5 C 150/2019

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne datum ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalované b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci o určení sporné hranice pozemku

I. Žaloba o určení, že hranice pozemkové parcely číslo v katastrálním území Horšovský Týn se sousedící parcelou číslo v témže katastrálním území probíhá tak, jak byla původně evidována mezi pozemky č. stavební 535 a č. stavební 536 v katastrálním území Horšovský Týn a se studnou na této hranici ležící se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení žalované 37 546,95 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit ČR na nákladech řízení – znalečného částku 1 442 Kč společně a nerozdílně na účet okresního soudu v obec č. ú. bankovní účet, variabilní symbol, a to 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci, kteří jsou podílovými spoluvlastníky pozemku číslo jehož součástí je rodinný dům adresa, evidovaný na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek a žalovaná vlastnicí sousedního pozemku číslo jehož součástí je dům adresa, nemovitost evidována na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek, se domáhají určení, že hranice sousedících pozemků číslo a číslo tvoří přímku a na této přímce leží studna.

2. V průběhu řízení žalobní nárok žalobci upravili tak, aby bylo určeno, že hranice mezi pozemky číslo a číslo v katastrální uzemí odpovídá původní hranici mezi pozemky číslo číslo v katastrální uzemí, se studnou na této hranici ležící. Toto určení mělo být provedeno na základě geometrického plánu, kterého se dovolávali jako důkazu. Jinak žaloba vycházela z tvrzení, že původními vlastníky nemovitostí dnes ve vlastnictví žalobců a žalované, byli manželé příjmení a jméno příjmení, kteří smlouvu postupní ze dne datum převedli titul jméno příjmení a jeho manželce jméno příjmení, rodičům žalované, parcelu číslo s domem adresa a polovinou studny a titul příjmení příjmení a jméno příjmení, pak takto získané nemovitosti darovali žalované smlouvou ze dne datum. Pokud jde o žalobce, předchozí vlastníci obec a jméno příjmení měli ve vlastnictví parcelu číslo s domem adresa, kterou převedli smlouvou obsaženou v notářském zápisu ze dne datum na prvého žalobce a na jeho manželku jméno příjmení. Jejich vlastnictví pak bylo předmětem úpravy ve smlouvě mezi manželi příjmení a Ing. jméno a jméno příjmení, kdy bylo potvrzeno, že manželé celé jméno žalobce vlastní parcelu číslo o výměře výměra, parcelu číslo to na základě dobré víry ve vlastnictví od roku rok. Manželé příjmení vlastní parcelu číslo o výměře výměra a považují se za vlastníky na základě smlouvy z datum. Manželé celé jméno žalobce nabývají vlastnictví vydržením. Žalobci mají za to, že hranice jsou nesprávně zakreslené, ubírají žalobcům několik m2 z pozemku a jsou přesvědčeni, že toto snížení výměry je důsledkem chybně evidované hranice mezi sousedícími pozemky tak, že sousedící hranice neprochází studnou, jako tomu bylo v době, kdy pozemky měly číselné označení číslo a číslo. Žalobu pak dokládají snímkem pozemkového katastru z roku rok, katastrální mapou, evidenčním náčrtem z roku rok, kopií katastrální mapy, srovnávacím sestavením parcel, výpisy z listu vlastnického číslo z listu vlastnického číslo pro katastrální uzemí, notářským zápisem z datum, notářským zápisem z datum a dovolávají se darovací smlouvy z datum v dispozici žalované. Dále pak navrhují ohledání za účasti znalce z oboru geodézie a kartografie. Naléhavý právní zájem odůvodňují evidencí správně vytvořené sousedské hranice evidované v katastru nemovitostí.

3. S tímto odůvodněním naléhavosti právního zájmu lze souhlasit, neboť evidence sporné hranice a případné změny ve výměrách sousedících pozemků podléhají zápisům v operátech katastru nemovitostí, což je předpokladem naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. pro určení správnosti katastrálních údajů.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí a to číslo pro katastrální uzemí k datu datum vyplývá, že vlastníkem pozemku číslo o výměře výměra s budovou adresa a pozemkem číslo o výměře výměra charakterem zahrada jsou jméno jméno celé jméno žalobce, když z výpisu listu vlastnického číslo pro k. ú obec ze dne datum je již vyznačeno vlastnictví ke stejné nemovitosti a to číslo o výměře výměra zastavěná plocha a nádvoří s domem adresa pro celé jméno žalobce ½ a pro jméno a celé jméno žalobce ¼ na základě usnesení Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. spisová značka o vypořádání SJM a dědictví. Výpisy z katastru nemovitostí s datem datum pak odkazuje na osvědčení notáře o prohlášení vlastnictví pod sp. zn. NZ číslo.

