20 C 52/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 050 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 554,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, , se žalobkyně dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky a smluvní pokuty ve výši 2 050 Kč spolu s náhradou nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.

2. V návrhu uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit zpět spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč. Dále žalobkyně žádala přiznání kapitalizované smluvní pokuty sjednané pro případ porušení smluvních povinností s poukazem na odst. 4.2 písmeno c) smlouvy, kdy smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně. Za období od , datum, do , datum, tato částka činila 2 050 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že na základě žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru za dne , datum, se dostala do dispozice žalované částka ve výši 10 000 Kč. Výše úvěru a úvěrového limitu byla specifikovaná částkou 10 000 Kč. Úvěr měl být vrácen společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně z jistiny.

5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

6. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Smlouvu o revolvingovém úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byl tato částka zapůjčena s úrokem 480 % ročně. S přihlédnutím k tomu, že žalovaná je spotřebitelem, je smlouva, jak bylo uvedeno, absolutně neplatná. Soud konstatuje, že v projednávané věci sjednaná úroková sazba ve výši 40 % měsíčně několikanásobně přesahovala výši přiměřených úroků, pročež je na místě považovat shora uvedenou smlouvu za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v době poskytnutí úvěru nepřekračovala hranici 20 % ročně.

12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za takový je třeba považovat úrok převyšující zhruba trojnásobek běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

13. Za daných okolností soud skutková tvrzení obsažená v žalobě právně posoudil v titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalované se do její dispozice dostala částka ve výši 10 000 Kč, a tato jí tak, jak vyplynulo i z předžalobní výzvy k úhradě, která byla směrována k rukám žalované, nebyla navrácena zpět ve lhůtě splatnosti. Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobkyní, soud má za prokázané, že předmětná částka ve výši 10 000 Kč se do dispozice žalované dostala bez právního důvodu a povinností žalované je, aby navrátila zpět částku, která se takto do její dispozice bez právního důvodu dostala.

14. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované, přičemž pokud žalobkyně odeslala žalované výzvu dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak je uvedeno ve výzvě, která skončila , datum, a od , datum, je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. v jejich zákonné výši.

15. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, smluvního úroku a smluvní pokuty.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 554,44 Kč, přičemž tato částka představuje 24,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,31 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 050 Kč sestávající z částky 3x300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, za předžalobní výzvu k plnění a za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.