3 C 156/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 48 569,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 48 569,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 47 765,70 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 48 569,40 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, v budově [adresa] na pozemku parc. č. st. 181 v katastrálním území a obci [obec], jejímž majoritním vlastníkem je žalobce. Nájemní vztah skončil ke dni [datum]. Žalovaná však s koncem nájmu neodstranila z výlohy reklamní polepy, které tam za trvání nájemního vztahu umístila. Proto ji žalobce dne [datum] vyzval k uvedení předmětu nájmu do původního stavu, konkrétně odstranění reklamních polepů, odstranění příčky, opravě poškozených zdí a parapetu. Protože žalovaná reklamní polepy neodstranila, zajistil jejich odstranění žalobce prostřednictvím odborné společnosti, které zaplatil částku 48 569,40 Kč, o jejíž úhradu požádal žalovanou. Protože tato finanční částka nebyla žalobci uhrazena, obrátil se žalobce na zdejší soud, který vydal ve věci elektronický platební rozkaz.

2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Uvedla, že nárok žalobce ani zčásti neuznává. Zdůraznila, že když předmět nájmu přebírala, byly na výlohách reklamní polepy předchozího nájemce, které musela nechat před umístěním vlastních polepů odstranit. Její povinností bylo předat předmět nájmu při skončení ve stavu, v němž jej od pronajímatele převzala, tedy s neodstraněnými reklamními polepy. Vynaloženou částku na odstranění polepů označila za neúčelnou, která desetkrát až dvacetkrát převyšuje cenu obvyklou.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce byl v okamžiku uzavření smlouvy ([datum]) spoluvlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmět nájmu.

4. K námitce žalované učiněné v podání ze dne [datum], že smlouva nebyla uzavřena se společností [právnická osoba], ale s fyzickou osobou [příjmení] [jméno] je třeba podotknout, že v nájemní smlouvě je uvedena jak společnost [právnická osoba], tak i fyzická osoba [příjmení] [jméno]. [příjmení] [jméno] je jednatelem společnosti [právnická osoba] Protože smlouvu nesepisoval advokát (nebo jiná osoba s právnickým vzděláním), je ji třeba dle názoru zdejšího soudu číst tak, že byla uzavřená se společností [právnická osoba], za kterou ji uzavíral jednatel [příjmení] [jméno]. Tuto skutečnost podporuje i fakt, že [příjmení] [jméno] jako podnikající fyzická osoba (na rozdíl od [právnická osoba]) nikdy neměl sídlo žádné provozovny na adrese [adresa žalobce]. Tam jej však měla [právnická osoba] Žalovaná ani k výzvě soudu nedoložila, že by nájemné hradil [příjmení] [jméno], jako fyzická osoba, zejména v době od července 2017 do září 2017, kdy měl být nájemcem [příjmení] [jméno] jako fyzická osoba. Žalovaná pouze doložila platby od září 2017, tj. od doby údajného podepsání dodatku k nájemní smlouvě, jak bude dále rozvedeno. Žalovaná se nedoložení plateb snažila vysvětlit tak, že v září 2017 bylo hrazeno nájemné za červenec 2017, čemuž soud z níže uvedených důvodů neuvěřil. Výpověď ze strany žalobce byla adresována žalované společnosti, nikoliv osobě [příjmení] [jméno].

5. Ve smlouvě se v čl. XI. odst. 6 žalovaná zavázala, že předá ke dni skončení nájmu předmět nájmu pronajímateli ve stavu, ve kterém jej přebírala, a že odstraní dodatečné úpravy, které se souhlasem pronajímatele za trvání nájmu učinila. Dále je v něm stanoveno, že případná jiná dohoda obou smluvních stran bude řešena samostatnou smlouvou.

6. Žalovaná uvedla, že mu souhlas s ponecháním reklamních polepů ústně udělil bratr žalobce, pan [příjmení] [celé jméno žalobce]. Následně však zaslala soudu kopii dodatku k nájemní smlouvě, který byl podepsán pouze jednatelem žalované. Uvedla, že disponuje i vyhotovením, na němž je kromě podpisu žalované i podpis p. [příjmení] (jedné z bývalých spoluvlastníků předmětu nájmu), které však v průběhu celého sporu soudu nepředložila, neboť jej nenašla.

