5 C 174/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 234 890,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) 89 428 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 200 Kč od datum do zaplacení, a ve výši 10 % ročně z částky 65 228 Kč od datum do zaplacení, b) 6 900 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 400 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 1 600 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 900 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 900 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 900 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně. c) částku 138 262,65 Kč

II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 Kč od datum do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 Kč od datum do zaplacení, z částky 50 Kč od datum do zaplacení, z částky 50 Kč od datum do zaplacení, z částky 50 Kč od datum do zaplacení, z částky 50 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyně 129 065,50 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, LL.M, advokáta, se sídlem adresa, rovněž do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu měl žalovaný bydliště, domáhá zaplacení celkové částky 234 890,65 Kč s příslušenstvím sestávající z nároku o nájmu motorového vozidla s povoleným nájezdem kilometrů, dále částky vynaložené za uhrazené přestupky vyplývající z odpovědnosti provozovaného vozidla v době, kdy měl automobil v nájmu žalovaný, a konečně smluvní pokuty ujednané ve smlouvě o nájmu vozidla při prodlení se splněním závazku žalovaným jako nájemcem motorového vozidla Volkswagen Golf značka, registrační značka. Nájemné bylo sjednáno na dobu od datum do datum s povoleným nájezdem 5 000 km měsíčně a nájemným ve výši 20 000 Kč za měsíc. Ve smlouvě pak byly ujednány i sankce za překročení limitu povoleného nájezdu 15 Kč za kilometr, a protože k vrácení vozidla došlo až datum, bylo doúčtováno nájemné a vyčíslena částka za překročení nájezdu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil vystavené faktury, nárokuje žalobkyně smluvní pokutu vyčíslenou do datum z neuhrazeného nájemného ve výši 138 262,65 Kč. Nárok dokládá žalobkyně nájemní smlouvou, fakturami s vyčíslením nájemného překročeného nájezdu, fakturami za uhrazení pokut v přestupkovém řízení s připočítáním poplatku, předžalobní upomínkou, dále pak rozhodnutím německého soudu v název města, kterým nebyl nárok proti žalovanému přiznán z důvodu nedosažitelnosti žalovaného pod německou adresou, a návrhy na svědecké výpovědi.

2. Opatrovník žalovaného, který je neznámého pobytu i na území České republiky a který měl ve smlouvě označenou doručovací adresu v obec, měl k uplatněným žalobním nárokům výhrady a zpochybňoval jednak datum předání vozidla, jednak splatnost pokuty a jednak nepřiměřenost smluvní pokuty za prodlení.

3. Soud provedl důkazy tak, jak je účastníci navrhli a jak budou dále zmíněny. Podstatou nároku žalobkyní uplatněných je uzavřená nájemní smlouva o nájmu osobního automobilu Volkswagen Golf značka, registrační značka uzavřená na dobu od datum do datum se sjednaným nájemným ve výši 20 000 Kč měsíčně a povoleným nájezdem 5 000 km za měsíc. Podle smlouvy, podmínkou ukončení nájmu bylo vrácení vozidla vyčištěného s tím, pokud nebude vozidlo předáno čisté, nájemní smlouva se automaticky prodlužuje. K předání vozidla do nájmu došlo na základě protokolu se stanoveným počtem kilometrů 24 632, když podle předávacího protokolu s datem datum nebyl protokol o vrácení vozidla podepsán nájemcem, ale pouze přejímacím technikem. Podle tohoto protokolu o vrácení vozidla ze dne datum byl zjištěn stav najetých kilometrů 58 873. Dále je v tomto protokolu popsán stav vráceného vozidla jako znečištěné, špinavé, v zanedbaném stavu. Vzhledem k pochybnosti opatrovníka o datu vrácení vozidla vyslechl soud svědky jméno příjmení a svědka jméno příjmení. Z jejich výpovědi vyplynulo, že bylo možné odevzdání vozidla nájemcem i tak, že vozidlo bylo vráceno do areálu pronajímatele a klíčky ponechány buď ve schránce, nebo na nástěnce k tomu zřízené, když v případě žalovaného se oba svědci shodují v tom, že žalovaný automobil nevrátil osobně, ale zvolil možnost přistavení vozidla do areálu bez přímého předání zaměstnanci. Podle svědka příjmení to sice byla výjimečná možnost, nicméně firma takovéto vrácení umožňovala, a proto je zřejmé, že svědek příjmení pouze převzal takto odstavené vozidlo, sepsal protokol s výjimkou vyplněného jména nájemce a tento protokol jako předávací pouze on sám podepsal. Svědek příjmení rovněž připustil, že v některých případech bylo auto ponecháno ve firmě, i když ho tam zákazník přivezl, ale protokol přišel podepsat třeba následující den. Oba svědci se pak shodli v tom, že pokud bylo vozidlo přistaveno v pracovní den, byla dělána prohlídka bezprostředně po předání vozidla zákazníkem, a pokud nebylo vozidlo předáno osobně, ať už zákazníkem nebo jinou osobou, ale bylo pouze přistaveno třeba o víkendu, a klíčky ponechány ve schránce či nástěnce, byla provedena prohlídka vozidla hned následující den. Na základě těchto svědeckých výpovědí pak nemá soud důvod pochybovat o tom, že vozidlo bylo přistaveno až datum, resp. tento den po přistavení prohlédnuto, aniž by se předání účastnil nájemce nebo jím pověřená osoba. Nedostatek podpisu klienta nebo osoby vozidlo předávající na předávacím protokolu proto není rozhodné z hlediska doby, kdy žalobkyně vozidlo skutečně převzala. To, že ho do této doby užíval žalovaný, je dokládáno i tím, že nájemné za období od datum do datum ve výši 24 200 Kč bylo žalovanému vyúčtováno fakturou číslo splatnou datum a uhrazeno podle výpisu z účtu žalobkyně datum. Této platbě ve výpisu z účtu odpovídá i označený variabilní symbol, a to číslem faktury s vyúčtováním nájemného. Nelze tedy pochybovat, že žalovaný měl až do poloviny srpna resp. do datum za poslední měsíc nájemné uhrazeno a další nájemné za dobu datum a datum pak bylo doúčtováno další fakturou spolu se smluvní pokutou za překročený limit nájezdu, a to fakturou číslo když nájemné za datum a datum činilo 1 333,33 Kč Pokud jde o pochybnosti vyslovené opatrovníkem žalovaného o době trvání nájmu vozidla, lze mít zato, že nájem trval od datum do datum, ačkoliv nájem měl skončit datum. Vzhledem k tomu, že se nájem automaticky prodloužil na základě ujednání ve smlouvě v bodě II., byl žalovaný povinen platit nájemné 20 000 Kč měsíčně dle bodu III. s povoleným nájezdem 5 000 km za měsíc a sjednanou sankcí 15 Kč za 1 km při překročení tohoto limitu nájezdu.

4. Žalobkyně nájemné za dobu původního sjednaného nájmu do datum nenárokuje. Žalobkyně však uplatňuje nájemné za dobu od datum do datum ve výši 24 200 Kč, které bylo žalovanému fakturováno fakturou číslo zasílanou na jím označenou doručovací adresu adresa žalovaného. Tato faktura nebyla uhrazena na rozdíl od faktury za další měsíc, která uhrazena byla, jak vyplývá z výpisu účtu žalobkyně. Nájemné za další dva dny do převzetí vozidla pracovníkem servisu v obec za dobu od datum do datum bylo vyčíslené ve faktuře číslo zasílané žalovanému na stejnou adresu a představovalo 1 333,33 Kč, když toutéž fakturou byl vyčíslen i překročený limit nájezdu o 4 241 km při dohodnuté ceně 15 Kč za 1 km, jak vyplývá z čl. IV odst. 4 smlouvy o nájmu. Podle uzavřené smlouvy v době jejího uzavření byl stanoven počet kilometrů 24 632 Kč. Podle předávacího protokolu podepsaného servisním pracovníkem jméno příjmení byl zjištěn stav 58 873 km. Z toho je patrné, že žalovaný najel s vozidlem 34 241 km, a při stanoveném limitu 5 000 km měsíčně po dobu, kdy vozidlo užíval, mohl najet pouze 30 000 km. Nájezd byl překročen o 4 241 km a při stanovené ceně 15 Kč za 1 km byla žalovanému doúčtována tato částka k úhradě fakturou číslo splatnou datum. Tato faktura obsahuje i vyčíslení dlužného nájemného za dobu datum a datum.

5. Pokud jde o výhrady opatrovníka k délce trvání nájemního vztahu a skutečnému předání vozidla pronajímateli, je třeba uzavřít, že žalovaný disponoval vozidlem na základě původně uzavřené nájemní smlouvy od datum do datum při nedodržení sjednaných závazků, tedy stanoveného limitu nájezdu ve výši 5 000 km měsíčně. Smluvní ujednání o povinnosti platit další částku do výše překročeného limitu vyplývá z ujednání ve smlouvě a projevené vůle obou stran ve smyslu §§ 1724 a 1725 obč. zák., kdy smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Žalovaný nedodržel to, k čemu se ve smlouvě zavázal, tedy nepřekročení počtu kilometrů měsíčně v rozsahu 5 000 km, takže je vázán i závazkem ve smlouvě akceptovaným platit 15 Kč za každý překročený kilometr. Vyúčtování tohoto nájezdu bylo žalovanému fakturováno a žalovaný neprokázal, že by cokoliv na úhradu této faktury včetně dvoudenního nájemného uhradil, a stejně tak neprokázal zaplacení faktury s vyúčtováním měsíčního nájemného za dobu od datum do datum, takže soud částku 89 428 Kč žalobkyni jako důvodnou přiznává spolu s příslušenstvím, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury ve výši zákonného úroku, jehož výši určují prováděcí předpisy.

6. Dalším nárokem uplatněným žalobkyní je částka 7 200 Kč, a to za přestupky, které zavinil žalovaný v době, kdy měl auto v nájmu a porušoval pravidla silničního provozu tak, že byl odpovědný za spáchání těchto přestupků, které s sebou nesly uložení pokut ve správním řízení. Jednalo se o přestupek datum a pokuta ve výši 500 Kč byla uložena Úřadem městské části obec a číslo ze dne datum a to žalobkyni jako provozovateli vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Na základě stejných předpokladů byla žalobkyni uložena další pokuta 500 Kč za přestupek ze dne datum dle rozhodnutí Úřadu městské části obec a číslo ze dne datum. Za přestupek ze dne datum byla uložena žalobkyni pokuta ve výši 500 Kč, rovněž Úřadem městské části obec a číslo ze dne datum, za další přestupek ze dne datum byla uložena žalobkyni pokuta jako provozovateli vozidla ve výši 1 000 Kč rozhodnutím stát. instituce ze dne datum a za další přestupek ze dne datum rovněž pokuta ve výši 1 200 Kč uložena stát. instituce ze dne datum a konečně za přestupek ze dne datum pokuta ve výši 800 Kč rozhodnutím stát. instituce ze dne datum. Nesporné je, že se jedná o přestupky v době, kdy auto měl v nájmu žalovaný, a tedy se těchto přestupků proti pravidlům silničního provozu dopouštěl žalovaný. Ačkoliv ze zákona č. 168/1999 Sb. byla pokuta uložena provozovateli, tedy žalobkyní uhrazené pokuty byly žalovanému přefakturovány jednotlivými fakturami, které však žalovaný nezaplatil, když ke každé faktuře byl účtován žalobkyní ještě poplatek ve výši 450 Kč. Podle nájemní smlouvy se strany shodly na povinnosti žalovaného platit veškeré sankce uložené správním orgánem za spáchané přestupky nebo trestné činy, uložené v době trvání nájmu motorového vozidla, a to do 15 dnů od doručení výzvy k zaplacení s povinností platit ještě poplatek za zaslanou sankci ve výši 400 Kč. Podle faktur je však účtována částka o 50 Kč vyšší a soud nemůže na základě tohoto smluvního ujednání toto navýšení platby akceptovat, neboť smluvním ujednáním byl stanoven limit pro úhradu za každý přestupek ve výši, v jaké je přestupek uhrazen, a za smluvní poplatek, který může být žalovanému účtován, částka jen do sjednaného limitu 400 Kč. Padesát korun za jednotlivé přestupky tak, jak jsou uváděné, nelze proto přiznat. Nárok samotný pak odpovídá smluvnímu ujednání, a tedy vůli projevené účastníky pro případ spáchání přestupku nebo trestné činnosti nájemcem v době trvání nájmu. Jedná se o vůli projevenou oběma stranami stejně tak jako v případě placení nájemného a sankce za překročený nájezd ve smyslu §§ 1724 a 1725 obč. zák. Úroky z prodlení pak náleží žalobkyni za každý zaplacený přestupek a za poplatek sjednaný ve smlouvě ve výši 400 Kč dle §§ 1968 a 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy v době, kdy nastala splatnost těchto faktur. Pokud jde o částku 50 Kč nepřiznanou z vyúčtovaných a žalobkyní uhrazených pokut, nelze přiznat ani příslušenství z této částky v jednotlivých obdobích. V tomto rozsahu tedy soud nárok zamítl.

7. Posledním nárokem žalobkyně je vyúčtovaná smluvní pokuta za prodlení z neuhrazeného nájemného sjednaná v čl. V. odst. 1 Smlouvy o nájmu ze dne datum ve výši 0,5 % denně z dlužného nájemného, což je neuhrazená částka 24 200 Kč jako nájemné za dobu od datum do datum a částka 1 613,33 Kč jako nájemné za dobu od datum do datum Smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně je vyčíslena až do datum a z částky 24 200 Kč představuje 130 196 Kč a z částky 1 613,33 Kč představuje 8 066,65 Kč. Za obě tato období dlužného nájemného představuje smluvní pokuta částku 138 262,65 Kč, kterou soud přiznává na základě projevené vůle účastníky dle § 2048 obč. zák. podle něhož, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Opatrovník žalovaného namítal nedostatek splatnosti, neboť smluvní pokuta podle ujednání obsaženého ve smlouvě nájmu vozidla byla vázána na doručení výzvy žalovanému. Soud pak vychází z toho, že tato částka byla po žalovaném požadována již ve výzvě z prosince 2019 a zasílána na jím označenou doručovací adresu, takže nelze přisvědčit opatrovníku žalovaného, že by splatnost nenastala.

9. Pokud jde o jeho další námitku, a to nepřiměřenou výši, neboť ve své podstatě smluvní pokuta představuje při sjednané výši 0,5 % denně částku 182,5 % ročně a soud by měl takto ujednanou smluvní pokutu snížit pro nepřiměřenost její výše, má soud zato, že zde nejsou důvody pro moderaci dány. Především je nutné vycházet z toho, že v době, kdy byla uzavírána nájemní smlouva s touto sjednanou smluvní pokutou, si byl výše pokuty žalovaný vědom. Dále je zřejmé, že právě smluvní pokuta má zajišťovací povahu pro splnění povinnosti osoby ze smlouvy zavázané, a je to žalovaný, který smlouvu porušil. Především byla smlouva sjednána na dobu určitou do datum, kdy žalovaný vozidlo nevrátil, dále žalovaný porušil smlouvu i v tom, že při automatickém prodloužení smlouvy za podmínky vrácení vozidla čistého, nepoškozeného, vrátil vozidlo znečištěné, a konečně žalovaný nesplnil ani svoji povinnost zaplatit řádně nájemné, i když žalobkyně měla snahu se domoci svých nároků v Německu, kde měl mít žalovaný bydliště, nepodařilo se jí tento nárok v Německu uspokojit, protože žalovaný svoji adresu, na které byl posléze nahlášen, a to v název města, zrušil. Je zřejmé, že žalovaný se vyhýbá možnosti uspokojit nároky věřitele legální cestou, a soud proto neshledává žádné důvody pro moderaci smluvního závazku ve smyslu § 2048 obč. zák. Proto i v tomto rozsahu žalobkyni nárok přiznal.

10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 11 745 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Ty spočívají v odměně za 9 úkonů právní služby ve smyslu §§ 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 9 260 Kč za úkon, tedy pokud jde o odměnu 83 340 Kč, dále pak jde o náhradu nákladů cestovného a za promeškaný čas při cestách advokáta k procesnímu soudu a zpět na jednání datum, datum a datum, cestovné tak představuje 5 554,72 Kč, náhrada za promeškaný čas související s cestou advokáta k procesnímu soudu a zpět za deset půlhodin po stokorunách 3 000 Kč, a k tomu pak náleží 21 % DPH, celkem jde o náklady ve výši 129 065,50 Kč splatné k rukám advokáta dle § 149 ods.t 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekučně.