20 C 320/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 713,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 713,41 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 026 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 713,41 Kč od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 13 642,75 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 15 713,41 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek 200 Kč do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu č. ú. , č. účtu, , VS , RČ, .

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s výše uvedeným příslušenstvím. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o bankovních produktech a službách a ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, Bank, a.s.) (dále jen předchůdce žalobkyně) a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované u předchůdce žalobkyně zřízen běžný účet, ze kterého žalované bylo umožněno čerpat úvěr do částky 10 000 Kč. Kontokorent byl žalované zablokován pro neplnění smluvních podmínek a žalobkyně ke dni , datum, dluh zesplatnila. Po zrušení poskytování kontokorentu a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet se žalovaná dostala do záporného zůstatku účtu ve výši 270,66 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Ta nyní v souladu se smluvním ujednáním požaduje úhradu nedoplatku na jistině ve výši 13 642,75 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období do , datum, ve výši 1 026 Kč, dále zákonného a smluvního úroku ve výši 29% z dlužné jistiny od , datum, a dále částky 270,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, .Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.Z provedených důkazů soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách spolu s dispozicí k dotčené smlouvě, v rámci které byl žalované aktivován kontokorentní účet, který žalovaná mohla plně využívat s úvěrovým limitem 10 000 Kč. Úroková sazba činila 29 % ročně. Dále se žalovaný zavázal hradit poplatky za následující služby: snížení povoleného limitu ze strany banky 200 Kč, oznámení o převodu na Splatný Flexikredit (úvěrový účet) 200 Kč, vedení splatného Flexikreditu měsíčně 49 Kč, výzva ke splatnosti úvěru 300 Kč, zaslání výpovědi ze strany Banky 200 Kč, změna data měsíční splátky splatného Flexikreditu jednorázově 100 Kč, zaslání každé upomínky 600 Kč, poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku Flexikredit měsíčně 300 Kč a poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet Povoleného limitu Flexikreditu 10,00 %, min. 500 Kč. Ze strany žalobkyně a jejího předchůdce byl žalovaný opakovaně vyrozumíván a vyzýván k dobrovolné úhradě, žalovaný však na tyto výzvy nikterak nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil své povinnosti, předchůdce žalobkyně zesplatnil celý zbývající kontokorent najednou včetně v žalobě uvedeného příslušenství. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem z , datum, . Po převodu nedoplatku na úvěrový účet vznikl na úvěrovém účtu záporný zůstatek ve výši požadované žalobkyní. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána mj. výpisem z jeho osobního účtu.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinností žalovaného bylo včas hradit úvěr dle podmínek stanovených ve smlouvě. Protože žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil v době splatnosti, má žalobkyně rovněž právo požadovat po něm příslušenství v podobě smluvní pokuty, smluvního úroku spolu se zákonným úrokem ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jehož výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Povinnost žalovaného uhradit žalobkyní požadovaný souhrnný poplatek soud ověřil z úvěrové smlouvy a k ní připojené dispozice.Soud po přezkoumání výše sazby ČNB ve výroku II. tohoto rozhodnutí zamítl část žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť žalobkyní požadovaná sazba neodpovídala stanovené navýšené repo sazbě za dané období. Ve zbytku soud žalobě zcela vyhověl.Soud zároveň uložil žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek podle § 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, neboť věc nebyla rozhodována platebním rozkazem.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč (když v této částce je již dopočtena částka, která byla žalobkyni uložena k doplacení). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 314,84 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.