5 C 139/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 16 034 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 808 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 808 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně částky ve výši 10 226 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet č. č. účtu, VS var. symbol, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 162 odst. 2, 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění).

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 16 034 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost právnická osoba uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 7 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou částku ve výši 5 852 Kč, jež je tvořena kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 894 Kč, úrokovou sazbou ve výši 21 %, částkou za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 330 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 628 Kč. Poskytnutou zápůjčku, poplatky a pojistné se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 215 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil pouze 1 192 Kč. Za období od postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni neuhradila ničeho. Dále pak žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost právnická osoba uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 8 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou částku ve výši 5 801 Kč, jež je tvořena kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 763 Kč, úrokovou sazbou ve výši 21 %, částkou za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč. Poskytnutou zápůjčku, poplatky a pojistné se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila 9 427 Kč. Za období od postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni neuhradila ničeho.

2. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno datum. V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalobkyní dne datum. Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 29. 9 2023.

4. V dané věci soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 5 852 Kč. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 894 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 1 330 Kč, částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 628 Kč. Celková dlužná částka tak činí 12 852 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 215 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období. Žalovaná uhradila na pohledávku částku ve výši 1 192 Kč, což vyplývá z žalobního tvrzení žalobkyně.

5. Dále pak dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 5 801 Kč. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 763 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 1 280 Kč, částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč. Celková dlužná částka tak činí 13 801 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 293 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období. Žalovaná uhradila na pohledávku pouze částku ve výši 9 427 Kč, což vyplývá z žalobního tvrzení žalobkyně.

6. Při právním posouzení soud vycházel z právního předpisu zrušeného ke dni 1. 1. 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dle ust. § 3028 odst. 3 platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

7. V dané věci je významné řešení právní otázky, zda závazek žalované zaplatit žalobkyni částku 5 852 Kč za úvěr ve výši 7 000 Kč v případě nároku č. hodnota a částku ve výši 5 801 Kč za úvěr ve výši 8 000 Kč v případě nároku č. hodnota je nebo není v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a proto je dle § 39 občanského zákoníku ujednání neplatné.

8. Soud dané ujednání posoudil jako ujednání odporující dobrým mravům, neboť způsobuje nerovnost práv a povinností v neprospěch žalované. Soud v daném případě musel zohlednit i výši souhrnného poplatku, jehož výše převyšuje polovinu zapůjčených finančních prostředků. Smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem – právním předchůdcem žalobkyně a spotřebitelem – žalovanou a tento vztah je nutno posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch žalovaného spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Přestože ve smlouvě je uvedeno, že úrok po dobu trvání první smlouvy činí pouze 894 Kč a u druhé smlouvy 763 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u smlouvy a poplatek za hotovostní splácení v tisícových částkách. Úrok sám o sobě by se nejevil jako nemravný, ale společně s dalšími náklady, které za poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit, a které jsou svou podstatnou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvu jako nemravnou. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem a pokud jde o tyto další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem, neboť i samy smlouvy označují společně s úroky souhrnně jako poplatek za půjčku. Jednání právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazuje pouze na snahu získat finanční prostředky v nadstandartní výši.

9. Soud vyhodnotil z výše uvedených důvodů obě smlouvy za absolutně neplatné ve smyslu § 3 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Soud ve věci rozhodoval podle § 451 a násl. občanského zákoníku ve znění k 31. 12. 2013. Podle tohoto ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná převzala od žalobkyně v případě nároku č. hodnota částku celkem 7 000 Kč, přičemž celkem uhradila 1 192 Kč, tedy je povinna vrátit rozdíl, tj. částku 5 808 Kč. V případě nároku č. hodnota převzala žalovaná od žalobkyně částku ve výši 8 000 Kč a uhradila na splátkách částku ve výši 9 427 Kč. V případě nároku č. hodnota byla částka odpovídající bezdůvodnému obohacení zcela uhrazena a žalované tak nelze uložit povinnost hradit z této smlouvy.

11. Žalobkyně se domáhala zaplacení i zákonného úroku. Žalovaná se dostala do prodlení ve spojení s výzvou k úhradě – dopisem o postoupení pohledávky ze dne datum, přičemž dopis byl odeslán dne datum a doručen podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 10 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum, proto je od datum žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne datum v zákonné výši.

12. Vzhledem k absolutní neplatnosti smluv o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení, zákonný úrok z prodlení od data požadovaného v žalobě a smluvní úrok, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Poměr úspěchu stran soud posuzoval i s ohledem na zamítnuté příslušenství požadovaného nároku.

14. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. hodnota bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 800 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.