5. Žalovaná pak předložila darovací smlouvu na základě, které se stala vlastnicí pozemku číslo s objektem bydlení adresa, vlastnicí pozemku číslo s garáží, pozemků číslo číslo číslo vlastnicí ideální poloviny kopané studny na pozemku číslo. Vlastnické právo pro žalovanou bylo vloženo s účinky datum. Žalovaná však nesouhlasí s tvrzením žalobců, že by hranice pozemků procházela studnou. Studna vždy ležela na pozemku, který dnes vlastní žalovaná, což nijak neomezuje žalobce v tom, aby studnu užívali. Pokud pak jde o výměry sousedících pozemků, poukazovala žalovaná na to, že se prováděla digitalizace pozemků v roce rok, kdy se žalobce celé jméno žalobce účastnil měření a podepsal protokol, na jehož základě byly zakreslené hranice. Vyznačené hranice zůstaly shodné, ovšem změnily se výměry. Podle žalované byly hranice odsouhlasené žalobcem celé jméno žalobce mezi sousedícími pozemky číslo číslo tak, jak byly v reálu vytvořeny oplocením, přičemž oplocení je dílem žalobců. 6. celé jméno žalobce pak poukazoval na to, že plot vytvořil, ale nikoliv k tomu, aby vyznačoval hranici ale proto, aby na jejich pozemek nemohl běhat pes sousedů. Plot tedy nekopíroval skutečné hranice. Budoval ho žalobce číslo hned poté, kdy nemovitost od rodičů manželky získali někdy v roce rok. V průběhu doby byl plot pouze nahrazen plotem jiným, když na určité části pak ještě vyměněn plotem odlišným od plotu staršího. Takto alespoň vysvětloval 2. žalobce. Žalovaná právě v této souvislosti poukazovala na to, že neupírá žalobcům právo užívat studnu a čerpat vodu, dokonce že sama musela sama s ohledem na bezpečnost této studny provést její opravu a že žalobci mají s ohledem na terénní převýšení umístěn plot na stále stejném místě, přičemž v úrovni studny, kde je u žalobců rovněž terénní převýšení, mají plot tak nízký, že ho stačí překročit. Žalovaná nepopírá, že v současné době má pozemek v jejím vlastnictví výměra, ale poukazuje na to, že tato výměra vznikla pouze upřesněním výměr digitalizací měření poté, co 1. žalobce v roce rok odsouhlasil hranici pozemku v místě postaveného plotu.

7. Pro posouzení sporné hranice mezi pozemky číslo číslo je podstatnou otázka výměry těchto pozemků s ohledem na nabytí vlastnictví. Právě otázku vlastnického práva a především výměry, odvozují žalobci od vůle projevené převodci, manželi příjmení, v roce rok notářským zápisem NZ číslo a spisová značka, v němž obec a jméno příjmení postupují původní parcelu číslo s rodinným domem adresa s původní zahradou číslo značenou nově číslo ½ studny, když tato smlouva byla registrována státním notářstvím v obec datum pod RI číslo. Právě na základě této smlouvy pak byl v roce rok sepsán notářský zápis o vydržení vlastnictví, když v tomto notářském zápisu NZ číslo notáře údaje o notáři jméno příjmení, se u pozemku číslo uvádí výměra výměra, u pozemku číslo výměra výměra.

8. Žalobci však poukazují na to, že nedostatek zapsání smlouvy z roku rok do evidence nemovitostí podle tehdejších předpisů nelze vztahovat pod neplatnost nabytí vlastnického práva, které se nabývalo účinností smlouvy a registrací státním notářstvím. Z projevené vůle je tedy zřejmé, jaké pozemky o jaké výměře měli nabýt manželé celé jméno žalobce a jaké pozemky a o jaké výměře měli v roce rok získat manželé příjmení, rodiče žalované. Tím také byla dána hranice mezi sousedícími pozemky a jasně projevená vůle převodců jméno a jméno příjmení, převést ½ studny, jak na manžele celé jméno žalobce tak na ing jméno a jméno příjmení.

