5 C 18/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnického práva k nemovitosti <b>I. Žaloba na určení, že žalobce [celé jméno žalobce] je vlastníkem nemovitostí - pozemku parc. č. stav. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] – ovocný sad a pozemku parc. [číslo] – ovocný sad se všemi součástmi a příslušenstvím zapsané v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], k. ú. [obec] u [obec], obec Horní Kamenice na [list vlastnictví], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované částku, která bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku, a to k rukám Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobce se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem evidovaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], které převedl kupní smlouvou ze dne [datum] na žalovanou, protože bylo třeba hradit úvěr a žalovaná nemohla za úvěr ručit nemovitostmi, které dosud byly ve vlastnictví žalobce. Převod do vlastnictví žalované měl být tedy dočasný do doby, než uplyne fixační období hypotečního úvěru u [název banky], u které žalovaná úvěr čerpala, když o dům jeho zařízení, pozemky, včetně splácení splátek úvěru by se staral žalobce. Banka by neposkytla úvěr, pokud by žalovaná nebyla evidovaná jako vlastnice. V té době měla nemovitost hodnotu cca 4 000 000 Kč, když kupní cena odpovídala výši neuhrazeného závazku z předchozího úvěru. Žalobce tvrdí, že se s žalovanou domluvili na dočasném převodu nemovitosti, a že připravil smlouvu, kterou žalovaná převede zpět nemovitosti do vlastnictví žalobce. Žalovaná si vzala smlouvu k promyšlení a poradě a víc se k ní nevyjádřila. Žalovaná pak vyzývala žalobce k vyklizení nemovitosti s tím, že doba nájmu skončila, přitom žalobce žádný nájemní vztah neuzavřel. Žalovaná se pak žalobou u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka] domáhala vyklizení nemovitostí, které jí žalobce„ dočasně prodal“ smlouvou ze dne [datum]. Žalobce pak řešil možnost přeúvěrování pomocí rodičů, když chování žalované, která na zpětný převod nepřistoupila, považuje za nemravné. Svá tvrzení dokládá kupní smlouvou ze dne [datum], výpisy z účtu o poukazování částek vesměs cca 4 000 Kč na účet žalované, úvěrovou smlouvou rodičů ze dne [datum], návrhy na provedení svědeckých výpovědí případně dalších důkazů.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření odkazuje na zásadu intabulační a zásadu materiální publicity, tedy na právní stav vyplývající ze záznamů uvedených ve veřejném seznamu. Dále pak zdůrazňuje, že pro jakýkoliv převod věcného práva týkající se nemovitosti platí obligatorně písemná forma, když žalobce žádný doklad o nároku na převod nemovitosti prodané žalované nepředložil. Žalovaná naopak poukazuje na situaci, která se týká žalobce a jeho předchozí partnerky [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], která musela uzavřít hypoteční úvěr proto, že žalobce neměl finanční prostředky na splácení hypotéky a této partnerce přislíbil, že jí za spoluzávazek z hypotečního úvěru daruje polovinu nemovitostí, avšak slib nedodržel. S [jméno] [příjmení] se rozešel a opět musel řešit otázku nuceného prodeje nemovitostí, když se rozhodl, že nemovitosti prodá právě žalované, neboť by o nemovitosti na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] při nuceném prodeji přišel. Byl to žalobce, který dal přednost prodeji nemovitostí žalované, neboť v té době byla osobou blízkou, neboť s žalobcem udržovali partnerský vztah. Tvrzení žalobce, že nemovitosti musely být převedeny na žalovanou pro poskytnutí úvěru považuje žalovaná za tvrzení účelové. Žalovaná nepopírá, že žalobce žalovanou oslovil pro zpětný převod nemovitostí, avšak šlo pouze o jeho návrh, který žalovaná neakceptovala zejména poté, kdy na ní žalobce podal trestní oznámení pro podvod. Naopak podle žalované byl žalobce celou dobu, co ho znala, zadlužen. Měl dluhy u státních orgánů a jiných institucí, a pokud žalovaný nehradil úvěr, byla by nemovitost zpeněžena v exekuční dražbě. Sám však na žádný úvěr nedosáhl a ani rodiče žalobce se možnému závazku s hypotékou ke koupi nemovitosti nezavázali. Žalovaná se pak dovolává výpisu z evidence exekucí, vyžádání zpráv o závazcích žalobce, vyšetřovacího spisu policie sp. zn. [sp.zn.] [číslo] [rok] včetně úředního záznamu Mgr. [příjmení] v tomto spise a řízení ve věci [spisová značka] Okresního soudu v Domažlicích a dalšího spisu téhož soudu sp. zn. [spisová značka], dále pak navrhuje výslech [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], předkládá darovací smlouvu ze dne [datum], výzvu [obec] spořitelny s oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] a dopis ze dne [datum].

3. Žalobce jako účastník řízení poukázal na to, že nemovitosti v k. ú. [obec] u [obec] pořídil s [jméno] [příjmení], s bývalou manželkou ještě v době, před uzavřením sňatku, když na zbudování nemovitosti měli úvěr 2 000 000 Kč. Úvěr získali v roce 2009, v roce 2012 uzavřeli s [jméno] [příjmení] sňatek a v roce 2013 se rozvedli. Bývalá manželka a spoluvlastnice se odstěhovala a potřebovala vyvázat z úvěru s tím, že spoluvlastnický podíl převedla na žalobce smlouvou ze dne [datum]. Původně uzavřená smlouva o úvěru byla přeúvěrovaná na základě smlouvy ze dne [datum] včetně dodatků, a to za účasti [jméno] [příjmení], která vystupovala jako spoludlužník. Tehdy se jednalo o úvěr ve výši cca 1 950 000 Kč. V té době žil žalobce s [jméno] [příjmení] v partnerském vztahu až do konce roku 2018. Po celou dobu úvěr splácel žalobce tak, že peníze poukazoval na účet [jméno] [příjmení] nebo jí peníze dával do ruky. Poté co se [jméno] [příjmení] začátkem roku 2019 odstěhovala, tak úvěr nebyl splácen. To, že nejsou splátky hrazeny, zjistil žalobce teprve z dopisu [název banky] z října 2019 a [jméno] [příjmení] chtěla z uzavřené smlouvy o úvěru vyvázat, když žalobce v té době již udržoval vztah se žalovanou [celé jméno žalované]. Ta si vzala úvěr na sebe za podmínky, že na ní bude převedena nemovitost, protože rodiče nemohli hradit úvěr, jelikož by měli vysoké měsíční splátky. Vyvázání [jméno] [příjmení] z hypoteční smlouvy řešili tehdy právní zástupci žalobce a [jméno] [příjmení], neboť v té době hrozila realizace zástavního práva nemovitostí v té době ve výlučném vlastnictví žalobce, a to prodejem zástavy u soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce pak nikdy neměl v úmyslu [jméno] [příjmení] převést polovinu nemovitostí, jak o tom vypovídá žalovanou předložená darovací smlouva. V době, kdy hrozil prodej zástavy na podzim roku 2019, udržoval žalobce s žalovanou vztah asi 10 měsíců. Někdy v březnu 2020 pak žalovaná žalobci oznámila, že již s ním žít nebude. V písemném podání ze dne [datum] žalobce poukazuje na to, že po celou dobu soudních řízení jedná žalovaná nepoctivě, překrucuje skutečnosti a neuvádí celou pravdu.

4. Žalovaná, jako účastníce řízení, uvedla, že se s žalobcem sblížili ke konci roku 2018 a začali spolu žít v únoru, březnu 2019, kdy se žalovaná k žalobci přistěhovala. V té době měl žalobce finanční problémy a sliboval, že tyto finanční problémy vyřeší tak za 4 – 6 měsíců. V té době obnovil komunikaci s rodiči, kteří mu pomáhali dluhy uhrazovat a žalovaná s žalovaným se dohodli tak, že žalovaná bude platit náklady domácnosti, žalobce energie a bude splácet hypotéku. Jednalo se o hypotéku [jméno] [příjmení], když v březnu přestal pracovat v čalounictví v [obec], a poté šel pracovat do [název zaměstnavatele] v [obec]. V červnu přišla na jeho plat exekuce a v té době neplatil žalobce ani hypotéku. Kvůli exekucím měl zablokovaný účet, přičemž exekuce se týkala zdravotního pojištění podle žalované asi ve výši 80 000 Kč. To, že neplatí žalobce hypotéku, sdělovala [jméno] [příjmení] i žalobcovu otci a v listopadu 2019 pak proběhlo jednání ve věci soudního prodeje nemovitostí jako zástavy. Teprve dne [datum] obdržela žalovaná od žalobce [příjmení], že v bance řeší doplacení hypotéky. [jméno] mu radila, aby se obrátil na rodiče, když matka mu pomoc odmítla. Na návrh žalované, aby nemovitost prodal třetí osobě, přišel žalobce s návrhem, aby nemovitost koupila žalovaná. Žalovaná neměla v úmyslu se zadlužit, ale žalobce na tom byl finančně tak špatně, že nebyl schopen zajistit ani potřeby svého dítěte. Je sice pravda, že žalobce nechtěl nemovitosti prodat nikomu ani žalované, ale bylo to jediné řešení, jak zabránit soudnímu prodeji zástavy. Proto přistoupila žalovaná na uzavření kupní smlouvy dne [datum] a na uzavření hypoteční smlouvy. Celou záležitost s hypotékou pak zajišťovala žalobcova matka. Vyřízení hypotéky se pozdrželo z důvodu výmazu zástavního práva [územní celek] a náklady na toto vyřízení se navýšily asi o 65 000 Kč, takže 25 000 Kč zaplatili žalobcovi rodiče a žalovaná si vypůjčila od své matky 40 000 Kč. Podpisy na uzavřené kupní smlouvě pak byly ověřené až dne [datum] a teprve k tomuto datu byl vyznačen vklad vlastnického práva pro žalovanou. Do té doby žalovaná s žalobcem žádné vrácení nemovitosti neřešili a v únoru či březnu se rozešli, když s návrhem na vrácení nemovitostí za žalovanou přišel žalobce až někdy v květnu či červnu. Žalovaná nepopírá, že si návrh na vrácení nemovitostí vzala, aby záležitost zkonzultovala s právníkem, ale usoudila, že vrácení pro ni není výhodné, neboť z hypotečního úvěru ve výši cca 1 700 000 Kč je třeba uhradit více o 1 000 000 Kč a možnost přeúvěrování smlouvou o úvěru uzavřenou rodiči žalobce by byla žalovaná poškozena právě o částku 1 000 000 Kč.

5. S ohledem na rozpor v tvrzení účastníků i rozdílná stanoviska vyslechl soud svědky [jméno] [příjmení], známého obou účastníků, [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], rodiče žalobce. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se s účastníky stýkali, navštěvovali se většinou v bydlišti svědka, řešili finanční problémy s neuhrazenou hypotékou, když žalobce tvrdil, že hypotéku splácí. Svědek pouze předpokládá, že se jedná o hypotéku, kterou měla žalovaná. O jiných finančních potížích žalobce před uzavřením hypoteční smlouvy s žalovanou svědek nic nevěděl. Svědek vycházel z informací, které byly probírány účastníky při návštěvách, a předpokládal, že jakmile splní žalobce svůj závazek vůči bance, takže mu žalovaná nemovitosti převede zpět. U žádného jednání mezi účastníky, které by se vázalo ke zpětnému převodu nemovitostí, však nebyl (v řízení před policií pod sp. zn. [sp.zn .] [rok] tento svědek uvedl, že k otázce dohody o zpětném převodu nemovitostí se nemůže vyjádřit). Obdobně ve stejném spise vypovídala [jméno] [příjmení].

6. Další dva svědci vypovídali v podstatě shodně, pokud jde o jejich přispění pro záchranu nemovitostí ve vlastnictví žalobce, jejich syna, a to tak, že v době hrozícího nuceného prodeje nemovitostí jako zástavy nemohli uzavřít hypoteční smlouvu, protože by museli platit vysoké splátky. Oba pak uváděli, že žalovaná sama uvedla, že si vezme hypotéku, a že není žádná zlatokopka a nechce připravit žalobce a jeho dítě o střechu nad hlavou. Oba svědci pak uzavřeli jinou hypoteční smlouvu v roce 2021, a to za účelem přeúvěrování závazku žalované, když smlouvu o,,zpětném“ převodu nemovitostí žalovaná nepodepsala. Svědek [příjmení] [celé jméno žalobce] o nehrazených úvěrech žalobce nic nevěděl, když tvrdil, že sám poukazoval na splátky hypotéky 4 000 Kč ze svého účtu, ovšem peníze mu na to dával žalobce. Svědkyně [jméno] [příjmení] vysvětlovala, proč si nemohli vzít v roce 2019 úvěr sami jako rodiče žalobce s tím, že si úvěr vyřídili až v roce 2021, kdy se z důvodu Covidu snížili úrokové sazby. Svědkyně rovněž potvrdila, že pracuje jako finanční poradkyně právě při vyřizování úvěrů a hypoték, a že vyřizovala i hypoteční smlouvu pro žalovanou.

7. Soud zamítl návrh na výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a Mgr. [příjmení], neboť z vyšetřovacího spisu [sp.zn.] [rok] v němž je obsažena jak výpověď [jméno] [příjmení] a z ní vyplývá, že tato osoba u žádného konkrétního jednání o vrácení nemovitostí žalobci přítomna nebyla, pouze předpokládala z chování účastníků, že by k tomu mělo dojít. Z výpovědi Mgr. [příjmení] v tomtéž spise je patrné, že sepisovala smlouvu, a to na základě žádosti žalobce, když osobně z účastníky nejednala, pouze si smlouvu vyzvedla žalobcova matka. Z tohoto vyšetřovacího spisu je tedy zřejmé, že provádět výslechy těchto dalších dvou osob by bylo zbytečné a neúčelné.

8. Nelze však pominout důkaz vyplývající ze spisu Okresního soudu v Domažlicích [spisová značka], kdy na základě žaloby zástavního věřitele [obec] [název banky], byl podán návrh na soudní prodej zástavy zástavního dlužníka [celé jméno žalobce], a to právě ohledně nemovitostí evidovaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec]. Z návrhu vyplývá, že zástavní věřitel uzavřel s [celé jméno žalobce] jako zástavním dlužníkem smlouvu o zřízení zástavního práva k označeným nemovitostem, a to pro zajištění pohledávek banky. Jednalo se o pohledávku, na základě smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum], podle níž jsou dlužníky [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Tato pohledávka vznikla za účelem refinancování dřívějších úvěrů poskytnutých rovněž na financování předmětných nemovitostí a nákladů s tím souvisejících, když úvěr byl vyčerpán dne [datum] ve výši 1 882 571,03 Kč. Úvěr nebyl řádně splácen, proto byl zepslatněn ke dni [datum] Lhůta ke splacení byla stanovena do [datum]. Protože dlužníci nereagovali s výjimkou poukázání částky 7 806,78 Kč, byla vyčíslena jistina, úrok z prodlení a poplatky a pro pohledávku 1 698 470,99 Kč se domáhá zástavní věřitel uspokojení nároku prodejem nemovitostí ve vlastnictví žalovaného. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o nuceném prodeji nemovitostí zastaveno s tím, že pohledávka zástavního věřitele byla dne [datum] uspokojena zaplacením. Tento výsledek soudního řízení pro nucený prodej zástavy je zcela v souladu s potvrzením [obec] [název banky] pro žalobce dne [datum], v němž [obec] [název banky] potvrzuje, že hypotéka pod č. smlouvy [číslo] je ke dni [datum] doplacena.

9. Tomuto řízení odpovídá i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], navrhovaná žalovanou s ohledem na to, že to byla právě tato svědkyně, která přistoupila k dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] původně uzavřené mezi [název banky] [název banky] a [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], když místo [jméno] [příjmení] vstupuje do smluvního vztahu na straně dlužníka [jméno] [příjmení]. Dodatek je uzavřen dne [datum]. Podle [jméno] [příjmení], dnes [příjmení] žila svědkyně s žalobcem jako partnerka ve společné domácnosti a po tuto dobu byla hypotéka splátkami umořována na základě finančního hospodaření partnerů. Na konci roku 2018 došlo k rozpadu tohoto soužití, vlastně od ledna 2019, kdy se svědkyně odstěhovala, nebyly splátky hrazeny, proto hrozil prodej nemovitostí jako zástavy. Za tento závazek, který na sebe [jméno] [příjmení] převzala, se měla stát vlastnicí poloviny nemovitostí vlastněných žalobcem zastavených ve prospěch zástavního věřitele [obec] spořitelny. K tomu nabídla žalovaná darovací smlouvu ze dne [datum] podepsanou [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], podle níž [celé jméno žalobce] daruje [jméno] [příjmení] polovinu nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec]. Tato darovací smlouva však neměla ověřené podpisy a [jméno] [příjmení] jako svědkyně vysvětlovala to, že v době podepsání této smlouvy, převod na katastru nemovitostí neřešili a pro pozdější návrh na zápis vlastnického práva k polovině nemovitostí nedošlo z důvodu neověření podpisu dárce.

10. S ohledem na finanční závazky především žalobce související s hypotečními úvěry a jím uváděným tvrzením o nečestném chování žalované je třeba poukázat ještě na to, že zamítavý rozsudek ve věci [spisová značka] zdejšího soudu ze dne [datum] byl na základě odvolání žalované zrušen a věc vrácena soudu první instance k dalšímu řízení s poukazem na to, že v rozhodnutí zcela chybí právní závěr o tom, proč je uzavřená kupní smlouva ze dne [datum] mezi účastníky řízení (když ve věci [spisová značka] mají účastníci opačné postavení) hodnocena jako neplatná a rozhodnutí zcela postrádá právní argumentaci o neplatnosti. Zároveň toto zrušovací usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] odkazuje na řízení probíhající pod sp. zn. [spisová značka], které může mít vliv pro rozhodnutí o žalobě na vyklizení nemovitosti a zároveň podle tohoto odvolacího názoru pro hodnocení o neplatnosti smlouvy není relevantní, jaký byl skutečný motiv pro uzavření kupní smlouvy, tj. zda to byla tíživá finanční situace [celé jméno žalobce], či hrozba zesplatnění úvěru nebo možnost, že by žalovaný mohl o nemovitosti přijít.

11. Kromě tohoto posledně zmíněného soudního řízení je na straně žalobce v informačním systému evidováno u žalovaného kromě rozvodu v roce 2013 a kromě řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte, 14 dalších řízení vesměs ne starších roku 2019 a z toho 4 řízení exekuční.

12. Stručně lze shrnout faktické údaje související s nemovitostmi žalobcem převedenými žalované kupní smlouvou ze dne [datum] následovně: Žalobce získal od [územní celek] společně s [jméno] [příjmení] obecní pozemek, na kterém zbudoval rodinný dům. K jeho zbudování měl společně s [jméno] [příjmení] hypotéku poskytnutou v roce 2009 ve výši 1 840 000 Kč s budoucí cenou úvěru 2 750 000 Kč. Žalobce uzavřel s [jméno] [příjmení] manželství dne [datum] a toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. [spisová značka] pravomocně ke dni [datum rozhodnutí] Kupní smlouvou ze dne [datum] prodává [jméno] [příjmení] polovinu shora označovaných nemovitostí [celé jméno žalobce] s tím, že tato kupní smlouva zohledňuje zatížení nemovitostí zástavním právem smluvním pro pohledávku 1 916 000 Kč s příslušenstvím a pro budoucí pohledávku do výše 3 832 000 Kč. Na vyrovnání podílu byla prodávající doplacena finanční částka 158 950 Kč. S ohledem na vyvázání [jméno] [příjmení] z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] byl sjednán dodatek, podle něhož místo [jméno] [příjmení] vstupuje na straně spoludlužníka [jméno] [příjmení]. Zároveň v té době platí zástavní smlouvy zajišťující hypoteční úvěr [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatků, a to pro pohledávku ve výši 1 916 000 Kč. Podle tvrzení zástavního věřitele byl úvěr vyčerpán dne [datum] v celkové výši 1 882 571,03 Kč, kdy byla spoludlužnicí úvěru [jméno] [příjmení] žijící v té době s žalobcem. Úvěr přestal být splácen začátkem roku 2019, byl zesplatněn dne [datum] s povinností dlužníků uhradit zůstatek úvěru s příslušenstvím dne [datum]. Pro nezaplacení úvěru byl podán soudu návrh na nucené nařízení prodeje zastavených nemovitostí, když jediným vlastníkem nemovitostí v té době, jak vyplývá z výpisu katastru nemovitostí, byl pouze [celé jméno žalobce], neboť na [jméno] [příjmení] k převodu poloviny nemovitostí nedošlo. V té době, kdy je zahájeno a probíhá řízení o nucený prodej zastavených nemovitostí, žije žalobce s žalovanou jako partnerkou, když spolu řeší hrozbu prodeje zastavených nemovitostí. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že po rozchodu s [jméno] [příjmení] neměl přehled o tom, jakým způsobem byly splátky hrazeny, což považuje soud za účelové tvrzení, neboť je třeba vzít v úvahu, že úvěrové smlouvy po změně spoludlužnice se na pozici žalobce jako spoludlužníka nic nezměnilo. Bylo tedy jeho povinností zjišťovat, zda jsou splátky úvěru hrazeny, protože pokud tvrdí, že úvěr splácel tím, že splátky předával [jméno] [příjmení] nebyl důvod k tomu, aby si neověřil, zda je úvěr i po rozchodu nadále hrazen. Stejně tak o jeho liknavosti svědčí to, že úvěr byl zesplatněn v srpnu 2019, lhůta pro zaplacení zůstatku úvěru plynula do 13. 9. a žalobce se začal zajímat o úhradu dluhu teprve v souvislosti s probíhajícím řízením o nucený prodej zastavených nemovitostí. Podle výpovědi žalované se obrátil žalobce na bankovní instituci za účelem řešení úhrady dluhu až v říjnu a listopadu 2019. Žalovaná tento časový údaj čerpala z SMS zpráv. Finanční situace, kterou žalobce jako dlužník a zástavce nemovitosti zanedbal, vedla k uzavření další hypoteční smlouvy, z níž byla zavázaná žalovaná, a to za účelem uspokojení pohledávky banky jako zástavního věřitele, když tímto úvěrem bylo třeba refinancovat neuhrazený předchozí úvěr a novou úvěrovou smlouvu pro žalovanou zajišťovala matka žalobce jako finanční poradkyně.

13. Situaci, za které došlo k uzavření této hypoteční smlouvy nelze označit jako nečestné jednání ze strany žalované, ale lze se spíše dívat na tuto situaci jako na snahu žalovanému pomoci, aby nemuselo dojít k prodeji nemovitostí v dražbě. Přitom rodiče žalobce se pro pomoc sami nenabídli s ohledem na vysoké splátky úvěru, které by museli hradit. Jestliže žalovaná měla možnost získat úvěr s menším finančním zatížením než rodiče žalobce a tento způsob řešení žalobce upřednostnil, tak nelze žalované vyčítat, že se nechtěla zadlužit bez poskytnutí protihodnoty. Z provedených důkazů pak nevyplývá, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem po žalobci vynucovala převod vlastnického práva celé nemovitosti, ale nelze ani dovozovat, že by mezi účastníky bylo ujednáno, že se jedná pouze o převod dočasný.

14. Žalobce vytýká žalované toto její chování jako nemravné a nečestné, když úvěrovou smlouvu sjednávala žalobcova matka, která vykonává činnosti finanční poradkyně právě těmito službami se sjednáváním a zajišťováním úvěrových smluv. Obdobnou činnost vykonával i žalobce, jak tvrdila žalovaná, a žalobce nepopřel. Žalobci i jeho matce tedy bylo zjevné, co lze od hypoteční smlouvy očekávat, a to tím spíše, že při přistoupení k dluhu na hypotečním úvěru [jméno] [příjmení] mělo být ze strany žalobce vyrovnáno darováním poloviny nemovitostí. Žalobce i jeho matka úvěr sjednávající si tedy byli vědomi toho, že vtažení žalované do závazkových vztahů žalobce nepodmiňuje banka vlastnickým právem žalované k nemovitostem na [list vlastnictví] v [obec], protože svoji pohledávku měla zajištěnou zástavou, tedy nemovitostmi, které do té doby byly ve vlastnictví žalobce. Je však logické, že žalovaná nemohla souhlasit se vznikem závazku až do 1 000 000 Kč bez poskytnutí protihodnoty, když žalobce po dobu několika let nebyl schopen závazek podstatně umořit. Také je nutné zdůraznit, že žalobce nebyl nijak nucen nemovitost žalované prodat s výjimkou vlastního zavinění spočívajícího v neuhrazeném závazkovém vztahu vůči bance. Za tuto situaci však nenese odpovědnost žalovaná. Nepříznivé finanční poměry na straně žalobce nejsou důsledkem chování žalované. Okolnost, jakým si účastníci dohodli splácení nového úvěru, který na sebe vzala žalovaná, zejména v době, kdy účastníci spolu žili jako partneři v jedné domácnosti, nemůže vést k neplatnosti uzavřené kupní smlouvy.

15. Podle výpisu z katastru nemovitostí byl žalobce evidován jako vlastník pozemku parc. č. stav. [číslo] se stavbou rodinného domu [adresa] na tomto pozemku. Dále pozemku [číslo] pozemku [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], když na těchto nemovitostech leží zástavní právo smluvní pro pohledávku 1 916 000 Kč ve prospěch [obec] [název banky], a to ve vztahu k parc. č. stav. [číslo] a domu [adresa]. Je tedy zřejmé, že po rozvodu manželství s [jméno] [příjmení] je jediným vlastníkem nemovitostí žalobce a je také evidován jako zástavce pro nesplněný závazek z úvěru. Je v podstatě nerozhodné, zda z úvěru byl zavázán ještě další dlužník v té době [jméno] [příjmení] nebo by byla zavázána žalovaná z úvěru, aniž by nemovitosti vlastnila. Je zcela nelogické tvrzení žalobce, že bez změny vlastnického práva k nemovitosti by nemohl být úvěr poskytnut, a proto by hrozil nucený prodej zastavených nemovitostí. Nic nebránilo žalobci, aby úvěr splácel, když byl spoludlužník vedle [jméno] [příjmení] a ta jako přistoupivší spoludlužnice nemovitosti nevlastnila, takže v podstatě mohl postupovat stejně i s žalovanou. Skutečnost, že žalovaná nechtěla přistoupit pouze na sjednání závazku a požadovala protihodnotu, tedy vlastnictví k nemovitosti bylo možné řešit převodem pouhé části nemovitosti, nikoliv nemovitosti celé. Žalobci, jako dřívějšímu finančnímu poradci, a stejně tak i jeho matce, která úvěry vyřizovala, bylo zřejmé, že lze sjednat zpětný převod nemovitosti, případně zajistit vrácení nemovitostí žalobci jakýmkoliv jiným smluvním ujednáním i smlouvou o smlouvě budoucí kupní, ovšem tak, aby takové ujednání bylo zřejmé a prokazatelné. Nic z toho však v době uzavřené kupní smlouvy dne [datum] sjednáno nebylo. Výpověď žalobce a jeho rodičů o tom, že žalovaná měla prohlašovat, že není žádná zlatokopka a že nechce, aby žalobce a jeho syn přišli o střechu nad hlavou, není žádným důkazem o projevené vůli žalované nemovitosti žalobci vrátit, ani nebylo v té době možno uvažovat o nějakém čase, pro které by mělo k vrácení nemovitostí zpět žalobci dojít.

16. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že smlouva uzavřená dne [datum] je samostatným právním jednáním mezi účastníky bez ohledu na poskytnutý úvěr žalované, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum]. Tato úvěrová smlouva a na jejím základě poskytnuté finanční prostředky vedly k uspokojení závazku žalobce a zabránily nucenému prodeji zastavených nemovitostí tím, že z tohoto úvěru zavřeného mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalované] pod [číslo] pro úvěrový limit 2 000 000 Kč byla pohledávka vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] uhrazena dne [datum] aniž v té době byla žalovaná vlastnicí nemovitostí. Naopak dne [datum] se souhlasem vlastníka nemovitostí [celé jméno žalobce] jako zástavcem a [celé jméno žalované] jako klientem zástavního věřitele [název banky] byla uzavřena zástavní smlouva na nemovitosti shora označované. Smlouva je datovaná dne [datum]. Zápis této zástavy se zákazem zcizení sjednaný mezi zástavním věřitelem, vlastníkem nemovitosti a zástavcem a žalovanou jako klientem banky byl proveden dne [datum], jak je patrné z výpisu z katastru nemovitostí. Kupní smlouva sice byla sepsána a podepsána smluvními stranami dne [datum] však podpisy na ní byly ověřené až dne [datum] a teprve poté byl předložen katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva pro žalovanou. Přitom je zřejmé, že v té době již účastníci partnerské vztahy zrušili. Z této časové souslednosti nelze považovat chování žalované za nijak nečestné či vypočítavé a ani není na základě čeho vyvozovat neplatnost v době uzavřené kupní smlouvy.

17. Podle § 574 obč. zák. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby (§551 obč. zák.) O právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle (§ 552 obč. zák.) O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 obč. zák. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 555 obč. zák. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle § 560 obč. zák. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Žalobce netvrdí žádné okolnosti a vůbec neprokazuje, proč by měla být uzavřena kupní smlouva mezi účastníky neplatná. Z uzavřené smlouvy, která byla písemná, a na základě projevené vůle účastníky stvrzené ověřenými podpisy ještě po několika měsících od jejího podpisu byly zkoumány náležitosti projevené vůle katastrem nemovitostí, který vklad vlastnického práva pro žalovanou povolil. Nelze tedy dovozovat, že by vůle vlastníka a převodce a žalované jako nabyvatelky nebyla vyjádřena dostatečně určitě, jasně a srozumitelně, ani se nedá dovozovat, že by vůle projevená nebyla. Mezi podepsáním vlastní kupní smlouvy a ověřením podpisů, kterými se vůle jednajících stvrzuje, uplynula určitá doba, která naopak prokazuje, že účastníkům bylo zcela zřejmé, co mezi sebou sjednali. Žalobci tedy bylo zjevné, že převádí své nemovitosti žalované a žalované bylo zřejmé, že nemovitosti do svého vlastnictví nabývá. Rovněž byla zřejmá i výše ujednané kupní ceny. Právě pro tento časový odstup od podpisu a jeho ověřením je třeba zohlednit projevenou vůli, kdy je zřejmé, že úmyslem žalobce bylo prodat nemovitosti žalované, a to právě s ohledem na vlastní tíživou finanční situaci i na vztah, který v té době s žalovanou udržoval. I v době, kdy jsou podpisy ověřovány, účastníci spolu již partnersky nežijí, dali najevo to, že s obsahem uzavřené smlouvy souhlasí. Rozhodujícím však je stejně okamžik, kdy účastníci vůli projevili a tak smlouvu uzavřeli. Není správné tvrzení žalobce, že se jednalo o uzavření smlouvy pouze dočasného charakteru, neboť to ze smlouvy nikterak nevyplývá a pro možnost vrácení nemovitostí zpět žalobci vlastní kupní smlouva žádné ujednání neobsahuje. Vzhledem k tomu, že předmětem převodu, tedy i zpětného by byla nemovitost, bylo by nezbytné, aby takové ujednání odpovídalo ustanovení § 560 obč. zák. K tomu nebyly žádné důkazy nabídnuty, protože účastníci nic takového nesjednali. Výpovědi žalobce a jeho rodičů o tom, že žalovaná nechce připravit žalobce o střechu nad hlavou, není žádnou projevenou vůlí o tom, že mu nemovitosti vrátí. Pokud tomu tak mělo být, tak by takové ujednání muselo být sjednáno písemně, neboť podle § 560 obč. zák. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. tvrzení, že,, žalovaná není zlatokopka“, což měla prohlašovat, nelze učinit žádný závěr o tom, že se rozumělo samo sebou, že nemovitosti žalobci převede zpět.

18. V tomto sporu pak soud nemůže být srozuměn ani s názorem, který byl vyjádřen soudem I. stupně v řízení [spisová značka], kdy uzavření kupní smlouvy je hodnoceno jako simulovaný úkon, tedy úkon uzavřený na oko. Na uzavřené kupní smlouvě však nejde o simulování při nabytí vlastnického práva k nemovitosti, ať už žalobce předpokládal cokoliv. Sám si byl dobře vědom toho, že neplní svůj hypoteční závazek, že hrozí prodej nemovitostí, které do té doby jako jediný vlastník měl a také si byl vědom toho, že při prodeji v nucené v dražbě by byla cena nemovitosti, stejně tak jako při prodeji třetí osobě, uvažována s přihlédnutím k zátěži, tedy zástavnímu právu na nemovitostech váznoucímu. Jestliže se žalobce spoléhal na to, že s žalovanou budou žít a bydlet v předmětných nemovitostech, prodej žalované nezastírá žádnou zpětnou koupi ani dohodu o tom, že nemovitost žalovaná převede žalobci zpět nebo že je prodej uzavírán na nějakou konkrétní dobu, ať už by byla vyjádřena jakkoliv. Žádný ze svědků nepotvrdil, že by takovému ujednání byl přítomen, pouze všichni předpokládali, že žalobce bude nemovitosti vlastnit. To však nečiní uzavřenou kupní smlouvu neplatnou a ani není důkazem o sjednání závazku nemovitosti žalobci vrátit. Naopak tyto důkazy prokazují, že žalobce byl v nepříznivé finanční situaci, kdy hrozil nucený prodej nemovitosti, tak žalobce volil cestu pro něho nejsnáze schůdnou. Vůli tak projevil zcela srozumitelně jasně i vážně a na druhé straně i žalovaná.

19. Pokud žalobci přišla neadekvátní kupní cena, za kterou nemovitosti žalované převedl, nelze to klást k tíži žalované, protože již ve svém předchozím partnerském vztahu využil finanční pomoci tehdejší přítelkyně [jméno] [příjmení] s příslibem jí darovat polovinu nemovitostí, aniž by však tento slib dodržel. Žalobci tedy muselo být zřejmé, že pro záchranu nemovitostí je třeba uhradit zůstatek předchozího úvěru úvěrem novým, stejně jako mu bylo zřejmé, že celá nemovitost by měla vyšší hodnotu, avšak nuceným prodejem se zřízeným zástavním právem by hodnoty určené znaleckým posudkem v době poskytovaného úvěru nedosáhla. Z jednání účastníků, jehož výsledkem je uzavřená kupní smlouva, pak nelze dovodit jiné jednání, které by mělo být touto kupní smlouvou zastřené a ani nelze usuzovat na neplatnost uzavřené kupní smlouvy s ohledem na výše cit. ustanovení obč. zák. Soud proto neshledává žádné důvody pro to, aby bylo možné žalobě vyhovět a určit, že je žalobce vlastníkem nemovitostí, které řádnou kupní smlouvou na žalovanou převedl. Ať už k tomu měl motiv jakýkoliv, nelze tyto neprojevené důsledky - písemné ujednání zpětné koupě,, smlouvy o smlouvě budoucí nebo jakákoliv ujednání s vrácením nemovitosti bez řádného písemného sjednání - považovat za zastřenou vůli. Soud tedy v uzavřené kupní smlouvě neshledává žádné důvody neplatnosti ani nemůže uzavřít, že se jedná o simulované právní jednání, proto žalobu zamítl.

20. Úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, a to za právní zastoupení advokátem. Hodnota právní služby se odvíjí od počtu právních úkonů dle § 11 advokátního tarifu a ceny předmětu řízení dle § 8 a 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Předmětem řízení byl nárok na určení vlastnického práva k nemovité věci, jejíž hodnota v kupní smlouvě účastníky sjednané byla zaokrouhleně 1 749 000 Kč Cena jednoho úkonu činí 15 300 Kč a ve sporu šlo o 9 úkonů, přičemž za jednání trvající déle než dvě hodiny náleží odměna za každé dvě započaté hodiny a to při jednání [datum] a [datum]. Dále jde o 9 paušálních plateb po 300 Kč dle § 13 cit. vyhlášky, což celkem představuje částku 140 400 Kč. K tomu náleží DPH ve výši 29 484 Kč ve smyslu § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle 149 odst. 1 o.s.ř.