5 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 22. 12. 2021 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 980 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně a smluvním úrokem ve výši 19,23 % ročně z částky 11 480 Kč oba vždy od 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 646,67 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 166,54 Kč, dále žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně a smluvní úrok ve výši 19,23 % ročně, vždy z částky 12 000 Kč od 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyně 588 Kč k rukám údaje o zástupci, rovněž do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele, právnická osoba, se domáhá po žalované zaplacení dluhu váznoucího na neuhrazeném závazku vyplývajícím ze smlouvy číslo uzavřené 2018. Podle této smlouvy byly žalované poskytnuté finanční prostředky ve výši 12 00 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s dalšími poplatky, a to 2 400 Kč za úrok odpovídající sazbě 19,23 % ročně, poplatkem administrativním ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Dále žalovaná sjednala ve smlouvě i životní pojištění ve výši 300 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit 21 900 Kč, a to ve splátkách po 365 Kč po dobu 60 týdnů. Žalovaná plnila ve prospěch závazku pouze 2 920 Kč, které byly alokovány na jednotlivé položky sjednaného závazku. Podle žalobkyně tedy žalovaná dluží 18 980 Kč a kapitalizované úroky smluvní a úroky z prodlení, což žalobkyně jako postupník pohledávky, která jí byla postoupena smlouvou ze dne 2021, uplatňuje touto žalobou. Nárok dokládá smlouvou o úvěru, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky odesílané žalované, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. Zároveň navrhuje postup dle § 115 a) o. s. ř.

2. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla zasílána na adresu evidovaného trvalého bydliště, a to fikcí s účinky doručení 2021, když stanovená 7 denní lhůta marně uplynula 2021, aniž žalovaná postup dle § 115 a) o. s. ř. odmítla, nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, podle které byly žalované poskytnuté finanční prostředky, a které se žalovaná zavázala vrátit ve splátkách spolu se sjednanými poplatky a úroky.

3. Pokud jde o ujednání obsažené ve smlouvě, odděluje soud ujednání o úvěru se sjednanými úroky od ostatních ujednáních týkající se poplatků, a to na základě ustanovení § 576 obč. zák. Podle tohoto ustanovení platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část a lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bezplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas. Soud pak posuzuje ujednání o poplatcích za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek jako ujednání neplatné odporující ustanovení § 1813 obč. zák. podle něhož jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Za nepřiměřené ujednání je třeba považovat ujednání o poplatcích, které kromě úroků byly sjednány, a které tvoří 60 % poskytnutých finančních prostředků žalované a žalovaná by tedy o 60 % více finančních prostředků mimo úroky měla žalobkyni vrátit. Soud považuje toto ujednání za nepřiměřené a nemravné ve smyslu § 580 obč. zák., které naplňuje znaky lichevního chování žalobkyně podle § 1796 obč. zák. Proto s ohledem na posuzovanou neplatnost těchto ujednání nemůže žalobkyni přiznat nárok, který vedl k tomu, že platby poskytnuté žalovanou byly nesprávně zaúčtovány ve prospěch neplatného ujednání. Z toho důvodu žalobu týkající se sjednaných poplatků ve výši 7 200 Kč zamítá jako nedůvodnou. Žalobkyni tak lze přiznat plnění poskytnuté ve prospěch úvěrové smlouvy s úroky a se sjednaným pojištěním, které odpovídá ustanovení § 2758 a násl. obč. zák. Podle § 2782 obč. zák., pak má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. V tomto rozsahu tedy ve výši 300 Kč je žaloba důvodná. Stejně tak je žaloba důvodná, pokud jde o zbývající ujednání týkající se poskytnutého úvěru ve výši 12 000 Kč i ujednání o úrocích ve výši 2 400 Kč, což odpovídá ustanovení § 2395 obč. zák. Podle něho se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne v jeho prospěch na jeho požádání peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná tedy měla ve prospěch tohoto závazku zaplatit 14 400 Kč a spolu se sjednaným pojištěním byla povinna uhradit 14 700 Kč. Protože podle žalobkyně plnila pouze ve výši 2 920 Kč, dluží žalobkyni 11 780 Kč, a to s úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Pokud pak jde o smluvní úroky, náleží žalobkyni z dlužné jistiny, kdy z částky 11 780 Kč jako dluhu na úvěru je třeba odečíst částku 300 Kč připadající na platně sjednaný závazek pro pojištění, takže dluh na jistině je o 300 Kč ponížen a z tohoto nezaplaceného úvěru je žalovaná povinna platit sjednané smluvní úroky a v obou případech, tedy jak úroky z prodlení, tak smluvní úroky je povinna platit ode dne následujícího po dni, který byl dnem posledním pro včasné splnění závazků. Pokud pak jde o vyčíslené kapitalizované úroky z prodlení i kapitalizované smluvní úroky, soud žalobu zamítá s ohledem na to, že při výpočtu těchto úroků bylo vycházeno z jiného základu ohledně jistiny vzhledem k ujednání, které soud považuje za neplatné. Proto kapitalizované úroky považuje za nesprávně vyčíslené a v tomto rozsahu jsou zamítané.

4. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí předpoklady § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy rozdílem poměru v úspěchu a neúspěchu sporných stran, kdy žalobkyně byla úspěšná z 62 % a neúspěšná z 38 %, rozdíl představuje 24 %, na které má žalobkyně právo, pokud jde o vynaložené náklady. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, a nákladech právního zastoupení advokátem, ty pak spočívají ve 3 úkonech po 300 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč dle § 14 b) advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně. Z celkové částky nákladů řízení 2 452 Kč, představuje 24 % částku 588 Kč, kterou soud přiznává žalobkyni ve smyslu cit. ustanovení, a která je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.