20 C 23/2024
č. j. 20 C 23/2024-140
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 107 448 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 107 448 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 107 448 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 60 214,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobce domáhal zaplacení žalované částky spolu s výše uvedeným příslušenstvím a dále náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Uvedl, že mezi účastníky vznikla smlouva o dílo, na základě se žalobce zavázal ke zhotovení a dodání kontejneru, který si žalovaný od něj v dubnu roku 2020 objednal, a to velkoobjemového hákového kontejneru typu „AVIA“ (výr. č.: , hodnota, -20) – atypický velkoobjemový. Částka ve výši 88 000 Kč + DPH, tj. 107 448 Kč měla být cenou za zhotovení a dodání kontejneru. Žalobce vyrobil kontejner podle specifikace žalovaného, včetně úprav, které si vyžádal v průběhu jeho výroby. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný si kontejner po jeho zhotovení od žalobce dne , datum, odvezl, aniž by splnil svoji povinnost zaplatit za kontejner jeho cenu. Místo toho mu přišly faktury a příjmové doklady od společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalobce se domníval, že žalovaný se měl snažit podvodně uhradit cenu kontejneru prostřednictvím těchto faktur, a to tak, že tyto faktury použije žalobce ke snížení své daňové povinnosti DPH, což žalobce nahlásil na policii a podal trestní oznámení. Následně vyzval žalovaného k navrácení kontejneru, pokud jej nezaplatí a vystavil mu fakturu č. , číslo, za zhotovení kontejneru na cenu ve výši 88 000 Kč + DPH, tj. 107 448 Kč, a to dne , datum, se splatností , datum, . Žalovaný neměl zaplatit za kontejner ke dni podání žaloby ničeho.Žalovaný nárok uplatněný žalobou zcela neuznal, učinil jej sporným co do důvodu jeho vzniku i co do jeho výše. Namítal, že v dané věci není pasivně legitimován, neboť objednávka byla učiněna společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , jejímž je žalovaný jediným jednatelem, a to e-mailovou zprávou ze dne , datum, , když komunikace probíhala z e-mailové schránky , e-mail, . Dne , datum, nabídku odpovědí na e-mailovou zprávu žalobce přislíbil a současně potvrdil, že výroba kontejneru již „běží“ a , datum, byl postup ze strany společnosti , právnická osoba, odsouhlasen a bylo požádáno o doplnění žebříku do přední části kontejneru. Dále žalovaný tvrdil, že společnost , právnická osoba, zaplatila v květnu 2020 žalobci v hotovosti dohodnutou cenu ve výši 65 000 Kč včetně DPH. Následně po žalobci urgovala společnost dodání kontejneru v průběhu celého roku 2020. Dne , datum, žalobce sdělil společnosti, že je s mistrem domluveno, že si kontejner můžou odvést. Kontejner převzal a poté za společnost urgoval předání daňového dokladu k platbě, nicméně nikdy jej neobdržel. Dále se žalovaný s ohledem na pasivní legitimaci odkazoval na to, že v minulosti si od žalobce společnost , právnická osoba, obdobně objednala dva jiné kontejnery, jak o tom svědčí daňové doklady – faktury žalobce č. , číslo, ze dne , datum, a , číslo, ze dne , datum, . Žalovaný tak navrhl, aby soud žalobu zamítl a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.