9. Z těchto písemných dokladů a posléze provedeného znaleckého posudku a výslechu svědkyně jméno příjmení, je zřejmé, že do roku rok vlastnili dům adresa s pozemkem číslo dům adresa s pozemkem číslo, dále pozemky č. parcelní číslo a č. parcelní číslo obec a jméno příjmení, přičemž pozemek číslo měl podle geometrického plánu z roku rok výměru výměra, pozemek číslo výměru výměra, pozemek číslo výměru výměra, pozemek číslo výměru výměra Celkem tedy právní předchůdci žalobců i žalované měli ve vlastnictví pozemky o výměře výměra.

10. Podle svědkyně, jméno příjmení, která získala spolu s manželem smlouvou postupní dům adresa a pozemkem číslo byl již pozemek číslo evidován o výměře výměra, kdy tato evidenční přeměna se promítla do zápisu vlastnického práva pro titul jméno a jméno příjmení. Svědkyně jméno příjmení však potvrdila, že ačkoliv byla vlastnicí pozemku číslo později ještě přečíslovaného na číslo nikdy neužívali výměra, ale jen tu výměru, která odpovídala původní parcele číslo. Svědkyně také potvrdila, že mezi těmito pozemky je hranice stále stejná po dobu 60 let a že ze strany pozemku u domu adresa tak i ze strany pozemku u domu adresa, byly po délce hranice postavené dřevěné kolny, které tam zbyly ještě po německém obyvatelstvu. Svědkyně pak uvedla, že spolu s postupiteli, tedy rodiči manžela, tyto kolny zbourali. Stejně tak svědkyně poukázala na to, že po celé straně ulice je terén svahovitý, takže jednotlivé domy jsou stavěny v řadě nad sebou a tomu také odpovídá převýšení pozemků za těmito nemovitostmi s viditelným terénním odlišením. Svědkyně dále uvedla, že toto terénní převýšení lze označit jako terasovité a v určitém místě bylo toto převýšení zpevněno cihlami, které se po zbourání kůlen zřítily, a svědkyně to řešila zpevněním skalkou. Skutečnost, že skalku měla svědkyně na svém pozemku a k ní přiléhala studna, dokládají fotografie předložené žalovanou. Svědkyně pak popisovala, kdo je na fotografiích zachycen, v podstatě i dobu, kdy osoby tam zachycené, bylo možno věkově označit, a kdy bylo zřejmé, že nad skalkou na navýšeném terénu je umístěn plot, který žalobce vyměnil, jak sám uvedl. Svědkyně rovněž potvrdila, že na žádné fotografii z předchozí doby není zřejmé, že by studna ležela v místech terasovitého navýšení pozemku, na jehož okraji právě žalovaný plot vybudoval. Kromě toho svědkyně poukázala na to, že na své vlastní náklady provedli opravu studny, když vlastnické právo žalobci nikterak neupírali, ale na opravě studny se žalobce nepodílel. Ze strany žalované mu není vůbec bráněno v tom, aby studnu užíval a vodu čerpal. Svědkyně rovněž potvrdila, že opakovaně bylo prováděno zaměřování pozemků, a že byly zjištěny výměrové rozdíly asi o výměra méně pro celé jméno žalobce. K tomuto měření došlo v roce rok nebo rok.

11. Tato svědecká výpověď koresponduje s předkládaným protokolem územní celek ze dne datum pro zjišťování průběhu hranic za účelem obnovy katastrálního operátu na základě zákona o katastru nemovitostí číslo Sb. a prováděcích předpisů, kdy tento protokol konstatuje soulad se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu při provedeném šetření datum a je mimo další osoby podepsán žalobcem. Tento protokol označuje výměru pozemku číslo v rozsahu výměra. U pozemku číslo uvádí výměru výměra. Vždy jde o údaje obsažené na list vlastnictví pro katastrální uzemí.

12. Druhý žalobce celé jméno žalobce, jako účastník řízení poukázal na to, že situaci mezi sousedícími nemovitostmi s žalovanou si pamatuje zhruba od svých 14ti let, tedy od doby, kdy se do nemovitosti přistěhovali, ačkoliv tam jezdíval i dříve k prarodičům. Žalobce poukázal na to, že ještě před tím, než se do nemovitosti nastěhovali, zajistil otec, tedy první žalobce, rozvod vody ze studny do domu adresa i adresa, a že vodu mohou čerpat přes čerpadlo, které je ve studni umístěné, ovšem je rozbité. Proto také první žalobce šel do studny zkoumat, co je s čerpadlem a šel tam v noci, protože ho žalovaná nechtěla pustit. Druhý žalobce také potvrdil, že mu žalovaná, která je jeho sestřenicí a s níž vztahy nemá zcela vřelé, vytkla, že jí nepomohl s opravou studny. Pokud pak jde o vybudovaný plot, dělal ho první žalobce z planěk postavených na koso a kovový plot obstarával druhý žalobce zřejmě někdy v roce rok. Stejně tak zbudoval vrátka v plotě hned za domem, což je na fotografiích patrné. I když oba žalobci v tomto sporu tvrdí, že plot, který byl v průběhu doby obnovován ovšem v místech původního umístění, není postaven na sousedící hranici mezi pozemky číslo číslo v k. ú. obec, ale je zbudován jen z důvodů ochrany před pobíháním zvířat, přesto v rámci obnovy operátu technickohospodářským mapováním v roce rok stvrzují vlastníci sousedících pozemků průběh vlastnické hranice mezi těmito pozemky na základě exitujícího oplocení. To vyplývá z protokolu číslo ze dne datum u stát. instituce stvrzeného stát. instituce pracoviště obec doplňky změn, které se na pozemcích vyskytují, když vlastnictví žalobců na list vlastnictví vykazuje pozemek číslo o výměře výměra a pozemek číslo, zahradu o výměře výměra. Dále poznámku, že na pozemku číslo je postavená zděná garáž (list vlastnictví) a část této parcely užívá soused, když účastníci byli vyzváni k vyrovnání majetkoprávních vztahů. Tento protokol je žalobcem podepsán a svědčí o tom i náčrt k protokolu, který je součástí znaleckého posudku Ing. jméno příjmení. Tento protokol je podepsán několika vlastníky, jichž se tento náčrt týká (viz. příloha číslo znaleckého posudku). V roce rok měl pozemek číslo výměru výměra, pozemek anonymizováno, výměru výměra. Celkem by se jednalo o výměru výměra, což je rozdíl 1 m2 oproti geometrickému plánu z roku rok, který byl podkladem přídělu získaného jméno a jméno příjmení na základě přídělové listiny číslo. Podle znaleckého posudku Ing. jméno příjmení docházelo po přídělu ke sloučení pozemků a přečíslování stejně tak, jako ke změnám výměr na základě jednotné evidence půdy v roce rok a na základě technickohospodářského mapování v 60 letech. Proto původní pozemky číslo číslo číslo dostaly výměru výměra a číselné označení anonymizováno, pozemek číslo byl přečíslován na pozemek číslo výměru výměra. Smlouvou z roku 1966 převedli přídělci obec a jméno příjmení na rodiče žalované jméno a jméno příjmení označením parcelu číslo která v té době měla výměru výměra, neboť zahrnovala pozemky bývalého pozemkového katastru číslo číslo číslo. V roce rok, pak přídělci obec a jméno příjmení převedli na prvého žalobce a jeho manželku pozemek původně označený číslo o výměře výměra a pozemek číslo v původní výměře výměra s novým označením tohoto pozemku parcelní číslo výměrou výměra a dále pozemek původní číslo o výměře výměra. V době tohoto převodu parcela číslo neexistovala stejně jako původní parcela číslo která byla přečíslovaná na číslo. Tato smlouva nerespektovala stav evidovaný v evidenci nemovitostí, navíc odporovala textu postupní smlouvy z roku rok. Proto nebylo možné provést zápis o vlastnických vztazích. V roce rok, pak proběhlo zaměření reálného stavu za účelem zápisu do evidence nemovitostí v souladu se skutečným užíváním, a to na základě podrobného měření změn (příloha číslo znaleckého posudku), kdy pozemek číslo byl rozdělen a vytvořen pozemek číslo číslo s tím, že odpovídá poloze oplocení. V roce rok pak byl proveden zápis v evidenci nemovitostí, kdy parcela číslo o výměře výměra byla rozdělena na pozemky číslo s výměrou výměra a pozemek číslo s výměrou výměra. Pozemek číslo měl stále evidovanou výměru výměra Pro nejasnosti evidenčních údajů v uzavřených smlouvách z roku rok a zejména z roku rok, která nebyla zanesená do operátů v katastru ohledně vlastnictví žalobce a jeho manželky, pak učinili obec a jméno příjmení na jedné straně a jméno jméno celé jméno žalobce na druhé straně v roce rok čestné prohlášení o vydržení vlastnictví, podle nějž stvrdili, že obec a jméno příjmení vlastní pozemek číslo o výměře výměra a jméno jméno celé jméno žalobce vlastní pozemek číslo o výměře výměra a pozemek číslo který měl v té době výměru výměra. V tomto notářském zápisu nebyla výměra parcely číslo uvedena, ale prohlášení stvrzovalo tento stav včetně výměr od roku rok. Notářský zápis NZ číslo a spisová značka ze dne datum rozhodnutí se stal podkladem pro zápis do katastrálních operátů.

13. Teprve do roku rok bylo postaveno najisto vlastnické právo manželů příjmení a prakticky i rozsah vlastnického práva jméno a jméno příjmení. Důvodem vzniku tohoto vlastnického práva pak smluvní strany určily vydržení pro manžele celé jméno žalobce. Po tomto roce pak v letech rok byla provedena oprava zobrazení pozemku číslo jeho hranice v souladu se skutečným užíváním tak, že výměra parcely z výměra se snížila na výměra výměra parcely číslo se zvýšila na výměra. Je tedy zřejmé, že podle faktického užívání pozemku číslo připadlo výměra k parcele číslo která tak dosáhla výměry výměra a zároveň byla evidována jako vlastnictví rodičů žalované. Ještě v roce rok pak došlo k obnově katastrálního operátu novým mapováním a zjišťování průběhu hranic. Právě s tímto mapováním a zjišťováním hranic podepisovali vlastníci pozemků mimo jiné pozemku č číslo a číslo, které spolu sousedí protokol města Horšovský Týn, jehož součástí je náčrt změny hranic (viz. příloha číslo znaleckého posudku rovněž vlastníky podepsaný) v němž vlastníci stvrzují průběh hranic faktického užívání podle existujícího oplocení.

14. Tento znalecký posudek s opakovaným vysvětlením znalkyně při jednání, podle něhož nedošlo k žádnému posunutí hranice, koresponduje s výpovědí svědkyně jméno příjmení, která byla vlastnicí pozemku později přečíslovaného číslo ve stavu, který respektovala na základě smlouvy z roku rok resp. notářského zápisu z roku rok. V této smlouvě ani ve smlouvě z roku rok není určeno, že by studna ležela na hranicích sousedících pozemků původně číslo číslo tedy v současné době číslo v k. ú. obec, ale pouze podle vůle původních přídělců jméno a jméno příjmení měla připadnout studna polovinou do vlastnictví jméno a jméno příjmení, a po té druhá polovina do vlastnictví jméno a jméno příjmení. Svědkyně jméno příjmení potvrdila, že nikdy nebránili žalobci v čerpání vody ze studny ani v jejím užívání ani jeho vlastnické právo žalobců k ½ studny nezpochybňují. Pouze tvrdí, že studna neleží na pozemku žalobců. Pokud pak jde o hranice mezi pozemky podle svědkyně příjmení, existují v podobě osazené plotem zbudovaném žalobcem, a to nejméně 60 let ve stále stejné podobě.

15. Žalobci pak zpochybňovali odsouhlasení vyznačené hranice, dokonce i notářský zápis s čestným prohlášením o vydržení vlastnictví v souladu se zápisem provedených změn měření číslo podle něhož měla vlastnická hranice odpovídat poloze oplocení tak, jak je uvedeno v notářském zápise titul příjmení z roku rok. Naopak v této listině odkazují žalobci na předcházející listiny z roku rok a z roku rok. Právě s ohledem na toto zpochybňování žalobci je třeba poukázat na to, že pokud by mělo být vlastnické právo vyznačováno podle písemností, a to smlouvy postupní z roku rok a smlouvy darovací z roku rok, pak nebyl důvod k tomu, aby byl sepisován notářský záznam o vydržení vlastnického práva jméno a jméno příjmení v roce rok, byť se tím mělo postavit najisto vlastnictví a stvrdit tak vůli převodců projevenou v roce rok vůči jméno a jméno příjmení a v roce rok vůči jméno a jméno příjmení.