7. Soud si nemohl nepovšimnout, že údajně uzavřený dodatek je psán stejným fontem (typem písma) jako jiná podání žalované. Stejně tak úprava tohoto dodatku je vizuálně podobná úpravě jiných podání žalované. Není v nich např. vůbec užíváno zarovnání do bloku, na střed nebo ztučnění písma, na rozdíl od smlouvy o nájmu nebytových prostor. Ta je psána bezpatkovým písmem, čísla jednotlivých článků smlouvy jsou psána tučně, stejně jako jejich názvy, a jsou zarovnány na střed. Obsah jednotlivých článků smlouvy je zarovnán do bloku.

8. Naproti tomu dodatek je psán patkovým písmem, bez použití jakéhokoliv zarovnání (na střed, do bloku, apod.). Také si nebylo možné nepovšimnout, že se v dodatku nachází celá řada typově stejných gramatických chyb, jako v různých podáních žalované, konkrétně např. hovoří-li se o více ujednáních, jež jsou zpřesňována, nejedná se o„ některé ujednání,“ ale„ některá ujednání,“ dále že„ pronajímatel může dát předmět nájmu podnájemníkovy firmě Ja [příjmení]“„ (žalovaná) může provéct.“ V jiných podáních žalované (kde hovoří za [právnická osoba]) se vyskytuje např.„ zatím jsme (my, zaměstnanci [právnická osoba]) nenašly originál dodatku,“„ dle uzavřeného dodatku jsme (reklamní polepy) odstraňovat nemusely,“„ jsme postupovaly,“ apod. Ve smlouvě o pronájmu se přitom žádné takto evidentní gramatické chyby nevyskytují.

9. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má soud za to, že dodatek smlouvy koncipovala stejná osoba, která za žalovaného zasílá do datové schránky soudu různá podání. Byť se nutně nemusí jednat o jednatele žalované [jméno] [příjmení], má soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti za to, že dodatek ke smlouvě zcela určitě nebyl koncipován žalobcem nebo některou jeho osobou blízkou.

10. Žalovaná donesla soudu listinu, označenou jako„ svědecká výpověď,“ v níž [jméno] [příjmení] (zaměstnankyně žalované) prohlásila, že byla v září 2017 přítomna podpisu dodatku ke smlouvě o pronájmu nebytových prostor v Plzeňské ulici [adresa] v [obec], konkrétně uvedla, že jej„ nechala podepsat.“ Kromě přibližného obsahu dodatku však dotyčná ve sdělení neuvedla, kdo jej měl podepsat nebo okolnosti jeho podpisu. Žalovaný dále předložil„ svědeckou výpověď“ [jméno] [příjmení], který v ní prohlásil, že byl v září 2017 svědkem podpisu dodatku smlouvy o nájmu nebytových prostor bez jakýchkoliv bližších informací.

11. Soud výše jmenované vyslechl. [jméno] [příjmení] uvedla, že pro [právnická osoba] pracuje na živnostenský list jako obchodní zástupkyně. Uvedla, že se v srpnu 2017 sešla s [jméno] [příjmení] a bratrem žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], a řešili otázku podnájmu prostor a jejich rekonstrukci, neboť byly v dezolátním stavu. Na další schůzce se řešilo odstranění polepů po původním nájemci a bylo dohodnuto, že při skončení nájmu nebude [právnická osoba] reklamní polepy, které na výlohy umístí, odstraňovat. V září 2017 pak dala podepsat paní [příjmení] dodatek smlouvy, ve kterém bylo mj. nově upraveno ponechání polepů na výlohách při skončení nájmu. Dodatek (resp. dva jeho stejnopisy) byly předem podepsány [jméno] [jméno], a paní [příjmení] je následně podepsala. Jedno vyhotovení si ponechala paní [příjmení] a druhé vyhotovení svědkyně předala [jméno] [příjmení].