Žalobce při výslechu uvedl, že k objednávce kontejneru došlo v dubnu 2020. Žalovaný kvůli tomu přijel osobně a dotazoval se. Emailem mu poslal nabídku 55 000 Kč, šlo ovšem o jiný kontejner pro jiného zákazníka. Žalovaný chtěl větší kontejner s dalšími specifikacemi, kdy tyto úpravy probíhaly v následujících měsících. Žalovaný mu výslovně řekl, že kontejner je pro něj osobně, nikoliv pro společnost , právnická osoba, . U tohoto prohlášení byl přítomen i mistr jeho společnosti pan , jméno FO, . Předchozí obchodní transakce se společností , právnická osoba, byly jiného charakteru. Společnost si u nich objednala tři kontejnery, které následně přeprodali. Dílo bylo s ohledem na opakované žádosti na úpravy dokončeno v listopadu 2020, žalovaný z jeho ceny dosud neuhradil ničeho. Žalovaný jej nutil, ať úhradu provede odpočtem DPH od společnosti , právnická osoba, , toto odmítl a podal trestní oznámení. Žalovaného o dokončení díle informoval, bylo mu řečeno, že si žalovaný pro kontejner přijede po novém roce. Aplikaci Whatsapp nemá a neužívá. SMS zprávy mezi účastníky, které předložil k nahlédnutí PČR již v telefonu nemá. Detaily ohledně ceny kontejneru i dodatečných žádostí na jeho úpravu může sdělit pan , jméno FO, . SMS komunikaci mezi účastníky nepovažuje za směrodatnou. SMS nedostával, telefon vypíná. Emailovou komunikaci může doložit, šlo asi o 3-4 emaily. Neví, zda žalovaný jejich společnost navštěvoval i z jiných důvodů než v rámci objednávky kontejneru. Vždy k nim žalovaný jezdil sám bez doprovodu. Při svých návštěvách žalovaný nikdy nežádal předání kontejneru. Nevěděli, jak mají kontejner vyfakturovat, proto vystavili prohlášení o shodě ve více variantách, prvotně pro společnost , právnická osoba, . Žalovaného k úhradě ceny kontejneru nevyzýval, vyzval jej, ať jej vrátí. Email od žalovaného z , datum, nedostal. Svoje emaily podepisoval elektronicky. Emailová adresa uvedená v emailu z , datum, odpovídá jeho emailové adrese. Žalovaný s ním po podání TO žalobcem přestal komunikovat, nezvedal mu telefon.Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný dotčený kontejner objednal u žalobce stejným způsobem jako v minulosti, měl být do měsíce hotov. V minulosti takto objednával celkem 3-5 jiných kontejnerů, vždy na společnost , právnická osoba, . Celá záležitost s tímto kontejnerem trvala nakonec půl až tři čtvrtě roku. Cenu kontejneru uhradil měsíc po objednávce, a to v hotovosti. Šlo o částku 65 000 Kč, k předání došlo v areálu žalobce. Na místo přijel autem spolu s , jméno FO, , peníze předal žalobci asi 3 metry od auta. Kontejner v té době byl již připraven, pouze nebyl nalakován. K jeho předání mělo dojít do týdne. K tomu však nedošlo, žalobce nebyl soustavně k dispozici. Pro kontejner k žalobci zajel asi desetkrát, dokonce dvakrát byl v místě bydliště žalobce. Nikde nebyl žalobce k zastižení. Žalobce měl takto podvést více lidí. Po opakovaných urgencích mu nakonec žalobce napsal zprávu, že je vše domluveno s mistrem a žalovaný si může pro kontejner přijet. Následujícího dne proto zajel do areálu žalobce a kontejner si odvezl. S nikým na místě nemluvil. V areálu žalobce vždy chodil do kanceláře, kde nikdy nikdo nebyl, v dílně si pak od pracovníků žalobce jeho nepřítomnost ověřil. Z jejich vzájemné komunikace nevyplynulo, že by kontejner měl mít nějaké zvláštní specifikace, jediné co žádal, bylo, aby měl žebřík, který stejně nakonec postrádal. Cena takového žebříku vyjde zhruba na 2 000 Kč. Kontejner v tuto chvíli slouží společnosti , právnická osoba, k transportu různého materiálu, jeho osobní IČO již bylo v té době zrušeno. Jeho osobní IČO bylo dříve pozastaveno, nyní je již zrušeno. Ohledně společnosti , právnická osoba, se pouze žalobci zmínil, že od nich může levně odkoupit železo, neboť měl kontakty na osoby ve společnosti. Žalovaný dále dodal, že v emailu, kde mu žalobce psal, že kontejner je k vyzvednutí ani v žádné jiné komunikaci, jej žalovaný nevyzýval k doplacení jakékoliv částky. Výzva k úhradě došla od žalovaného až po dvou až třech letech. Dále uvedl, že v areálu žalobce vždy jednal pouze s žalobcem, nikdo další jejich jednání