3 C 229/2019

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl dne 8. 4. 2021 samosoudcem Vladimírem Matějíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. trvalý pobyt náměstí datum , PSČ obec o vypořádání zaniklého společného jmění manželů <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů společného jmění manželů částku 688 958 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 99 236 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [údaje o zástupci].</b> 1. Žalobkyně podala dne 19. 9. 2019 u Okresního soudu v Domažlicích žalobu na vypořádání SJM a žádala, aby žalovaný [celé jméno žalovaného] vyplatil žalobkyni na vyrovnání podílů finanční částku, která bude specifikována po skončení důkazního řízení s ohledem na rozsah SJM. Uvedla, že účastníci uzavřeli sňatek dne [datum], manželství bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

2. Podle žalobkyně má žalovaný ve výlučném vlastnictví stavební parcelu [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa] a pozemkovou parcelu [číslo] k. ú. [obec]. Žalovaný uhradil kupní cenu uvedených nemovitostí z úvěru, poskytnutého [právnická osoba], a to již v době, kdy účastníci společně žili a hospodařili. Tento úvěr byl refinancován, resp. zaplacen z hypotečního úvěru poskytnutého [právnická osoba] Tato smlouva byla uzavřena dne [datum] oběma účastníky a po celou dobu trvání manželství byl hrazen úvěr ze společných prostředků. Žalobkyně dále tvrdila, že za trvání manželství investovala do rekonstrukce rodinného domu 70 000 Kč ze svých výlučných prostředků, a nad rámec hypotečního úvěru pak ještě účastníci investovali do rekonstrukce 400 000 Kč. Za trvání manželství také účastníci spořili a společné úspory činily 800 000 Kč. Pokus o dohodu mezi účastníky ohledně vypořádání SJM podle žalobkyně byl neúspěšný.

3. Žalovaný se po celou dobu k žalobě nevyjádřil, jednání Okresního soudu v Domažlicích se vyhýbal, předvoláván byl na adresu trvalého pobytu podle § 85 odst. 1 o. s. ř., ale nikdy se nedostavil.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení], rozeného [celé jméno žalovaného] uzavřené dne [datum], rozvedeno.

5. Na výzvu soudu, aby žaloba byla doplněna tak, aby petit byl určitý a vykonatelný, reagovala žalobkyně vyjádřením z [datum] a uvedla, že není schopna za současného stavu vypočítat částku, kterou by měl žalovaný v rámci vypořádání zaniklého SJM žalobkyni vyplatit. Proto Usnesením č. j. 3 C 229/2019-22 ze dne 15. 10. 2019 soud podání žalobkyně označené jako žaloba na vypořádání společného jmění manželů odmítl.

6. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že usnesení soudu 1. stupně se mění tak, že podání žalobkyně doručené soudu 1. stupně dne [datum], označené jako žaloba o vypořádání SJM, se neodmítá. V odůvodnění svého usnesení uvádí, že v ustálené soudní praxi není pochyb o tom, že § 79 odst. 1 o. s. ř. vymezuje obsahové a nikoliv formální náležitosti žaloby. Tyto náležitosti je třeba v žalobě uvést takovým způsobem, aby z jejího obsahu jednoznačně vyplývaly, popřípadě, aby je bylo možné bez jakýkoliv pochybností z textu žaloby dovodit. Nezáleží však na tom, v jakém pořadí nebo uspořádání jsou v žalobě uvedeny a není bezpodmínečně nutné uvádět je v petitu, jsou-li obsaženy ve vlastním textu žaloby. Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, neznamená, že by žalobce byl povinen učinit soudu přesný a konečný návrh na znění výroku rozsudku. Žalobkyně v daném případě vymezila v žalobě přesně, určitě a srozumitelně rozsah nevypořádaného společného jmění manželů, a v petitu uvedla způsob, jakým navrhuje, aby vypořádání bylo provedeno. Vylíčila tedy, na základě čeho uplatňuje nárok vůči žalovanému, a v průběhu řízení pak bude nepochybně skutková tvrzení v souladu se zásadou koncentrace doplňovat. Z žaloby již v dané fázi řízení vyplývá jednoznačně, čeho se domáhá a co navrhuje. Řízení o vypořádání společného jmění manželů ostatně představuje řízení, v němž soud není žalobním návrhem vázán tzv. judicium duplex (ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř.). Za daného stavu má odvolací soud za to, že zákonné podmínky pro odmítnutí žaloby nejsou splněny, a proto bylo rozhodnutí soudu 1. stupně změněno.