16. V tomto směru je třeba poukázat na to, že projevy vůle o převodu vlastnického práva učiněné v roce rok a v roce rok se řídily obč. zák. č. 40/64 Sb. a zákonem č. 22/64 o evidenci nemovitostí. Podle prováděcí vyhl. č.23/64 k z. č. 22/64 Sb. orgány geodézie vyšetřují a podle potřeby zaměřují ohlášené nebo jinak zjištěné změny hranic, změny užívání, změny druhů pozemků, nové komunikace, obytné domy, stavby a jiné změny. Nahlášené, vyšetřené a zaměřené změny se v průběhu každého roku zapisují do výkazů změn, který se sestavuje pro každou obec. Vždy v průběhu 5ti let přezkoumávají orgány geodézie soulad evidence nemovitostí se skutečným stavem na území celé obce. Podle § 2 z. č. 22/64 se v evidenci nemovitosti vyznačují veškeré nemovitosti s uvedením druhů pozemků, výměr, způsobu užívání, dále vlastnické vztahy, správa národního majetku, právo trvalého užívání, právo osobního užívání, omezení vlastnických práv a jiné skutečnosti, týkající se nemovitostí potřebné pro národní hospodářství. Podle § 6 tohoto zákona údaje evidence nemovitostí jsou závazné mimo jiné pro sepisování smluv a jiných listin o nemovitostech. Je tedy zřejmé ve smyslu těchto předpokladů, že v roce rok, kdy mělo dojít k převodu části vlastnických práv na rodiče žalované, bylo třeba vycházet z evidovaných parametrů, operátů geodézie, které měla k dispozici. Jestliže v roce rok převáděli jméno a jméno příjmení část svého vlastnictví na jméno a jméno příjmení, pak bylo třeba respektovat údaje vyplývající z výměr a číselného označení, kultury, charakteru, tvaru, atd. pozemku a staveb jak je geodézie měla zaevidované. Zároveň podle obč. zák. v té době platného, a to § 46 museli mít smlouvy o převodech nemovitosti písemnou formu, a podle § 47tehdy platného obč. zák. bylo kromě shody na obsahu smlouvy zapotřebí ještě rozhodnutí příslušného orgánu, což podle § 134 odst. 2 tehdy platného obč. zák. byla registrace státním notářstvím ve smyslu § 39 obč. zák. č. 40/64 Sb. Neplatným právním úkonem byl úkon, který obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, a nebo se příčí zájmu společnosti.

17. Jestliže v roce rok při uzavření smlouvy postupní, byť byla uzavřena formou notářského zápisu, nebylo respektováno označení pozemků a jejich výměra v souladu s aktuálním stavem evidence nemovitostí, pak se jednalo o smlouvu neplatnou uzavřenou v rozporu s ustanovením z. č. 22/64 Sb. a vlastně i nesrozumitelnou ve smyslu § 37 tehdy platného obč. zák. Podle judikatury v té době platné (viz. R93/68) je třeba při registraci dbát určitosti právních vztahů a předcházet tak případným sporům, a proto je nezbytné přezkoumávat označení předmětu převodu, kterého se právní úkon týká, a to způsobem, který by vylučoval záměnu, či pochybnosti o skutečném stavu věci. Jestliže v roce rok převedli původní přídělci část svého vlastnictví na manžele příjmení, pak v té době pozemky, které převedli, byly sjednocené v jeden celek, takže pod označením pozemku číslo převedli pozemek o výměře výměra, proto nebylo možné v roce rok převádět původní pozemek číslo neboť v době tohoto převodu neexistoval, neodpovídal výměrou ani označením v evidenčních operátech a prakticky znamenal neplatnost smlouvy pro nesrozumitelnost v důsledku nerespektování údajů geodetických operátů. Původní přídělci manželé příjmení a jméno příjmení tak nemohli v roce rok převést na žalobce a jeho manželku více práv než jim v té době náleželo, a proto byl tento projev vůle vadný a neplatný ve smyslu předchozích ustanovení obč. zák.

18. Je proto logické, že vlastnické právo žalobce a jeho manželky neexistovalo a ačkoliv jim nikdo právo na užívání nemovitosti adresa s pozemkem podle původního katastrálního značení pozemkového katastru číslo pozemku číslo neupíral, bylo nezbytné pro účinnost průkazu vlastnického práva docílit zápisu v katastru nemovitostí, což splnil notářský zápis o vydržení vlastnického práva žalobcem a jeho manželkou. Tento notářský zápis o vydržení vlastnictví zmiňuje pouze výměru parc. číslo o rozsahu výměra a parcely číslo o výměře výměra. U parcely číslo se výměra neuvádí. Nicméně na základě tohoto prohlášení vzniká vlastnické právo vydržením pro jméno a jméno celé jméno žalobce k pozemku číslo o výměře výměra a parcele číslo. Jak je již shora uvedeno, v této době měla parc. číslo podle znaleckého posudku výměra v důsledku toho také byl vyhotoven záznam podrobného měření změn (respektive datovaný dne datum jako příloha číslo znaleckého posudku), a tak bylo zaevidováno vlastnické právo pro žalobce a manželku.