nebyl přítomen. Se zaměstnanci žalobce vždy nejednal v jiném kontextu, než že shání žalobce. K dotazu, proč Policii ČR neuvedl, že kontejner nezakoupil na sebe, nýbrž na společnost , právnická osoba, , uvedl, že pouze odpovídal na dotazy, které mu byly PČR položeny. Pro něj osobně bylo jasné, že kontejner půjde na společnost , právnická osoba, , protože stejným způsobem byly objednány i předchozí kontejnery. Předchozí objednávky probíhaly buď telefonicky, nebo že emailem žalobci zaslal požadované parametry kontejneru, žalovaný mu v reakci zaslal cenovou nabídku a po zhotovení si pro kontejner přijel. Cenu předchozích kontejnerů platil na základě faktur vystavených žalobcem před dokončením i odvozem kontejneru. Cenu kontejneru v tomto případě uhradil až poté, co byl kontejner zhotoven až na lak a žalobce mu jej ukázal. V době, kdy kontejnery objednával, měl na žalobce vcelku dobré reference, později se však dozvěděl o problémech žalobce (mimo jiné i psychických). Co se týče časového rozmezí mezi objednávkou a úhradou ceny kontejneru, tak si již přesně nevzpomíná, šlo zhruba o měsíc. Žalobce mu při ukázce řekl, že jde o jeho kontejner a jeho parametry odpovídaly. Neví, proč žalobce vystavil fakturu na jeho osobu. Rovněž neví, proč žalobci přišly faktury od společnosti , právnická osoba, , do vztahu žalobce s touto společností nevidí a co si od nich žalobce objednal, neví. Je angažován ve 4 společnostech. Pro obchodní komunikaci používá obchodní emaily. Má dva obchodní emaily – , právnická osoba, a , právnická osoba, . V době, fungoval jako OSVČ emailem nekomunikoval, v té době snad ani nebyly. Jeho OSVČ bylo pozastaveno asi před 20 lety, fakticky na něj nepodniká od svých 27 let. Pokud žalobci zasílal SMS či jinou emailovou komunikaci, pak tak činil v době, kdy žalovaného naháněl k předání kontejneru a doufal, že tak zajistí schůzku s žalobcem.Svědek , jméno FO, při výslechu uvedl, že žalobce je jeho bývalý zaměstnavatel, dříve u něj pracoval jako mistr dílny. Zadával dělníkům práci, předával výkresy, organizoval výrobu. Účetnictví společnosti neřešil. Dotčenou věc si pamatuje, protože se kontejner ztratil. Šlo o nadstandartní, zesílený kontejner. Měl spoustu věcí navíc – boční vrata, výklop i silnější lyže. V kontaktu se žalovaným byl, jen když přijel se na dílnu podívat nebo když chtěl změnu na kontejneru. Bylo to asi 3x – 4x. Byli u toho i další zaměstnanci žalobce. Objednávky kontejneru šly mimo něj, jemu byly předány až samotná zadání výrobku. Jak dlouho byl kontejner vyráběn, si již nevzpomíná. Za rok takto u žalobce vyrobili cca 70 kontejnerů. Naráz mohli mít rozdělány i 3 kontejnery. Žádosti žalovaného o úpravy kontejneru byly vždy ústní, byli u toho přítomni svářeči – pan , jméno FO, a jeho syn , jméno FO, . Odvezený kontejner byl hotový, stál tam jen pár dní. Nikdo se mu nezmínil o tom, že měl být odvezen. Kdy se kontejnery fakturovaly zákazníkům, neví. V den odvezení kontejneru v práci byl. Neví, zda došlo k úhradě ceny kontejneru.Svědek , jméno FO, při výslechu uvedl, že v minulosti pracoval jako svářeč a zámečník u žalobce. Byl přítomen tomu, když účastníci jednali o změnách na kontejneru, žalovaný se u nich stavoval asi pět krát, on byl u dvou jednání. Změnila se zadní vrata na vyklápěcí, kontejner dostal silnější plechy a vyklápěcí bočnice na obou stranách. Jednání o ceně přítomen nebyl. Kontejner měl být pro žalovaného osobně, říkal, ať jej udělají pořádně. Jeden v závislosti na složitosti kontejner vyrábějí do týdne až 14 dní. Tento konkrétní kontejner byl pevnější, postavený na jiných ližinách. Už si nevzpomene, jak dlouho se vyráběl tento kontejner, mohlo to být maximálně 3 týdny. Nejdéle v minulosti