7. Žalobkyně pak v průběhu dalšího řízení dokládala investice do nemovitostí žalovaného a na návrh žalobkyně pak soud vyžadoval listinné důkazy od finančních ústavů [název], [právnická osoba], [právnická osoba], z nichž vyplývalo, jaké úspory účastníci měli, případně jaké hypoteční úvěry, jak byly spláceny a jaké částky byly investovány do nemovitosti pana žalovaného. Bylo doloženo, že žalovaný ke dni zániku manželství měl ve svém výlučném vlastnictví stavební parcelu [číslo] jejíž součástí byl rodinný dům [adresa] a pozemkovou parcelu [číslo] k. ú. [obec]. Tyto nemovitosti byly zapsány v katastru nemovitostí vedené u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec].

8. Žalobkyně prokázala, že žalovaný uhradil kupní cenu uvedených nemovitostí z úvěru poskytnutého Stavební spořitelnou České spořitelny v době, kdy účastníci spolu žili a hospodařili. Tento úvěr byl refinancován, resp. uhrazen z hypotečního úvěru poskytnutého [právnická osoba], když smlouva o poskytnutí společného úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] oběma účastníky a po dobu trvání manželství hrazena ze společných prostředků.

9. Uvedenou nemovitost žalovaný [celé jméno žalovaného] prodal smlouvou o prodeji nemovitosti ze dne [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za kupní cenu 2 950 000 Kč. Na úhradu vypořádání podle žalobkyně žalovaný nic neuhradil, a žalovaný také neprokazoval, že by něco na úhradu vypořádání zaplatil.

10. Žalobkyně doložila, že od doby uzavření manželství, tj. [datum] do zániku manželství tj. [datum], zaplatili účastníci ze společných prostředků na úvěry poskytnuté [právnická osoba] a [právnická osoba] následující částky: u [právnická osoba] částku 57 618 Kč, u [právnická osoba] částku 247 212 Kč a u [právnická osoba] částku 258 200 Kč Celkem účastníci za trvání manželství zaplatili částku 563 030 Kč, z čehož polovina představuje 281 515 Kč. Žalobkyně prokázala, že za trvání manželství investovala do rekonstrukce rodinného domu [adresa] v [obec], který byl ve vlastnictví žalovaného, částku 48 348,20 Kč ze svých výlučných prostředků, které měla naspořeny před uzavřením manželství u [právnická osoba]

11. Dále bylo prokázáno platebními doklady a fakturami, že účastníci nad rámec hypotečního úvěru investovali ze společných prostředků do rekonstrukce nemovitosti žalovaného, [adresa] v [obec] částku 400 000 Kč a polovina tedy představuje 200 000 Kč.

12. Účastníci zrušili společnou domácnost v měsíci červenci 2016, když od této doby společně nehospodařili a žalobkyně neměla přístup k účtu žalovaného, kam za trvání manželství spořili společné finanční prostředky. Výše úspor činila k [datum] částku 318 189,50 Kč, z čehož polovina je 159 094,75 Kč. Vyrovnávací podíl žalobkyně je tedy 688 958 Kč.

13. Podle ustanovení § 736 zákona č. 89/2012 Sb., je-li společné jmění zrušeno nebo zaniklo, provede se likvidace společných povinností a práv jejich vypořádáním. Vypořádáním nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Podle § 740 OZ nedohodnou-li se manželé na vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 odst. 1 OZ nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak a neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádání vypořádávaného jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména, jak pečoval o děti a rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak každý z manželů se zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle § 742 odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává, zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen.

14. Soud se řídil uvedeným ustanovením, má za to, že podíly by měly být stejné a vypořádací podíl, neboť bylo investováno do výlučného majetku žalovaného, činí na straně žalobkyně částku 688 958 Kč. Proto soud této části této částce žaloby vyhověl, lhůtu k vypořádání pak stanovil soud podle § 160 o. s. ř.

15. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a s ohledem na přístup žalovaného. Náklady představují zaplacený soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení.