20 C 50/2026
č. j. 20 C 50/2026-34
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 021,02 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 286 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 7 286 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 4 735,02 Kč a veškerého zbývajícího žalovaného příslušenství se žaloba zamítáIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 597,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ze žalované částky od , datum, do zaplacení. V návrhu doplněného po výzvě soudu uvedla, že její předchůdce, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu, kterou jí byl zřízen účet, ke kterému byl sjednán úvěrový rámec. Žalovaná z tohoto úvěrového rámce postupně načerpala 10 983,20 Kč. Žalovaná však splátky řádně a včas neplatil, předchůdce žalobkyně proto úvěr zesplatnil. Na úvěr žalovaná celkem vrátila 3 697,20 Kč. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána lustrací žalované v příslušných registrech vycházejíc z údajů poskytnutých žalovanou. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.
3. Aktivní legitimace žalobkyně plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy připsání úplaty došlo , datum, .
4. Ze smluv o službě , název služby, soud zjistil, že mezi předchůdcem žalované a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zřízení účtu, kdy úvěrový rámec po novaci smlouvy dne , datum, činil 8 000 Kč. Smlouvou o splátkovém limitu z , datum, byl úvěrový rámec navýšen na 23 000 Kč, kdy úroková sazba úvěru činila 28,30 %, RPSN 32,20 %. Žalované byla na její bankovní účet poukázána v návrhu uvedená částka, kdy žalovaná na úvěr uhradila rovněž částku uvedenou v žalobním návrhu, jak plyne z vyúčtování za měsíce květen až červenec 2024. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána lustrací žalované v CEE, rejstříku SOLUS a interní databázi žalobkyně, přičemž žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovanou v její žádosti o poskytnutí úvěru.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně (resp. její předchůdce) nezkoumala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované, kdy nezachovala potřebnou míru opatrnosti z toho důvodu, že si od žalovaného nevyžádala žádné listiny osvědčující její příjmy a výdaje. Za takové listiny lze považovat např. výpis z bankovního účtu žalované či, co se týče příjmu, výplatní páska, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele nebo případně pracovní smlouva.
9. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 obč. zák. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 10 983,20 Kč a z tvrzení žalobkyně i z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná na úvěr uhradila částku 3 697,20 Kč. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 8 154 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal ve výroku I. rozsudku a ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.
11. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku s výzvou k úhradě dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla dle výzvy žalovaná povinna plnit do 5 dnů. Od , datum, je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal zákonné úroky z prodlení tohoto dne.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 597,34 Kč, přičemž tato částka představuje 21,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,61 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 021,02 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.