5 C 106/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A pro 31 404,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 404,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 31 404,63 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 857 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit částku ve výši 31 404,63 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že její nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektřiny na odběrném místě adresa. Žalovaný uzavřel pro dané odběrné místo smlouvu o připojení dne datum. Smlouva byla ke dni datum ukončena. Následně byl vydán příkaz k demontáži elektroměru, jež nemohl být demontován v důsledku nepřístupnosti odběrného místa. Kontrolou č. hodnota dne datum bylo zjištěno, že žalovaný na daném odběrném místě provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 31 404,63 Kč, jež se skládá ze škody za neoprávněný odběr ve výši 17 651,66 Kč, plateb za příkon ve výši 674,20 Kč, náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 13 048,64 Kč včetně DPH.

2. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání ze dne datum. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne datum. V souvislosti s tím byl žalovaný zároveň poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

3. V dané věci pak soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě do napěťové hladiny s umístěním zařízení adresa. Kontrolou číslo hodnota ze dne datum byl zjištěn neoprávněný odběr. V důsledku neoprávněného odběru vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v celkové výši 31 404,63 Kč. Žalobkyně vyúčtovala náhradu škody žalovanému za neoprávněný odběr elektřiny za období od datum do datum částku v celkové výši 31 404,63 Kč, a to fakturou ze dne datum se splatností dne datum. Žalovaný neuhradil žalobkyni náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny ani na základě výzvy k dobrovolnému plnění.

5. Na základě žalobkyní doložených důkazů soud dospěl k závěru, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni vzniklou škodu ve výši žalované částky, vypočtenou dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Protože žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil v době splatnosti, když dle předložené faktury stále dluží žalovanou částku, má žalobkyně rovněž právo požadovat po žalovaném i zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jejichž výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 857 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 257 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.