19. Vlastnictví druhého a třetího žalobce po úmrtí jméno příjmení nikdo nezpochybňuje a vyplývá z výpisu katastru nemovitostí pro druhého a třetího žalobce ¼. Již před smrtí jméno příjmení v roce rok, kdy jeho vlastnické právo i manželky bylo do katastrálních operátů zaneseno, byla provedena oprava chyby v operátech v zobrazení hranice pozemku číslo čímž došlo i ke změně výměry, a to tak, že výměra z tohoto pozemku přirostlo k pozemku číslo zvýšilo jeho výměru na výměra. V témže roce pak v důsledku nového mapování byla znovu vyšetřována hranice mezi pozemky číslo a číslo, když průběh šetření a odsouhlasení této hranice podle existujícího oplocení je stvrzeno v protokolu Městského úřadu Horšovský Týn v náčrtu číslo který je podepsán komisí a vlastníky. V roce rok pak došlo k dalšímu mapování a změnám katastrálního operátu, kdy sousedící pozemky, mezi nimiž je namítána sporná hranice, doznaly změny výměr, což se dotklo i pozemku číslo ve svém výsledku vedlo k tomu, že hranice mezi pozemky číslo pozemkem číslo neodpovídá hranicí mezi pozemky číslo číslo dřívějšího pozemkového katastru. Nicméně je třeba dovodit, že změny hranic sousedících pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, jsou respektovány a sousedícími vlastníky schvalovány od roku rok, kdy bylo vlastnické právo pro žalobce s jeho manželku vloženo v důsledku vydržení.

20. Znalkyně při svém opakovaném výslechu v podstatě vysvětlila, jakým způsobem docházelo k zanesení údajů do geodetických operátů, později operátů katastru, když podle znalkyně existovala hranice mezi původními pozemky pozemkového katastru, tedy pozemky číslo číslo s nemovitostí adresa a adresa pouze do doby přídělového řízení, avšak potom řadu let hranice mezi těmito pozemky a nemovitostmi neexistovala, neboť dům adresa, a na to navazující zahrady a dvory tvořily jeden ucelený blok. Stejně tak znalkyně poukázala na to, že sjednání vlastnictví ke studni není pro vyznačení v evidenci rozhodující, neboť pokud leží studna na jednom pozemku, je to tak v evidenci pozemkových operátů zachyceno. Znalkyně pak zdůraznila, že pokud jde o zanesené hranice pozemku, a ta je vytvořena podle plotu, který byl dle operátu zanesen již v roce rok, neměli ani v roce rok účastníci vyznačené hranice mezi pozemky jinak.

21. I když prvý žalobce tvrdí, že zbudoval plot krátce po té, co s manželkou nemovitost od jejích rodičů získali jen proto, aby od sousedů nemohl na jeho pozemek přebíhat pes, a že plot nekopíroval hranice mezi původními pozemky číslo číslo podle druhého žalobce byl tento plot v pozdější době ještě opravován a nahrazen plotem novým, byl přesto tento plot umístěn tak, že se studny, dnes na pozemku číslo nedotýkal. K existenci tohoto plotu je třeba zdůraznit, že od roku rok pro údajně darované nemovitosti žalobci a manželce do roku rok neexistovalo platně vlastnické právo žalobce a jeho manželky a hranice mezi pozemky číslo číslo byla zanesena do operátů v roce rok podle faktického užívání. V té době zanesená hranice mezi označenými pozemky odpovídá poloze oplocení. Vzhledem k tomu, že se s oplocením nehýbalo, jak tvrdí žalobci, pouze se obměňoval starý plot za nový a vzhledem k tomu, že od roku rok, kdy byl stvrzen stav užívání pozemků s vytvořeným plotem jako vlastnické hranice sousedících pozemků, neshledává soud důvod ani pro vytvoření nového geometrického plánu a ani žalobu jako důvodnou.