12. Nešlo si nepovšimnout, že odpovědi svědkyně na některé dotazy soudu byly naučené, neboť svědkyně někdy s odpovědí„ vystřelila“ hned poté, co soud dokončil otázku, zatímco když se soud zeptal na něco, co svědkyně neočekávala, trvalo poměrně dlouhou dobu, než začala odpovídat a její odpověď rozhodně nebyla suverénní, jako v případě„ očekávaných“ otázek. Různí lidé reagují na – pro ně zpravidla neobvyklou situaci, když často poprvé stojí před soudem – různě. Pokud však svědkyně na část otázek odpovídá zcela jiným způsobem než na jinou část, naznačuje to, že její výpověď byla předem připravená. To sice a priori neznamená, že by taková výpověď musela nutně být nevěrohodná, přesto se však nabízí otázka, proč si svědkyně svoji výpověď připravovala; a jestli důvod tohoto jednání mohl být jiný než ten, že nechtěla uvádět určité skutečnosti tak, jak se staly.

13. Svědek [příjmení] [příjmení] k věci uvedl, že je spolupracovníkem žalované asi 15 let a žalovaná patří mezi jeho největší zákazníky. Jeho společnost polepila předmět nájmu perforovanou fólií (na 6 nebo 7 výlohách o rozměrech cca 2 x 2 metry) a dále realizovala polepy na reklamním šálu. Svědek viděl, že paní [příjmení] podepsala paní [příjmení] nějaký dokument, ale neví jaký. Svědek žalované připravil nabídku na odstranění polepů z výloh a popsal okolnosti, jak se polepy odstraňují – nejhůře se odstraňuje stará a zatvrdlá fólie. Výlohy u předmětu nájmu jsou orientovány na západ a část na sever.

14. Jednatel žalované se uchyloval k různým verzím – v dopise ze dne [datum] adresovanému právnímu zástupci žalobce uvedl, že v nájemní smlouvě není zmínka o sundání polepů. Ve vyjádření ze dne [datum], které bylo adresováno soudu po podání odporu, je pouze tvrzení, že žalovaná nebyla povinna odstraňovat polepy, protože předmět nájmu byl polepen po předchozím nájemci. První zmínka o tom, že měl být uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, žalovaná zmínila až u ústního jednání dne [datum], kdy uvedla, že„ dohoda byla ústní, bylo to dohodnuto s panem [jméno] [celé jméno žalobce]“ Teprve až ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná poprvé uvádí, že byl sepsán písemný dodatek k nájemní smlouvě, který podepsala paní [příjmení]. Tato tvrzení žalované proběhla do zákonné koncentrace řízení, přesto se nabízí otázka, proč žalovaná nereagovala na dopis právního zástupce s tvrzením, že existuje dodatek k nájemní smlouvě, proč toto soudu nesdělila již po podání odporu, proč až při prvním ústním jednání přišla s tvrzením, že byla uzavřena ústní dohoda ohledně ponechání polepů a teprve následně (v listopadu 2021) s tvrzením, že dodatek k nájemní smlouvě byl uzavřen písemně.

15. Ve svém účastnickém výslechu jednatel žalované společnosti uvedl, že dodatek k nájemní smlouvě podepsal pan [celé jméno žalobce] (bratr žalobce) a poté se„ opravil“, že dodatek podepsala paní [příjmení]. Dodatek řešil telefonicky s bratrem žalobce, dodatek podepsala paní [příjmení], přičemž žalovaná jej ztratila. Dodatek neposílal ke konzultaci protistraně.

16. V kontextu výše uvedeného soud tvrzení žalované, že byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, kterým by bylo sjednáno, že polepy žalovaná nemusí odstraňovat, neuvěřil. Na tomto závěru nic nezmění ani výslech svědkyně [příjmení]. Samotná tvrzení žalované se jeví jako těžko uvěřitelná – i s přihlédnutím k tomu, že dodatek není zaslán protistraně k připomínkám, jednatel žalované nechá doručit dodatek svědkyni [příjmení], ač osoba jednající za pronajímatele, která dodatek měla podepsat (s kterou předtím dodatek neřešil) bydlí o patro výš a nebyl by problém ji (ve věku 85 let) zastihnout kdykoliv doma.

