20 C 253/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: jméno FO Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 78 744,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 130 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,25 % ročně z této částky od , datum, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 59 614,61 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 752,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8844,52 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 792,51 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 22,02 % ročně z částky 27 480 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 19 312,51 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , číslo, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zpět jistinu a částku 30 392 Kč, skládající se z úroku ve výši 20 168 Kč (se sazbou 22,02 % ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení splátek ve výši 5 628 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 517 Kč. Žalovaná však příslušné splátky včas nehradila, úvěr byl proto zesplatněn. Žalovaná dosud na úvěr uhradila pouze částku 7 720 Kč.

2. Žalobkyně dále uvedla, že se žalovanou právní předchůdce žalobkyně dne , datum, rovněž uzavřel smlouvu o úvěru č. , číslo, . Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zpět jistinu a částku 33 963 Kč, skládající se z úroku ve výši 24 177 Kč (se sazbou 20,88 % ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení splátek ve výši 8 286 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 821 Kč. Žalovaná však příslušné splátky včas nehradila, úvěr byl proto rovněž zesplatněn. Žalovaná dosud na úvěr uhradila pouze částku 33 150 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.

5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.

6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta v žalobě tvrzená částka. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně výše uvedených poplatků a úroků v pravidelných týdenních a měsíčních splátkách. Žalovaná na závazky ze smluv o úvěru uhradila celkem 40 870 Kč.

7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 420 odst. 1 a 2 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

12. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Žalobkyně poskytla výše uvedenými smlouvami žalované úvěry v celkové výši 60 000 (30 000 + 30 000) Kč za částku 33 963 Kč a 30 392 Kč. U smlouvy č. , číslo, byla splatnost sjednána na 24 měsíců a u smlouvy č. , číslo, byla splatnost sjednána na 78 týdnů.

15. Soud pokládá obě tyto smlouvy o úvěru za absolutně neplatné pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byly poskytnuty úvěry s úrokem téměř 80 % ročně. Přestože se ve smlouvě uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 20,8 % a 22,2 % ročně, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u smluv a poplatky. Úroky sami o sobě by se nejevily jako úroky nemravné, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem, neboť samy smlouvy je označují (i s úroky) souhrnně jako „poplatek za zápůjčku“. Jednání žalobkyně při uzavírání smluv vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.

16. Takto určené úrokové sazby vybočují z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 8,25 % ročně, tedy úrok je více než 10násobný.

17. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvy o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvy o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatné v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.

18. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala částku ve výši celkem 60 000 Kč, která byla žalobkyni navrácena v rozsahu 40 870 Kč.

20. Soud tedy uzavřel, že bezdůvodné obohacení na straně žalované činí 19 130 Kč, proto žalobkyni výroku I. tohoto rozsudku přiznal nárok na vrácení této částky. Vzhledem k tomu, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky, smluvní pokutu, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od data uvedeného v žalobě.

21. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku k oběma pohledávkám (oznámení o postoupení pohledávky) dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 10 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši požadované žalobkyní, tj. ve výši 11,25 % ročně.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnější žalované straně žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.