kontejner vyráběli 4 týdny. Do účetnictví společnosti neviděl, kdy byly objednávky zákazníky hrazeny, šlo mimo něj.Svědek , jméno FO, při výslechu uvedl, že v minulosti byl u žalobce zaměstnán jako svářeč. O věci má ponětí, neboť mu ji popsal svědek , jméno FO, před chvílí před jednací síní. Zda žalovaný žádal změny na kontejneru, si nevzpomíná, ale nějaké se prováděly. S účetnictvím společnosti se do styku nedostal. Otázky objednávek a jejich hrazení řešil výhradně žalobce. Tento konkrétní kontejner byl větší, silnější a měl vyklápěcí vrata vzadu navíc, což znamená alespoň den práce navíc. Takový kontejner se vyrábí minimálně týden. Osobně se žalovaným nikdy nemluvil, viděl ho asi třikrát. Nikdy nebyl u toho, kdy spolu účastníci jednali. Se změnami vždy přišel vedoucí. Myslí si, že se kontejner vyráběl někdy v létě, rok si přesně nevzpomíná. Jak dlouho u nich ležel kontejner na skladišti, si nevzpomíná, mohlo jít o pár dní. Nebyl schopen odpovědět na dotaz soudu, jak je možné, že kontejner byl uskladněn jen několik dní, pokud se na něm dělalo v létě a odvezen byl v průběhu ledna následujícího roku.Svědek , jméno FO, uvedl, že nemá s účastníky žádný vztah vyjma přátelského vztahu se žalovaným. Asi 4 – 5 let zpátky jel se žalobcem automobilem, vezl jej do Strakonic. Po cestě zastavili v průmyslovém areálu ve vesnici, na jejíž jméno si nevzpomene. Žalovaný tam vystoupil a kousek od auta s pánem něco řešil. Před zastavením s ním žalovaný hovořil o tom, že jede zaplatit něco ohledně nákladního auta nebo bagru, už si přesně nevzpomene, o co se jednalo. Peníze neviděl. Není si ani jistý, zda jednal se žalobcem, osobně jej nyní nepoznává, tehdy neviděl do obličeje osobě, se kterou žalovaný jednal. Vše bylo vyřízeno do 5 minut. Žalovaný mu tehdy říkal, co jede zaplatit a za kolik, ale s ohledem na velký časový odstup si již nevzpomíná.Z výpisu z OR ke společnosti , právnická osoba, vyplývá, že žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnostiZ emailové komunikace mezi žalobcem a společností , právnická osoba, , kterou žalovaný zastupoval jako jednatel (email - , e-mail, ) vyplynulo, že v květnu 2020 došlo k objednávce velkoobjemového kontejneru. Kontejner měl mít navíc žebřík na jednu stranu. Dne , datum, žalobce zaslal email, že nebude několik dní v práci, s mistrem má být domluveno, že si žalovaný může kontejner odvézt, doklady ke kontejneru měly být u mistra k vyzvednutí.Z obsahu spisu PČR OO , adresa, č.j. , spisová značka, vyplynulo, že žalobce dne , datum, podal trestní oznámení pro podezření krádeže kontejneru. Žalovaný v rámci podání vysvětlení u PČR dne , datum, uvedl totéž, co při tomto jednání. Žalobce dne , datum, žalovanému zaslal výzvu, aby kontejner vrátil. Z prohlášení o shodě a z nedatovaného dodacího listu vystavených žalobcem je uvedena jako odběratel , právnická osoba, V e-mailové komunikaci mezi účastníky se žalovaný podepisoval za společnost , právnická osoba, Svědek , jméno FO, v rámci podání vysvětlení u PČR dne , datum, uvedl, že na přelomu jara a léta 2020 jel se žalovaným automobilem, kdy žalovaný mu tehdy řekl, že jede zaplatit objednaný kontejner částku 63 000 Kč – 65 000 Kč. Muže, kterému bylo zaplaceno, nezná.Z obsahu spisu PČR OO , adresa, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce podal dne , datum, trestní oznámení pro podezření podvodu a falšování účetních dokladů na žalovaného a společnost , právnická osoba, Věc byla PČR odložena.Z faktury č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyfakturoval žalovanému cenu velkoobjemového kontejneru částkou 107 448 Kč, splatnou dne , datum, . Z faktur č. , číslo, ze dne , datum, a č. , číslo, ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce v minulosti objednané kontejnery fakturoval na společnost , právnická osobaZ výpisu ze živnostenského rejstříku žalovaného vyplynulo, že žalovaný neměl v rejstříku od roku 2011 jako předmět podnikání zapsáno , adresa, motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozována vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně a dále nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny.Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro toto řízení.Žalobce v písemném závěrečném návrhu uvedl, že má za prokázané, že žalovaný byl ve věci pasivně legitimován, neboť nic mu nebránilo v tom, aby si kontejner koupil - v dané době byl živnostník, kdy živnostenské oprávnění mu zaniklo až v roce 2023, dále po celou dobu vystupoval za sebe, nikdy neuváděl, že jedná jménem jakékoli právnické osoby a to, že pasivně legitimována byla společnost , právnická osoba, začal účelově tvrdit až v průběhu tohoto řízení. Toto potvrdil i bývalý zaměstnanec žalobce, kterému měl žalovaný uvést, ať na kontejneru dělají pořádně, neboť má být pro něj. To, že žalobce komunikoval z firemního emailu, na věci nic nemění, při své výpovědi uvedl, že užívá pouze dva emaily. Konečně celý postup předmětného obchodu byl v této věci zcela jiný než v předchozích případech, kdy kontejnery kupovala a platila společnost , právnická osoba, To, že jednal jako zástupce společnosti, neuvedl ani v rámci vyšetřování PČR. Žalovaný dostatečně neprokázal, že ve věci jednal za společnost a neustál tak své důkazní břemeno. Ohledně kupní ceny má za to, že nárok byl uplatněn po právu a kupní cenu žalovaný dosud neuhradil. Případná výpověď svědka , jméno FO, je zcela neprůkazná. Předmětný kontejner odvezl, aniž by podepsal prohlášení o shodě. Žalobce jej proto vyzval, aby kontejner vrátil. Protože k vrácení kontejneru nedošlo, vyfakturoval žalobce jeho cenu žalovanému. Žalovaný nemohl platit cenu kontejneru předem, cena kontejneru nemohla být známa a neplatí se předem, v úvahu by připadala maximálně záloha. Žalovaný také nevysvětlil, proč žalobci přišly od společnosti , právnická osoba, doklady, ačkoli si od nich žalobce nic neobjednal. Při jednání následně svůj závěreční návrh doplnil tak, že otázka zaplacení kupní ceny kontejneru zůstává ryze v rovině tvrzení žalovaného. Svědek , jméno FO, nebyl schopen říct, s kým a kde se žalovaný sešel, nepotvrdil výši částky, ani za co mělo být zaplaceno. Navrhl proto, aby žalobě bylo vyhověno a aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.Žalovaný v písemném závěrečném návrhu uvedl, že v rámci SMS komunikace ze dne , datum, požádala společnosti , právnická osoba, , zastoupena žalovaným coby jediným jednatelem, s uvedením kontaktní emailové schránky žalobce o cenovou nabídku na zhotovení kontejneru. V následné emailové komunikaci ze dne , datum, , vedené z výše uvedené emailové adresy byl společností , právnická osoba, sdělen finální požadavek ohledně rozměrů dotčeného kontejneru. Kupní cena kontejneru byla následně v květnu 2020 uhrazena žalobci. Následně v průběhu celého roku 2020 byl žalobce urgován o dodání kontejneru, kdy až , datum, žalobce sdělil, že je s mistrem žalobce domluveno, že je možné kontejner odvézt. Veškerá komunikace mezi účastníky byla vedena z emailové adresy společnosti a opatřena řádným podpisovým polem společnosti, pokud se nejednalo o zprávy SMS. Žalovaný od počátku obchodní spolupráce se žalobcem vystupoval jako zástupce společnosti , právnická osoba, a je přesvědčen, že svým jednáním nemohl rozumně zavdat důvod k dojmu, že kupujícím kontejneru není on jako fyzická osoba. V tomto ohledu považuje argumentaci žalobce o tom, že při komunikaci žalovaný hovořil v první osobě, a tedy nemohl jednat za společnost , právnická osoba, za odtrženou od reality běžné mezilidské komunikace. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován, pak má za to, že žalobce neunesl své důkazní břemeno, neboť neprokázal zejména existenci změn objednávky ze strany žalovaného a s nimi související výši kupní ceny. Žalobce žádným způsobem nevysvětlil, z jakého důvodu nikdy neoponoval opakovaným sdělením žalovaného, že kupní cena kontejneru byla uhrazena nebo z jakého důvodu nikdy žalovaného nevyzval k úhradě dlužné kupní ceny. Chování žalobce vykazuje znaky účelovosti, zejména ve vztahu tvrzením žalobce k údajným machinacím s fakturami vystavenými společností , právnická osoba, , nekonzistentnosti, vzhledem k tvrzené existenci údajné komunikace mezi žalobcem a žalovaným ohledně objednávky, která nebyla nikdy doložena. Tvrzení žalobce jsou rovněž zmatečná – například jeho tvrzení o tom, že žalobce nikdy neobdržel telefonáty či SMS od žalovaného, neboť „komunikaci přes telefon nepovažuje za normální komunikaci“. Žalovaný dále vytýká žalobci selektivnost jeho tvrzení, kdy ve vztahu ke svědkovi , jméno FO, nejprve k podpoře vlastních tvrzení cituje části jeho výpovědí učiněných u PČR a následně jeho svědectví v tomto řízení označuje za nevěrohodné. Žalovaný také vnímá podaná svědectví zaměstnanců za nedůvěryhodná. V prvé řadě popírá, že byli přítomni jeho obchodním jednáním se žalobcem a dále považuje za krajně podezřelé míru shody tvrzených informací a lehkost s jakou svědci zcela příhodně sdělovali tvrzené skutečnosti i bez dotazu soudu. Má za to, že věci byla mezi svědky a žalobcem předek konzultována, což bylo výslovně potvrzeno přinejmenším svědkem , jméno FO, . Při jednání následně svůj návrh doplnil tak, že zdůraznil, že má za to, že žalovaný trpí nedostatkem pasivní legitimace. Žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně výše kupní ceny a tvrzených změn objednávek žalovaným. V tvrzeních žalobce jsou značné nesrovnalosti a podává se z nich účelovost. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení.Dle ustanovení § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.Podle § 2608, odstavce 2 o.z., převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve.Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že objednávka kontejneru nebyla uzavřena mezi účastníky, ale mezi žalobcem a společnosti , právnická osoba, , neboť v dané věci vystupoval žalovaný jako jednatel dotčené společnosti. Žalobce v řízení tvrdil, že dílo bylo objednáno žalovaným, jakožto podnikající fyzickou osobou. Žalobce však neunesl důkazní břemeno, kterým by prokázal, že došlo k uzavření závazkového vztahu mezi ním a žalovaným. V minulosti již došlo mezi žalobcem a společností , právnická osoba, k objednání jiných kontejnerů a z žádných provedených důkazů nevyplynulo, že v tomto případě by mělo dojít k jinému postupu. Z provedených listinných důkazů, jmenovitě z obsahu policejních spisů, vyplynulo, že prvotně doklady vystavoval na společnost , právnická osoba, . Sám žalobce v rámci účastnického výslechu uvedl o tom, že doklady byly prvotně vystaveny na společnost , právnická osoba, , neboť si nebyl vědom toho, na koho bude věc fakturována, neobstojí tak jeho tvrzení, že od počátku bylo domluveno, že zde bude jiný postup než v předchozích případech a odběratelem bude žalovaný osobně. Svědci navržení žalovaným shodně uvedli, že neměli informace k fakturaci za kontejner, do účetnictví společnosti neviděli, objednávky šly mimo ně. Nadto je třeba dodat, že ve výpovědích svědků navržených žalobcem shledal soud nesrovnalosti, například ve vztahu několikaměsíční mezery mezi výrobou kontejneru