5 C 145/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 23. 8. 2023 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 097,38 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 10 436,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, z kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 856,69 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 181,49 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 2 661,22 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek 200 Kč na účet zdejšího soudu č. ú. bankovní účet, variabilní symbol do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti právnická osoba, IČO, se domáhá po žalovaném zaplacení dluhu váznoucího na neuhrazeném úvěru poskytnutém žalovanému na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum. Podle této smlouvy měl žalovaný vrátit žalobkyni částku 22 000 Kč, která mu byla poskytnuta a dalších 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 40 894 Kč ve 14 ti měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Žalovaný však do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil a uhradil pouze částku 22 370 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí částky 22 000 Kč v hotovosti podpisem smlouvy ze dne datum.

2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá za smlouvy o postoupení pohledávek k rámcové smlouvě ze dne datum a dílčí smlouvy ze dne datum. Svůj nárok opírá žalobkyně o smlouvu o úvěru ze dne datum, žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum a datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a datum a předžalobní výzvu ze dne datum. Zároveň žalobkyně navrhuje postup dle § 115 a o. s. ř.

3. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla doručena dne datum, takže stanovená 7 denní lhůta marně uplynula dne datum, aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl, anebo se k věci jakkoliv vyjádřil.

4. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že žalobkyně se stala věřitelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek s původním věřitelem právnická osoba Podle smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně se žalovaný zavázal zaplatit poskytnutý úvěr 22 000 Kč s úrokem ve výši 2 118 Kč, za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, za vyhodnocení úvěrového případu 2 036 Kč a za hotovostní splátky 3 900 Kč. Výše uvedené platby (kromě obchodního úroku) činí 76 % z částky, která byla žalovanému poskytnuta.

5. Soud vyhodnotil ujednání mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako ujednání, které zcela zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného v pozici spotřebitele, s poukazem na ustanovení § 1813, § 1814 a § 1815 zákona číslo 89/2012 Sb., a proto soud k těmto ujednáním nepřihlédl, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, odporující zcela dobrým mravům podle § 580 a § 588 občanského zákoníku a tedy o ujednání absolutně neplatná.

6. Další důvod neplatnosti soud shledává i v tom, že právní předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, který již dne datum uzavřel smlouvu o půjčce ve výši 300 000 Kč u právní forma firmy právnická osoba a dne datum čerpal dalších 30 000 Kč od právní forma firmy právnická osoba. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z § 86 odst. 6 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Úvěr může být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně ničím neprokázala, že by její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného zkoumal, navíc soud poukazuje na rozsudek soudního dvora EU-C -679/18, podle kterého jsou vnitrostátní soudy povinny zkoumat prokazování úvěruschopnosti žadatele poskytovatelem úvěru z úřední povinnosti, včetně vyvození důsledků z porušení této povinnosti.

7. Jak je uvedeno výše, existují dva důvody pro absolutní neplatnost smlouvy ze dne datum. Soud proto posoudil vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný ve smlouvě ze dne datum potvrdil, že převzal částku 22 000 Kč, z té vrátil 22 370 Kč, z čehož je zřejmé, že k žádnému bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobkyně nedošlo. Soud proto žalobu zamítl zcela.

8. Protože věc nebyla rozhodována platebním rozkazem, soud uložil žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek podle položky 1/1b sazebníku soudních poplatků k zák. č. 549/1991 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1, o.s.ř. a contrario, když žalovanému žádné výlohy nevznikly Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, mohla by být vymáhána po jeho právní moci výkonem rozhodnutí u soudu nebo u exekutora.