17. Nabízí se také otázka, proč se žalovaná zajímala o cenu za odstranění reklamních polepů, když měla mít od bratra žalobce souhlas s jejich ponecháním. Jednatel žalované společnosti při jednání dne [datum] uvedl, že mu byla doručena výzva k odstranění polepů, proto poptal cenovou nabídku na odstranění polepů. Cenová nabídka (č. l. 55) je ze dne [datum], ale výzva k odstranění polepů je datována dne [datum]. Žalovaná se zajímala o odstranění polepů ještě před doručením výzvy k jejich odstranění proto, že si byla vědoma své povinnosti odstranit polepy z výloh. Pokud by žalovaná souhlas s ponecháním polepů skutečně měla, resp. byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, rozhodně by si nenechávala zpracovat cenovou nabídku na odstranění reklamních polepů. Skutečnost, že si takovou nabídku nechala zpracovat, nasvědčuje tomu, že žalovaná souhlas žalobce (nebo jiné osoby) s ponecháním reklamních polepů, a to ani v ústní formě, nikdy neměla. Neměla ho ani v písemné formě, neboť s ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že k podpisu dodatku ze strany žalobce, ani jiné osoby, nikdy nedošlo.

18. K žalovanou zpochybňované ceně za odstranění reklamních polepů je pak třeba uvést, že ze zpráv oslovených společností, které se odstraňováním polepů zabývají, nebylo zjištěno, že by žalobcem požadovaná cena byla nepřiměřená. Cena totiž vždy závisí na stavu odstraňované fólie, která roste s postupujícím časem od nalepení polepu. Společnost, která polepy odstraňovala, vysvětila podrobně rozsah prací a žalobce doložil, že žalovanou částku této společnosti za odstranění polepů uhradil. Soudu se nezdá ani nepřiměřená doba odstraňování polepů (více dní a více osob) na předmětu nájmu, když společnost [právnická osoba] podrobně popsala ve svém vyjádření rozsah a postup prací. Soudu se rozsah prací nejeví jako nepřiměřený i z toho důvodu, že např. prosté odstranění dálniční známky – po jednom roce – z předního skla motorového vozidla je namáhavá a časově náročná práce. Pokud se perforovaná fólie, která se trhá, odstraňuje z mnoha metrů čtverečních plochy a poté se ještě odstraňuje lepidlo, lze usoudit, že tato činnost musela trvat více dní. S přihlédnutím k vyjádřením dalších společností – a absenci navržených důkazů ze strany žalované – soud posoudil cenu za odstranění polepů jako přiměřenou.

19. Pokud žalovaný chtěl docílit nižší ceny, mohl reklamní polepy z výloh odstranit sám před skončení nájmu, nebo v žalobcem poskytnuté lhůtě, což však neučinil.

20. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

21. Žalobce je aktivně legitimován podle § 1127 občanského zákoníku, i když předmět nájmu je v podílovém spoluvlastnictví, neboť ve sporech s jinými osobami ohledně společné věci má každý z věřitelů své samostatné právo k uplatnění pohledávky (popřípadě části pohledávky).

22. Podle § 2306 občanského zákoníku platí, že při skončení nájmu odstraní nájemce znamení, kterými nemovitou věc opatřil, a uvede dotčenou část nemovité věci do původního stavu.

23. Bylo povinností žalované, aby při skončení nájmu odstranila polepy. Nesplnění povinnosti podle tohoto ustanovení povede ke vzniku práva pronajímatele na náhradu škody.

24. Podle § 2910 občanského zákoníku platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Škoda se podle § 2951 občanského zákoníku nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

26. Soud na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil závěr, že mezi účastníky v době od [datum] do [datum] existoval závazkový vztah nájmu prostor v domě [adresa] na pozemku parc. č. st. 181 v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaná označila nebytové prostory polepy a reklamním štítem, přičemž tato znamení ani po skončení nájemního vztahu neodstranila, ač to byla její povinnost. Žalovaná nepopírala, že na předmětu nájmu ponechala znamení a že je žalobce odstranil na své náklady, sporovala pouze výši ceny za odstranění znamení a poukázala na uzavřený dodatek k nájemní smlouvě, na jehož základě nebyla povinna polepy odstraňovat. Soud neuvěřil tomuto tvrzení, jak bylo výše uvedeno. Žalobce nechal polepy odstranit na své náklady, proto je žalovaná povinna mu tuto částku, kterou soud považuje za odpovídající, uhradit v režimu náhradu škody.

27. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen s plněním bez zbytečného odkladu.

28. Jestliže žalobce odeslal předžalobní výzvu s výzvou k plnění do [datum], potom je žalovaná od [datum] v prodlení se zaplacením žalované částky. Proto soud výrokem I. rozsudku přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

30. Soud pro úplnost uvádí, že žalobce netrval na výslechu dalších svědků, proto soud tyto důkazy neprováděl. Důkaz svědkem [jméno] [celé jméno žalobce], bratrem žalobce, soud neprovedl, neboť tento svědek zemřel. <b>K výroku o náhradě nákladů řízení:</b> 31. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

32. Tarifní hodnotu jednoho úkonu žalobce správně vyčíslil podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), ve spojení s § 7 bodem 5 AT) na částku 3 060 Kč.

33. Právní zástupce učinil ve věci následující úkony právní služby. Dne [datum] převzal zastoupení klienta, čímž učinil úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) AT. Dále právní zástupce žalobce zaslal dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu. S ohledem na její rozsah je ji na místě subsumovat nikoliv pod § 11 odst. 2 písm. h) AT, ale pod § 11 odst. 1 písm. d) AT, tzn.„ výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé,“ a přiznat za ni žalobci plnou mimosmluvní odměnu. Následně dne [datum] podal žalobce návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a učinil tedy návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT. Podle § 11 odst. 1 písm. g) AT náleží advokátu mimosmluvní odměna za účast na jednání před soudem za každé započaté dvě hodiny. Právní zástupce žalobce se účastnil jednání u zdejšího soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] učinil dva úkony právní služby, neboť délka jednání přesáhla dvě hodiny. Dále žalobce uvedl, že dne 19. 11 2021 a [datum] učinil jeho právní zástupce úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, když doplnil skutková tvrzení a důkazy, které soud posoudil jako účelně vynaložené.

34. Z předchozího odstavce vyplývá, že právní zástupce žalobce ve věci učinil 10 úkonů právní služby, a proto mu náleží částka 30 600 Kč. V souvislosti s každým učiněným úkonem právní služby žalobce účtoval tzv. režijní paušál dle § 13 odst. 4 AT ve výši 300 Kč. Proto mu dále náleží částka 3 000 Kč.

35. Právní zástupce žalobce podnikl 4 cesty ze sídla advokátní kanceláře v [obec] k Okresnímu soudu v Domažlicích a zpět. Ve vyúčtování správně počítal s cenou paliva dle vyhlášek a opotřebením vozidla, a proto mu dále náleží 2 870 Kč jako cestovné.

36. V souvislosti s cestami z [obec] do [obec] a zpět účtoval žalobce za každou z nich 4 započaté půlhodiny dle § 14 odst. 3 AT. Je však třeba upozornit, že jednání dne [datum] zasáhlo do druhých dvou hodin pouze třemi minutami, když trvalo 123 minut. Podle § 14 odst. 4 AT, nenáleží advokátu náhrada za promeškaný čas, má-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby (§ 11). Protože se právní zástupce za 117„ zbývajících“ minut nepochybně zpět do advokátní kanceláře dopravil, náhrada za promeškaný čas mu v tomto případě v souvislosti se zpáteční cestou nenáleží. [obec] požadovaných 1 600 Kč mu proto dále náleží 1 400 Kč.

37. Protože je právní zástupce žalobce plátcem DPH, což doložil přiloženým osvědčením, má dále nárok na 21 % DPH z částky 37 870 Kč, tedy celkem na částku 45 822,70 Kč. Žalobce dále uhradil soudní poplatek ve výši 1 943 Kč.

38. Proto byla žalovanému výrokem II. tohoto rozsudku uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 47 765,70 Kč.