trvající maximálně několik týdnů v létě 2020, kdy dle jejich tvrzení ležel kontejner na skladišti „maximálně několik dní“, kdy v řízení má soud za prokázané a mezi účastníky za de facto nesporné, že k odvezení kontejneru došlo na začátku roku 2021. Vzhledem k charakteru objednaného díla se pak nedá předpokládat osobní užití žalovaným, když objednaným dílem byl nákladní kontejner, přičemž žalovaný v té době neměl již živnostenské oprávnění na silniční motorovou dopravu nad 3,5 tuny, nemohl by tedy údajně „naddimenzovaný“ kontejner za tímto účelem využít. Soud má z provedených důkazů za to, že žalobci muselo být po celou dobu zřejmé, že žalovaný v dané věci vystupuje jako jednatel společnosti , právnická osoba, a nebyl tak žádný důvod k vystavení faktury na , Jméno žalovaného, a k následnému vymáhání pohledávky po něm jako po fyzické osobě. Pokud žalovaný hovořil o zaplacení kontejneru, jeho prodeji či jiným způsobem ve vztahu ke své osobě, považuje to soud za odpovídající běžným zvyklostem v obchodním styku, kdy vyjádření jednatele v 1. osobě jednotného čísla je běžné i při jednání za společnost a bylo by v rozporu s požadavkem přiměřenosti, požadovat od zástupce, aby se v každé své komunikaci za obchodní společnost vždy odkazoval na skutečnost, že jedná za ni. Nadto je třeba uvést, že i soud shledal některá tvrzení žalobce za ryze účelová, zejména ve vztahu k tomu, že SMS komunikaci mezi účastníky „nepovažuje za směrodatnou, neboť si vypíná telefon“, a navíc již SMS komunikaci, kterou předkládal PČR k nahlédnutí PČR v telefonu nemá. Nicméně v tomto směru (zejména ve vztahu ověření autenticity předložené SMS komunikace) nevedl dokazování pro nadbytečnost.Ač bylo mezi účastníky sporné, zda došlo k předání díla a komu, stejně tak bylo sporné, jaká byla kupní cena a zda byla zaplacena, nebylo to pro posouzení věci relevantní, neboť s ohledem na to, že se nepodařilo prokázat, že by vznikl závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným, nebyla otázka výše kupní ceny a předání díla či případně vrácení bezdůvodného obohacení relevantní pro posouzení žaloby.Po právním posouzení věci tak dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce v dané věci neprokázal pasivní legitimaci žalovaného.Nedostatek pasivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalovaný subjektem tvrzené povinnosti a že žaloba proti němu nemůže být proto úspěšná, což vede k jejímu zamítnutí. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2588/98, ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1767/2001, a ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 397/2011). Soud proto žalobu pro nedostatek pasivní legitimace zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 60 214,44 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 448 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za každý z osmi úkonů (převzetí věci, písemné vyjádření z , datum, , vyjádření z , datum, , účast na jednáních ve dnech , datum, , , datum, – přesahovalo 2 hodiny a , datum, a porada s klientem přesahující jednu hodinu dne , datum, ) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 804,33 Kč, a to v souvislosti s cestami realizovanými ve dnech dne , datum, , , datum, a , datum, náhrada po 1 268,11 Kč za 108 ujetých km v částce 868,11 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., a náhrada za promeškaný čas po dobu přerušení jednání dne , datum, od 12:03 hodin do 13:02 hodin, kdy bylo jednání přerušeno za účelem vyčkání příjezdu svědka, tedy 2x 30 minut v částce 200 Kč a dále podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 49 764,33 Kč ve výši 10 450,51 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.