20 C 294/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, adresa o zaplacení 11 603,16 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky představující 1 583,16 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 020 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 637,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po předchůdci žalovaného jméno FO, narozeném datum, zemřelém dne datum, zaplacení žalované částky spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 020 Kč ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 650,61 Kč, kapitalizovaným úrokem 100 Kč , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, částky 1 583,16 Kč představující smluvní pokutu a náhradu nákladů řízení.

2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu postoupené smlouvy o úvěru ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO, a předchůdcem žalovaného. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl původně úvěr ve výši 16 000 Kč se splatností do datum. Předchůdce žalovaného úvěr řádně a včas neuhradil, kdy uhradil pouze částku 5 980 Kč. Pohledávka byla poté na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ke dni datum.

3. Žalobkyně po výzvě k doplnění žaloby o tom, jak byla zkoumána úvěruschopnost předchůdce žalovaného vzala žalobu částečně zpět co do částky 1 583,15 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč. Ve zpětvzetí uvedla, že nedisponuje doklady o tom, zda a případně jak byla zkoumána úvěruschopnosti žalovaného. Soud o tomto částečném zpětvzetí rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. Žalovaný do řízení vstoupil na základě usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č.j. 20 C 294/2023-40 jako jeden ze dvou dědiců předchůdce žalovaného, což plyne z usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka. Žalobkyně vzala žalobu zpět proti druhému z dědiců, kdy z trestního příkazu zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka vyplynulo, že za dotčený dluh byl odpovědný výhradně žalovaný.

5. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

6. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.

7. Soud z provedených důkazů zjistil, že předchůdce žalovaného (resp. žalovaný) uzavřel dne datum s předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, jejíž údaje odpovídají žalobnímu návrhu. Nominální úroková sazba činila 0% ročně, kdy v případě prodloužení splatnosti úvěru byl sjednán poplatek 3 680 Kč za každé prodloužení splatnosti o 30 dnů. Na úvěr do dnešního dne žalovaný uhradil 5 980 Kč. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. O tomto byl žalovaný vyrozuměn oznámením z datum. Úvěruschopnost žalovaného nebyla dle provedených důkazů zkoumána.

8. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z. ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně (resp. její předchůdce) nezkoumala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného (resp. jeho předchůdce), kdy nezachovala potřebnou míru opatrnosti z toho důvodu, že si od žalovaného nevyžádala žádné listiny osvědčující její příjmy a výdaje. Za takové listiny lze považovat např. výpis z bankovního účtu žalované za několik posledních měsíců či, co se týče příjmu, výplatní páska, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele nebo případně pracovní smlouva.

13. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 16 000 Kč a dle žalobních tvrzení žalovaný dosud uhradil částku ve výši 5 980 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 10 020 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

15. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k plnění dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě do datum, jak bylo ve výzvě uvedeno. Od následujícího dne od tohoto data je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud od tohoto data přiznal zákonné úroky z prodlení.

16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované zbylé příslušenství pohledávky zákonné úroky z prodlení od data požadované v žalobě. Proto výrokem III. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 637,65 Kč, přičemž tato částka představuje 72,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,36 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,64 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 603,16 Kč sestávající z částky 3x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud při poměřování úspěchu ve věci vycházel v souladu s § 146 odst. 2 o.s.ř. ze závěru, že žalobkyně byla neúspěšná co do části řízení, ve kterém podala zpětvzetí žaloby, neboť takto vzala částečně zpět žalobu poté, co byla soudem vyzvána k jejímu doplnění, čehož nebyla schopna. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.