20 C 30/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 940 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 060 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 280 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek 200 Kč do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu č. ú. 3703-926321/0710, VS 20110203024.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky, jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, v období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . V této době nebyla ohledně uvedeného vozidla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 2 x 300 Kč a rovněž nárok na náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla v případě, je-li vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 v době od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . V uvedených dobách ohledně vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaný byl k úhradě tohoto dluhu opakovaně upomenut žalobkyní, jak plyne z upomínek k úhradě a z předžalobních výzev. Náklady na vymáhání činí za každé období 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzýván také výše uvedenými upomínkami.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům - žalovaný, coby provozovatel výše uvedených vozidel neměl ve výše uvedených obdobích sjednáno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu to ukládá ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). V důsledku toho nebylo vozidlo pojištěno celkem 236 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost pojistit své vozidlo. Podle § 4 odst. 1 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit „Kanceláři“ (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 citovaného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.

5. Podle § 4 odst. 5 citovaného zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) platí, že výše denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí 65 Kč. Žalovaný tak byl povinen žalobkyni uhradit celkem částku 15 340 Kč. V souvislosti s uplatněním předmětného nároku vznikl žalobkyni nárok dožadovat se v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 2a citované vyhlášky nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 2 x 300 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalovaném zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud v daném případě posoudil, že nárok žalobkyně má oporu v citovaných ustanoveních zákona, zejména § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 1 odst. 2 téhož zákona. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na příspěvek a nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky dle citovaných předpisů, jejichž výše má oporu v ustanovení citovaného zákona a prováděcí vyhlášky.

8. Soud z těchto důvodů nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl.

9. Soud zároveň uložil žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek podle § 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, neboť věc nebyla rozhodována platebním rozkazem.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč (když v této částce je již dopočtena částka, která byla žalobkyni uložena k doplacení). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši žalované částky sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.