5 C 135/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 21. 9. 2022 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 4 729,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 426,17 Kč, dále 1 620 Kč jako kapitalizovaný obchodní úrok, dále 256 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a dále 229,50 Kč na smluvní pokutě a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dalších 2 557 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti právnická osoba, domáhá po žalované zaplacení dluhu váznoucího na neuhrazeném úvěru, který byl žalované poskytnut na základě smlouvy číslo uzavřené datum ve výši 4 500 Kč. Podle této smlouvy byla sjednána úroková sazba 36 % ročně. Úrok byl pro sjednané období vyčíslen na 133,15 Kč a dále byly sjednány poplatky ve výši 769,54 Kč. Pro případ nezaplacení částky do určené splatnosti byla sjednána povinnost zaplatit úvěr 4 500 Kč s úrokovou sazbou 36 % ročně a s poplatkem ve výši 1 923,85 Kč při zachování úroku 133,15 Kč. Žalovaná ve prospěch částky 6 557 Kč při nedodržené splatnosti neuhradila ničeho. Kromě toho ve smlouvě účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jistiny ve výši 4 500 Kč s úrokem z prodlení, kapitalizovaným úrokem z prodlení a další částky 4 177 Kč, která podle žalobkyně sestává z nesplaceného úroku ve výši 1 620 Kč, poplatku ve výši 2 057 Kč a poplatků za upomínání ve výši 500 Kč. Dále pak nárokuje žalobkyně poplatky ve výši 256 Kč související s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu. Nárok dokládá smlouvou o postoupení pohledávky, seznamem postoupených pohledávek, smlouvou o úvěru, dopisem se smírným řešením, verifikační platbou, informacemi o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platbě, výzvami k úhradě, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. Zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě od doručení výzvy, která jí byla zasílaná na adresu evidovaného trvalého bydliště obec a číslo s účinky doručení dne datum, takže stanovená 7 denní lhůta marně prošla datum aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř. odmítla nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, jako postupníka původního věřitele společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinky od datum. Z předložené smlouvy o úvěru je zřejmé, že účastníci sjednali jednorázový úvěr 4 500 Kč splatný do datum při sjednané úrokové sazbě 36 % ročně a sjednaným poplatkem ve výši 769,54 Kč při dodržení splatnosti. Celkem měla žalovaná uhradit 5 402,69 Kč. Pro případ překročení doby splatnosti byla povinna zaplatit 4 500 Kč při stejné úrokové sazbě, avšak se sjednaným poplatkem ve výši 1 923,85 Kč při vyčísleném úroku 133,15 Kč, takže celkem měla uhradit 6 557 Kč. Pokud jde o vlastní úvěrový vztah, vychází z ustanovení § 2395 obč. zák., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. S ohledem na tyto předpoklady a uzavřenou úvěrovou smlouvu, měla žalovaná vrátit 4 500 Kč a úrok sjednaný ve výši 36 % ročně. V tomto směru lze považovat žalobu za uplatněnou důvodně včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 obč. zák., když výši stanoví prováděcí předpisy. S tím souvisí i kapitalizace zákonného úroku z prodlení, kdy soud nárok v tomto rozsahu přiznává podle citovaného ustanovení a § 1970 obč. zák. Pokud pak jde o žalobkyní tvrzený kapitalizovaný úrok ve výši 4 177 Kč, má sestávat z nesplaceného úroku 1 620 Kč, poplatků ve výši 2 057 Kč a poplatků za upomínání ve výši 500 Kč. Pokud soud bude vycházet z toho, že nesplacený úrok vychází z kapitalizace smluvního úroku ve výši 36 % ročně, pak tento nárok odpovídá předpokladům § 2395 obč. zák. a týká se konkrétního období, za které si žalobkyně nárok vyčíslila, byť ho v žalobě neuvádí. Pokud pak jde o sjednaný poplatek, nelze toto ujednání vztáhnout pod ustanovení § 2395 obč. zák. jako ujednání o kapitalizovaném úroku, neboť z textu úvěrové smlouvy nic takového nevyplývá. I kdyby soud připustil, že ve smlouvě sjednaný poplatek pro případ prodlení je určen částkou 1 923,85 Kč, pak nedosahuje částky 2 057 Kč, která je v částce 4 177 Kč zahrnuta. Pokud by soud uvažoval ještě s připočtením původně vyčísleného úroku na 133,15 Kč, pak by byl poplatek 2 057 Kč, ovšem toto ujednání se jeví nesrozumitelné s ohledem na to, že úroková sazba se promítá v kapitalizovaném úroku 1 620 Kč, tedy včetně úroku 133,15 Kč, který byl vyčíslen pro sjednanou dobu poskytnutého úvěru, tedy na dobu jednoho měsíce. Navíc ani v celkové částce určené ke splacení ve výši 6 557 Kč, kde by další částku 500 Kč podle tvrzení žalobkyně představovaly poplatky za upomínání, není patrné, jak k této částce žalobkyně dospěla a toto ujednání je tak ujednáním nesrozumitelným ve smyslu § 553 obč. zák. a proto o právní jednání nejde. Jestliže v tomto rozsahu nelze posoudit projevy vůle jako právní jednání, nelze k tomu ani přihlížet a nelze nárok po právu přiznat. Proto soud v tomto rozsahu žalobu zamítl. Pokud jde o další uložené povinnosti žalovanému ve výroku rozsudku, vyplývají z oddělitelného ujednání obsaženého ve smlouvě o úvěru a smluvních podmínek, kdy lze po žalovaném nárokovat náklady související s uplatněním pohledávky tak, jak je žalobou tvrzeno a doloženo, tedy písemné upomínání běžným dopisem, doporučeným dopisem, telefonickým hovorem a osobní návštěvou, tedy ve výši 256 Kč, soud nárok přiznává dle § 513 obč. zák. Povinnost platit smluvní pokutu je ujednáním, které je obsaženo ve smlouvě, je ujednáním oddělitelným od vlastního sjednání úvěru a odpovídá předpokladům § 2 048 obč. zák., kdy je smluvní pokuta sjednána právě pro případ nedodržení závazku ze strany žalovaného soud proto i tento nárok podle citovaného ustanovení přiznává. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. při částečném úspěchu lze náhradu nákladů řízení rozdělit podle poměru úspěchu ve věci, ale je možné i vyslovit, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak rozhodl s ohledem na to, že částka 4 177 Kč, označená jako kapitalizovaný úrok sice byla přiznána, co do výše 1 620 Kč a jen ve zbytku zamítnuta, avšak samo o sobě se jedná o nesprávně vyčíslený nárok a proto s ohledem na výši jistiny a tímto způsobem uplatňovaný nárok na„ kapitalizovaný úrok“, lze považovat míru úspěchu i neúspěchu za vyrovnanou, když navíc záleželo na úvaze soudu o započítání částky 1 620 Kč na smluvní úrok, neboť,, kapitalizovaný úrok“ ve své podstatě žádným kapitalizovaným úrokem není. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.