20 C 52/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 050 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 554,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum, se žalobkyně dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky a smluvní pokuty ve výši 2 050 Kč spolu s náhradou nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.

2. V návrhu uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit zpět spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč. Dále žalobkyně žádala přiznání kapitalizované smluvní pokuty sjednané pro případ porušení smluvních povinností s poukazem na odst. 4.2 písmeno c) smlouvy, kdy smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně. Za období od datum do datum tato částka činila 2 050 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že na základě žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru za dne datum se dostala do dispozice žalované částka ve výši 10 000 Kč. Výše úvěru a úvěrového limitu byla specifikovaná částkou 10 000 Kč. Úvěr měl být vrácen společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně z jistiny.

5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

6. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Smlouvu o revolvingovém úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byl tato částka zapůjčena s úrokem 480 % ročně. S přihlédnutím k tomu, že žalovaná je spotřebitelem, je smlouva, jak bylo uvedeno, absolutně neplatná. Soud konstatuje, že v projednávané věci sjednaná úroková sazba ve výši 40 % měsíčně několikanásobně přesahovala výši přiměřených úroků, pročež je na místě považovat shora uvedenou smlouvu za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v době poskytnutí úvěru nepřekračovala hranici 20 % ročně.

12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za takový je třeba považovat úrok převyšující zhruba trojnásobek běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

13. Za daných okolností soud skutková tvrzení obsažená v žalobě právně posoudil v titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalované se do její dispozice dostala částka ve výši 10 000 Kč, a tato jí tak, jak vyplynulo i z předžalobní výzvy k úhradě, která byla směrována k rukám žalované, nebyla navrácena zpět ve lhůtě splatnosti. Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobkyní, soud má za prokázané, že předmětná částka ve výši 10 000 Kč se do dispozice žalované dostala bez právního důvodu a povinností žalované je, aby navrátila zpět částku, která se takto do její dispozice bez právního důvodu dostala.

14. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované, přičemž pokud žalobkyně odeslala žalované výzvu dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak je uvedeno ve výzvě, která skončila datum a od datum je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. v jejich zákonné výši.

15. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, smluvního úroku a smluvní pokuty.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 554,44 Kč, přičemž tato částka představuje 24,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,31 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 050 Kč sestávající z částky 3x300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, za předžalobní výzvu k plnění a za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.