20 C 421/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného doručovací adresa: adresa o zaplacení 684 000 Kč s příslušenstvím a zaplacení částky 114 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 703 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 703 000 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 95 000 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 104 810,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Návrhem, který byl soudu doručen dne datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 684 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení a dále náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Uvedla, že je vlastníkem nemovitosti – pozemku st. parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č.p. číslo dále pozemku parc. č. číslo, vedené v k. ú. adresa, obec adresa, to vše na LV číslo u katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště adresa (dále jen „nemovitost“). Žalovaný od datum nemovitost užívá bez právního důvodu, kdy žalobkyně vůči žalovanému podala žalobu na vyklizení nemovitosti, kdy žalovaný k výzvě žalobkyně nemovitost dobrovolně nevyklidil. Toto řízení je u Okresního soudu v Domažlicích vedeno pod sp. zn. spisová značka. Nadto uvedla, že žalovaný podal ke zdejšímu soudu žalobu na určení vlastnictví k předmětné nemovitosti, kdy toto řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, kdy jeho žaloba byla dosud nepravomocně zamítnuta. Žalobkyně si nechala od realitní kanceláře M a právnická osoba právnická osoba. zpracovat odborné vyjádření ze dne datum, podle kterého činí obvyklé nájemné za pronájem nemovitosti žalobkyně částku 19 000 Kč měsíčně. Žalobkyně proto žádá úhradu bezdůvodného obohacení žalovaným za období od datum do datum. Při jednání dne datum zástupce žalobkyně rozšířil žalobní návrh o částku 114 000 Kč, kdy se má jednat o bezdůvodné obohacení odpovídající dlužnému nájemnému za období od května 2023 do října 2023. Soud při jednání připustil rozšíření žaloby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Při výslechu na jednání dne datum žalovaný uvedl, že na nemovitosti žil asi 15 let. Opustil ji vloni na podzim. Žalobkyni po dobu pobytu platil hypotéku dle jejich dohody, šlo o částku 4 200 Kč. Žalovaná nemovitost opustila, neměla úmysl v ní bydlet. V řízení o vyklizení nemovitosti padla dohoda, že pokud si jeho rodiče vezmou hypotéku na nemovitost, pak ji žalobkyně nebude chtít a celá věc tím skončí. Jeho rodiče si na sebe hypotéku vzali, ale žalobkyně si věc rozmyslela. Vzala si jiného právního zástupce a věc začala nanovo. Toto řízení proto bere za podvod na sebe, na jeho rodiče i celou justici. Jeho rodičům vznikla škoda cca 2 000 000 Kč. Žalobkyni nikdy neznemožnil přístup do nemovitosti. Zástupce žalobkyně k tvrzením žalovaného uvedl, že se vůči nim zcela ohrazuje a považuje je za účelová. Vyjma toho, že mohl hradit nějaké platby za žalobkyni jsou jeho tvrzení pro předmět tohoto řízení zcela irelevantní. Žalobkyně měla zájem nemovitost prodat z toho důvodu, že byla neoprávněně užívána žalovaným a současně žalovaný hypotéční úvěr nehradil, kdy jím hrazené prostředky sotva pokryly náklady za služby nemovitosti. Po krátkém přerušení jednání následně doplnil, že telefonicky hovořil s klientkou, která mu objasnila, že platby žalovaného 4 200 Kč měsíčně nebyly platby na služby, ale na úroky z hypotéčního úvěru. Žalovaný k tomu uvedl, že částku 4 200 Kč zasílal žalobkyni na základě úvěrové smlouvy, kterou uzavřela s bankovní společností. Zástupce žalobkyně k tomu uvedl, že skutečnosti uváděné žalovaným jsou právně nevýznamné, předmětem řízení není úvěrový vztah mezi žalobkyní a bankou, ale vztah mezi účastníky plynoucí z užívání nemovitosti žalobkyně bez jejího souhlasu a hrazení nájmu. Mezi účastníky žádná dohoda uzavřena nebyla. Od klientky dostal informaci, že na úhradu hypotéčního úvěru měl žalovaný hradit 4 000 Kč měsíčně do října 2023. V tomto měsíci také nemovitost opustil, což plyne i ze spisu zdejšího soudu spisová značka Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti uvedené v žalobním návrhu, a to na základě kupní smlouvy z