20 C 259/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 452,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 452,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 943,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 230 Kč, se smluvním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 19 352,70 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 352,70 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek 141 Kč do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu č. ú. číslo, variabilní symbol

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne datum, se žalobkyně domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím, neboť s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mohl být žalobkyní poskytnut úvěrový rámec do částky 20 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit měsíčně úrok ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tedy 500 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni datum, neboť žalovaný byl v prodlení s více než dvěma splátkami. Na jistině žalovaný dluží ke dni zesplatnění částku 19 352,70 Kč, na smluvních poplatcích částku 2 100 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 15% za období od datum do datum, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení za období od datum do datum částku 1 943,06 Kč a dále úroky a úroky z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

3. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, v jejímž rámci žalovanému vznikl dluh ve výši 4 214 Kč. V rámci této smlouvy se žalovaný zavázal v případě zesplatnění úvěru hradit úroky z poskytnutého úvěru ve výši 15 % ročně. Žalovaný nehradil sjednané splátky, a proto v souladu se smlouvou došlo ke dni datum ke zesplatnění úvěru, čímž žalobkyni vznikla pohledávka ve výši odpovídající žalované částce s příslušenstvím. Žalobkyně prokázala nárok smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem, výpisem z účtu, výzvami k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu a předžalobní upomínkou.

4. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že žalovaný přijal nabídku předchůdce žalobce na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž byl předem informován o podmínkách smlouvy v podobě výše a splatnosti vrácené částky včetně povinnosti platit dohodnutý smluvní úrok i jeho výši v případě zesplatnění. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

5. Soud zároveň uložil žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek podle § 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, neboť věc nebyla rozhodována platebním rozkazem.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč (když v této částce je již dopočtena částka, která byla žalobkyni uložena k doplacení). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši žalované částky sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.