5 C 13/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 13 068,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 7 568,45 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 852,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 162 odst. 2, 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění).

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 12 935,18 Kč spolu s příslušenstvím, částku ve výši 133,27 Kč a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelským úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka až do výše 41 800 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 109,45 Kč a za službu „Presto“ ve výši 330 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení s tím, že tuto pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů v prodlení.

2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno do datové schránky dne , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní a poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Úrok za poskytnutí peněžních prostředků činil 1,066 % denně. Smlouva odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Dle článku 3. Náklady úvěru a smluvní pokuty Sazebníku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení pokuty. Peněžní prostředky byly poskytnuty žalobkyní na účet žalované dne , datum, ve výši 4 000 Kč a dne , datum, ve výši 1 500 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolnému plnění před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, , s tím, že byla stanovena lhůta 3 dnů k dobrovolnému plnění. Téhož dne byla výzva odeslána žalované prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb.

4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ).

5. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč s úrokovou sazbou pevnou - denní ve výši 1,066 %. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalované byly peněžní prostředky poskytnuty s úrokem přesahujícím 389 % ročně.

11. Úrok, jež se skrývá za sjednané poplatky, jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je více než 43 násobný.

12. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši úroků a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku, který soud shledává jako nemravný. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je neplatné i ujednání smluvní pokutě.

13. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč ze strany žalobkyně na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. V mezidobí žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná má povinnost vrátit v souladu s ust. § 2991 NOZ poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.

14. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že případně k uzavření smlouvy nedošlo nebo částka ve výši bezdůvodného obohacení již byla zcela žalobkyni uhrazena. Žalovaná však zůstala zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřila a soud tak vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

15. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku odpovídající poskytnuté jistině z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud nepřiznal žalobkyni nárok na poplatky ani na smluvní pokutu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 852,32 Kč, přičemž tato částka představuje 23,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,74 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 068,45 Kč sestávající z částky 2 700 Kč (3 x 900 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 000 Kč ve výši 630 Kč. Při posuzování úspěchu soud přihlédl i k výši přiznaného a zamítnutého příslušenství žalované částky.

18. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. , hodnota, bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 800 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.