným dokazováním, zejména zjištěnými majetkovými poměry obou účastníků za důvodný (výrok III. rozsudku).

15. Žalobkyně byla v řízení v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, od placení soudního poplatku osvobozena. Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. V souzené věci však byla žalobkyně v řízení úspěšná jen částečně (50 %). Soud proto náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků (výrok IV. rozsudku).

16. Stejně tak soud nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení Okresnímu soudu v Domažlicích, resp. České republice (výrok V. rozsudku). K aplikaci shora uvedeného ustanovení byl soud veden především charakterem uplatňovaného nároku, ale i s ohledem na osobní a majetkové poměry účastníků (§ 150 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.