20 C 336/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 751,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 751,12 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 613,59 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 615,91 Kč, se smluvním úrokem 14,75 % ročně z částky 33 751,12 Kč od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 751,12 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 529 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o kreditní kartě. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž sjednaný smluvní úrok a poplatky. Žalovaný se celkem zavázal úvěr uhradit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z vyčerpané částky, minimálně alespoň 500 Kč. Smluvní úrok činil 19,90 % p.a. Výše dosud neuhrazené jistiny činí 33 751,12 Kč. Žalobkyně žádá také kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, ve výši 2 613,59 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z jistiny za období od , datum, do , datum, ve výši 2 615,91 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z jistiny od , datum, do zaplacení a smluvní úrok požadovaný ve výši 14,75 % ročně z jistiny od , datum, . Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána doložením jeho příjmů a posouzením výdajů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl poskytnut žalovanému úvěrový limit ve výši 5 000 Kč, který byl později dodatkem ze dne , datum, navýšen na částku 25 000 Kč a dodatkem ze dne , datum, navýšen na částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět v pravidelných měsíčních splátkách ve výši dle žalobního návrhu. Smluvní úrok původní smlouvy činil 19,90 % ročně, dodatky byl později navýšen na 25,30 % p.a., resp. 24,77 % p.a.. Dále se žalovaný – dobrovolně – zavázal k úhradě dalších poplatků – mj. pro případ zasílání upomínek k úhradě úvěru. Celý úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, pro neplnění závazků žalovaným. Na úvěru dosud zůstává nedoplatek ve výši žalované částky. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z této smlouvy, a to tím, že neuhradil v pravidelných měsíčních splátkách žalobkyní poskytnutý úvěr. Soud pro úplnost uvádí, že shledal za platné i ujednání o dodatečných poplatcích k úvěru, resp. pro případ neplacení úvěru. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se zaplacení celého zůstatku dluhu včetně smluvního příslušenství a též zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.). Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě zcela vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 529 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 351 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 751,12 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.