datum, podle které žalovaný převedl nemovitost na žalobkyni za kupní cenu 1 748 023,22 Kč. Z odhadu obvyklého nájmu nemovitosti ze dne datum vyplynulo, že realitní společnost právnická osoba, a.s. tento vyčíslila částkou 19 000 Kč měsíčně. Z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum, č.j. spisová značka ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č.j. spisová značka (PM datum) vyplynulo, že návrh žalovaného na určení, že nemovitost je v jeho vlastnictví byla soudem zamítnuta, kdy soud vyhodnotil kupní smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako platnou. Z usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č.j. částka (PM datum) soud zjistil, že soud zastavil řízení o vyklizení nemovitosti žalovaným pro zpětvzetí žaloby, neboť žalovaný nemovitost ke dni datum vyklidil. Z obsahu spisu sp. zn. spisová značka dále vyplynulo, že žalobkyně žalovanému dne datum vypověděla nájemní smlouvu k nemovitosti, kdy tato zásilka byla doručena do vlastních rukou žalovanému dne datum. Z dotčeného spisu rovněž vyplynulo, že žalovaný žalobkyni zaslal v období od datum d o datum nespecifikované platby v celkové výši 12 310 Kč a v lednu 2021 jí zaslal částku 4 000 Kč. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro toto řízení. Dle § 2991 o. z., ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Za bezdůvodné obohacení se považuje mj. i protiprávní užití cizí hodnoty. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2231 odst. 1 o. z. nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční. Zástupce žalobkyně závěrem uvedl, že se žalobkyně odkazuje na svůj žalobní návrh a ve věci provedené dokazování, kdy má za to, že žalobkyně unesla důkazní břemeno ve sporu. Žalobkyně považuje skutkový stav za elementární, kdy žalovaný dotčenou nemovitost užíval, což ostatně přiznal i v rámci své účastnické výpovědi. Nárok žalobkyně v tomto řízení nepopřel, nevznesl ani námitku započtení. Navrhl proto žalobě v plném rozsahu vyhovět. Žalovaný závěrem bez vyjádření. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitosti, kterou žalovaný bez právního důvodu užíval do října 2023. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu s tím spojeného bezdůvodného obohacení, jehož výše byla stanovena dle odhadu obvyklé ceny nájmu nemovitosti realitní kanceláří. Sám žalovaný v rámci své účastnické výpovědi přiznal, že nemovitost vyklidil na podzim 2023. Bylo na žalovaném, aby se žalobě bránil, kupříkladu tvrzením, že vůči pohledávce žalobkyně započítává svou pohledávku vůči ní, že jeho dluh vůbec nevznikl, v nějakém rozsahu zanikl nebo se stal nevymahatelným. To však žalovaný neučinil. Jelikož žalovaný nezaplatil žalobkyni vymáhané částky včas, ocitl se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Z provedených důkazů ovšem nevyplynul nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za období od května 2020 do září 2020, neboť žalobkyně vypověděla nájemní vztah žalovanému výpovědí, která byla žalovanému odeslána dne datum a doručena dne datum. S ohledem na tříměsíční výpovědní lhůtu tak žalobkyně má nárok na vydání bezdůvodného obohacení až od října 2020. V této části proto žalobu výrokem II. rozsudku zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 104 810,81 Kč, přičemž tato částka představuje 76,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 39 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 684 000 Kč sestávající z částky 11 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 11 060 Kč, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne datum, z částky 11 060 Kč za účast na jednání soudu dne datum, z částky 11 060 Kč za účast na jednání soudu dne datum, a dále po rozšíření žaloby vycházejíc z tarifní hodnoty ve výši 798 000 Kč sestávající z částky z částky 11 500 Kč za účast na jednání soudu dne datum a z částky 11 500 Kč za účast na jednání soudu dne datum včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za vyjádření z datum, neboť jej soud považuje za nadbytečné vyjádření učiněné po závěrečném návrhu žalobkyně, které je tak de facto pouze vyčíslením nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.