20 C 95/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 , 140 00 Praha proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 216,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 216,31 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 433,66 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 166,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 216,31 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 216,31 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V návrhu uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , právnická osoba, . 2020 smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalobkyní žalované poskytnut úvěrový rámec do částky 10 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala platit úrok odvislého od výše vyčerpaného a nesplaceného úvěru a dále sjednané poplatky. Úroková sazba činila 18,90 % p.a., žalobkyně nicméně požaduje smluvní úrok pouze ve výši 15 % p.a. Žalovaná svůj závazek splácet dluh řádně a včas nesplnila a dostal se se splacením splátek do prodlení. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, , žalovanou výzvou ze dne , datum, vyzvala k úhradě zbylé dlužné částky. Žalobkyně se krom jistiny domáhá také úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši 1 433,66 Kč, kapitalizovaného úroku za období od , datum, do , datum, ve výši 1 166,60 Kč, zákonného úroku z prodlení z jistiny od , datum, do zaplacení a smluvního úroku z jistiny ve výši 15 p.a. od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

3. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, . , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru, v jejímž rámci žalované vznikl dluh na jistině ve výši žalované částky. V rámci této smlouvy se žalovaná zavázala v případě zesplatnění úvěru hradit úroky z poskytnutého úvěru ve výši 18,90 % ročně. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána mj. z transakčních pohybů na osobním účtu žalované. Žalovaná navzdory opakovaným výzvám nehradila včas sjednané splátky, a proto v souladu se smlouvou došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru, čímž žalobkyni vznikla pohledávka ve výši odpovídající žalované částce s příslušenstvím.

4. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že žalovaná přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž byla předem informována o podmínkách smlouvy v podobě výše a splatnosti vrácené částky včetně povinnosti platit dohodnutý smluvní úrok i jeho výši v případě zesplatnění. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení smluvních i zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyně, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši žalované částky sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.