5 C 191/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 31. 8. 2022 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 9 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyně 1 300 Kč na účet č. bankovní účet rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný bydliště, domáhá po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, proto, že ve dnech datum, dále datum, dále datum dále datum a datum a konečně datum cestoval prostředky MHD bez platné jízdenky. Žalovaný tak porušil povinnosti cestujícího, jak vyplývá ze zápisu o provedené přepravní kontrole a žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému na základě smluvních přepravních podmínek. Nárok dokládá zápisy o provedené přepravní kontrole, přepravními podmínkami, tarifem a výzvou k úhradě s dokladem o odesílání výzvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti na základě rozsudku Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí tak, že je způsobilý jednat v majetkových vztazích při nakládání finanční částkou 100 Kč týdně, nařídil soud jednání, k němuž se žalobkyně omluvila a za žalovaného jednal opatrovník, územní celek. Ze stanoviska opatrovníka vyplynulo, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti, je poživatelem důchodu ve výši 5 469 Kč a dále poživatelem příspěvku na péči ve výši 880 Kč. Žalovaný často cestuje se svojí družkou, která omezená ve svéprávnosti není a oba jsou si vědomi skutečnosti, že při nastoupení do vlaku, nebo do tramvaje či autobusu, trolejbusu, se platí jízdné. Žalovaný, který je omezen výše uvedeným způsobem, cestoval v jednotlivých dnech, kdy je možné vycházet z toho, že mohl vždy tento den manipulovat s částkou 100 Kč a tedy jízdné uhradit. V tomto rozsahu omezení ve svéprávnosti mu nebránilo ve splnění povinnosti vyplývající z ustanovení § 2550 obč. zák., podle něhož smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 64 obč. zák. rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Jestliže žalovaný je chopen cestovat hromadnými veřejnými dopravními prostředky, je patrné, že se jedná o běžnou záležitost každodenního života, se kterou je spojena povinnost zaplatit jízdné, jak stanoví § 2550 obč. zák., když omezení žalovaného pro nakládání s finančními prostředky na 100 Kč týdně je s ohledem na použití prostředků MHD v rozdílných časových úsecích uvedených v žalobě v období, kdy žalovaný mohl s částkou 100 Kč disponovat a jízdné zaplatit. Soud mu proto ukládá tuto povinnost ve výroku rozsudku spolu s povinností platit přirážku k jízdnému, což je sankce ve smyslu § 2048 obč. zák. při nesplnění povinnosti se prokázat platným cestovním dokladem, jak vyplývá ze smluvních přepravních podmínek a tarifu. O nákladech řízení žalobkyně rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni náleží náhrada za vynaložený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a tři režijní paušály po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši určené advokátním tarifem. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.