20 C 329/2024
č. j. 20 C 329/2024-15
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 33 598,67 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 13 598,67 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 671,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Dále uvedla, že v případě, kdy soud věc neposoudí jako závazek ze smlouvy o úvěru, pak žádá vydání bezdůvodného obohacení žalovaného.
2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovaným. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 13 598,67 Kč a, a to do , datum, . Žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho. Pohledávka byla předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.
3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 20 000 Kč, kterou měl vrátit společně s poplatkem ve výši 13 598,67 Kč. Tuto smlouvu soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 3 měsíce s úrokem, skrytým za poplatek, kdy roční úroková sazba tím činila cca 408 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. Žalovanému bylo dne , datum, zasláno oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni spolu s upomínkou k zaplacení dlužné částky.
5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
6. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 20 000 Kč, která nebyla žalobkyni dosud žalovaným navrácena. Výrokem I. tohoto rozsudku proto žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.
10. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , od , datum, je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení od tohoto data ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 671,29 Kč, přičemž tato částka představuje 19,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 344 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 598,67 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.