22. Pokud v roce rok byla vyhlášena změna operátu obnoveným mapováním, graficky určené výměry byly nahrazeny výměrami ze souřadnic podrobných lomových bodů, což se promítlo ve výměrách, pak na hranici založené od roku rok se zachováním výměr podle vytvořené hranice v terénu kopírované stávajícím plotem na vlastnickém právu nic nezměnilo. Notářský zápis o vydržení vlastnictví žalobcem a jeho manželkou s uvedením výměr pro pozemky číslo číslo se stal podkladem grafického znázornění záznamu podrobného měření změn, aniž by tím bylo jakkoliv vlastnické právo žalobce a jeho manželky omezeno a aniž by byla kdykoliv od roku rok zaznamenána změna této hranice mezi sousedícími pozemky. Právě v tomto záznamu provedeného měření změn je zřejmé, že hranice mezi pozemky číslo a číslo netvoří přímku, ale vychyluje se a prakticky tento záznam koresponduje s tvrzením svědkyně jméno příjmení o tom, že pozemky mají terasovité uspořádání a tyto terasy mají i tvar oblouku. Ze znaleckého posudku obsahujícího zmiňované přílohy, je pak zřejmé, že od roku rok hranice mezi zmiňovanými pozemky číslo číslo nedoznává změny, když navíc v té době žalobci nebyli ani řádnými vlastníky pozemku číslo. Proto naléhavý právní zájem na určení sousedské hranice odpovídající grafickému znázornění hranice mezi někdejšími pozemky číslo číslo nemohou mít, neboť v době pozemků takto evidovaných nebyli jejich vlastníky a vlastnictví vydržením v důsledku notářského zápisu z roku rok při zachování této výměry neznázorňuje hranici v terénu znázorněnou plotem (není doloženo geometrickým plánem) Soud tedy považuje žalobu za nedůvodnou, a stejně tak považuje za nadbytečné vyhotovování geometrického plánu o hranici mezi původními pozemky číslo číslo v k. ú. obec, kdy tento důkaz, tak celou žalobu zamítá.

23. O nákladech řízení rozhoduje soud dle § 142 odst. 1 na základě zásady úspěchu ve sporu, když úspěšná byla žalovaná. Žalované vznikly náklady za právní zastoupení advokátem za 11 úkonů dle §§ 7, 9 odst. 3 a 11 advokátního tarifu, když odměna za úkon vychází z tarifní hodnoty 35 000 Kč. Výše odměny za úkon pak představuje 2 500 Kč, přičemž jde o převzetí a přípravu zastoupení, dvě písemná vyjádření, 7 účastí při jednání a závěrečný návrh. Kromě toho jde o hotové výdaje advokáta, a to cestovné ve smyslu § 13 advokátního tarifu při cestách právní zástupkyně k procesnímu soudu a zpět do sídla advokáta, tedy na trase obec, obec, obec, když dvě jízdné představují 110 Kč, tři jízdné 110,40 Kč a k tomu pak náhrada za ztrátu času za každou ½ hodinu tj. 100 Kč, tedy ke každému jednání vždy po ½ hodině, tj. 500 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/96 Sb. a 21 % DPH dle § 14 b) advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o. s. ř. Jde tedy o odměnu za 11 úkonů ve výši 27 500 Kč a hotové výdaje na jízdné ve výši 551,20 Kč, náhradu za ztrátu času 500 Kč, tedy částku 28 551,20 Kč a k tomu DPH ve výši 5 995,75 Kč. K této náhradě za náklady právního zastoupení advokátem ve výši 34 546,95 Kč náleží ještě náhrada za náklady vynaložené žalovanou na znalecký posudek, a to ve výši 3 000 Kč Celkem činí náhrada nákladů žalované 37 546,95 Kč, které jsou žalobci povinni žalované nahradit společně a nerozdílně k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

24. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil proti účastníku podle výsledku řízení, takže s ohledem na tyto předpoklady, kdy žalobci neuspěli a jsou povinni k náhradě nákladů vůči žalované, tak je stíhá i povinnost vůči státu k náhradě za znalečné, které nebylo kryto zálohami, tedy ve výši 1 442 Kč. Žalobci jsou povinni zaplatit tyto náklady společně na nerozdílně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená ve výroku rozsudku splněna dobrovolně v uvedené lhůtě, lze se jí domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekučně.