5 C 181/2021
č. j. 5 C 181/2021-21
V PLATNOSTIOkresní soud v Domažlicích rozhodl ve věci o nároku na zaplacení dluhu z úvěru, když žalobkyně jako postupník pohledávky požadovala vyplacení částky 14 704,33 Kč. Soud přiznal žalobkyni nárok na 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, protože smlouva o úvěru byla závazkem platnou. Nárok na zbytek částky 5 704,33 Kč byl zamítnut, protože poplatek představoval nemravné ujednání ve smyslu § 1796 a § 1813 občanského zákona. Soud se opřel o § 588 obč. zák. a uznal neplatnost části smlouvy, která představovala lichvu. Náklady řízení byly rozděleny podle poměru úspěchu, a to 22 % na účet žalobkyně.
Plný text
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 704,33 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povine zaplatit žalobkyni 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 5 704,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyně 441 Kč k rukám údaje o zástupci. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti právnická osoba se domáhá po žalovaném zaplacení dluhu váznoucího na nespláceném úvěru poskytnutém žalovanému datum, který byl splatný nejpozději 2019. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, které se zavázal zaplatit spolu s úrokem ve výši 12% ročně a poplatkem ve výši 5 704,33 Kč. Protože žalovaný neuhradil ve prospěch svého závazku nic, činí výše pohledávky částku nárokovanou touto žalobou, když pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 2019. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, výzvou k zaplacení, oznámením postoupené pohledávky žalovanému, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování, zároveň pak navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v sedmidenní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla zasílána na adresu evidovaného trvalého bydliště obec, ulice a číslo s účinky doručení 2021. Stanovená sedmidenní lhůta tak marně uplynula 2021, aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru se sjednáním úrokové sazby 12% a poplatkem ve výši 5 704,33 Kč. Podle § 576 obč. zák týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část a lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas. S ohledem na tyto předpoklady posuzuje soud ujednání účastníků úvěrové smlouvy tak, že odděluje ujednání o úvěru se sjednanou úrokovou sazbou jako závazek ve smyslu § 2395 obč. zák. od ujednání o poplatku sjednaného podle § 1724 a § 1725 obč. zák., na jehož obsahu se strany shodly. Tento závazek považuje soud za ujednání neplatné odporující ust. § 1813 obč. zák a nasvědčující lichevnímu ujednání na straně věřitelky, neboť poplatek představuje 62% poskytnutých finančních prostředků bez ohledu na sjednané úroky. Protože takové ujednání je nemravné ve smyslu § 580 obč. zák. a odporující zákonu, tedy ust. § 1813 obč. zák. a splňující předpoklady lichvy podle § 1796 obč. zák., soud přihlíží k neplatnosti podle § 588 obč. zák. a v tomto rozsahu žalobu zamítá. Ve zbývající části tedy pro poskytnutý úvěr nárok přiznává podle § 2395 obč. zák. spolu s úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Pokud jde o náklady řízení, rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci účastníků, takže žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 61%, v rozsahu 39% neúspěšná a náleží jí 22% nákladů řízení, což činí částku přisouzenou ve výroku rozsudku splatnou k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekučně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.