5 C 193/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 10. 11. 2021 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 53 348,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 951 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 696,11 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 423,16 Kč, a dále smluvní úrok 29 % ročně a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně vždy z částky 18 857,71 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 9 883,34 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 051 Kč se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně od datum a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od datum vždy do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 10 464,13 Kč, dálek kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 638,11 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 212,79 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně a úrok 29 % ročně z částky 2 408,74 se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyně 1 163 Kč k rukám údaje o zástupci, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele právnická osoba se domáhá po žalované zaplacení pohledávky na základě dvou smluv o zápůjčkách ze dne datum pod číslo ze dne datum pod číslo kdy žalovaná své závazky z těchto smluv neplnila řádně a včas. Podle smlouvy z datum byly žalované poskytnuté finanční prostředky ve výši 20 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 29 % ročně a dalšími poplatky, když na úrocích měla žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradit 4 901 Kč za poplatek za administrativní činnost, zpracování a flexibilní splácení 6 952 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit 36 259 Kč v 18 splátkách po 2 215 Kč měsíčně, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Ke dni smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, která se stala účinnou datum, měla žalovaná uhrazeno pouze 2 950 Kč. Pokud jde o druhou smlouvu, která byla uzavřena datum, půjčila si žalovaná finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, úrok měla sjednaný ve výši 4 901 Kč a dále pak se zavázala platit poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení 5 340 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 018 Kč Celkem měla zaplatit 36 259 Kč ve splátkách po 2 015 Kč po dobu 18 měsíců. Poslední termín splátky byl stanoven datum. Ke dni postoupení pohledávek žalovaná uhradila pouze 13 850 Kč, takže na základě této smlouvy je po žalované nárokovaná částka 21 514 Kč s úroky z prodlení i smluvními úroky a ze smlouvy číslo je po žalované nárokována částka 31 834,34 Kč. Nárok dokládá žalobkyně uzavřenými smlouvami o zápůjčce, smluvními podmínkami, zákaznickou kartou, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalované včetně dokladu o doručování, předžalobní výzvou s dokladem o doručování a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není v projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v sedmidenní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla doručována na adresu evidovaného trvalého bydliště obec a číslo s účinky doručení datum. Stanovená sedmi denní lhůta tak marně uplynula datum, aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř. odmítla nebo se k věci jakkoli vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, a to z obou smluv o zápůjčce, kdy odlišuje ujednání o zápůjčce se sjednanými úroky ve smyslu § 2390 a 2392 občanského zákoníku a ujednání o poplatcích ve smyslu § 1724 a 1725 občanského zákoníku a násl. Pokud jde o uzavřené smlouvy o zápůjčce, což platí, jak pro smlouvu číslo tak pro smlouvu číslo je možné vycházet z toho, že právní předchůdce žalobkyně jako zapůjčitel přenechal žalované jako vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užila podle libosti a po čase vrátila věc stejného druhu. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Taktomu bylo v případě účastníků, kdy žalované byly poskytnuté finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a to v každé smlouvě žalovanou uzavřené a úroky byly sjednané na dobu trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč a odpovídaly sazbě 29 % ročně. Žalovaná tak měla zaplatit žalobkyni 24 901 Kč, přičemž ve prospěch smlouvy ze dne datum uhradila pouze 2 950 Kč, takže dluží na zapůjčených finančních prostředcích a sjednaných úrocích 21 951 Kč. V tomto rozsahu lze tedy považovat nárok žalobkyní vyčíslený za důvodný, a to včetně kapitalizovaných úroků vypočítávaných z dlužné jistiny 18 857,71 Kč, a to jak úroků smluvních, tak úroků z prodlení, přičemž oba úroky pak náleží žalobkyni i po provedené kapitalizaci, tedy ode dne následujícího, k němuž byly úroky kapitalizovány, neboť jsou vyčíslované z dlužné jistiny. Úroky z prodlení soud přiznává dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené prováděcími předpisy. Pokud jde o smlouvu ze dne datum, byla podle ní žalovaná jako vydlužitel povinna spolu s úroky odpovídající sazbě 29 % zaplatit 24 901 Kč, přičemž ve prospěch této smlouvy žalovaná zaplatila 13 850 Kč, takže na tomto závazku dluží 11 051 Kč. Tuto částku soud přiznává a přiznává z ní i smluvní úroky a úroky z prodlení, ovšem vzhledem k tomu, že jde o nižší částku, než činí vypočtená jistina žalobkyně, která vychází z částky 13 459,74 Kč, přiznává soud úroky ve výši 29 % a úroky z prodlení ve výši 9 % přisouzené částky 11 051 Kč od datum do zaplacení, když kapitalizovaný úrok pro jinak vyčíslenou výši dluhu a smluvní úrok vycházející rovněž z jiného výpočtu jistiny zamítá, neboť jistina překračuje výši dluhu žalované a žalobkyni přiznané. Zamítavé výroky souvisí s uplatňovanými částkami, které vychází z nároku na sjednané a neuhrazené poplatky, které v případě obou smluv představovaly 11 356 Kč, což je 56 % poskytnutých finančních prostředků bez ohledu na úroky. Takto sjednané poplatky považuje soud, byť se strany shodly na obsahu smlouvy, za nemravné ve smyslu § 580 obč. zák., odporující ustanovení § 1813 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, kdy lze považovat za nerovnovážné postavení a nevýhodu spotřebitele platit poplatky přes 50 % poskytnutých (vypůjčených) finančních prostředků, a to bez zohlednění úroků, které jsou rovněž režií žalobkyně, respektive právní předchůdkyně. Toto ujednání o poplatcích má charakter lichevní ve smyslu § 1796 občanského zákoníku, podle něhož je neplatnou smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové ujednání tedy nemůže požívat právní ochrany a z toho důvodu soud považuje sjednaný závazek žalované, pokud jde o placení poplatků, za nemravný, odporující zákonu, a proto podle § 588 občanského zákona k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Na základě těchto závěrů soud tedy návrh na zaplacení dlužných částek, a to ze smlouvy číslo ve výši rozdílu mezi dluhem a nárokovanou částkou, tedy pro 9 883,34 Kč zamítá a v případě smlouvy číslo ve výši rozdílu mezi nárokovanou částkou 21 514,13 Kč a dlužnou částkou 11 051 Kč, tedy ve výši 10 464,13 Kč žalobu zamítá. V případě této smlouvy soud zamítá i kapitalizované úroky, neboť vychází z jistiny převyšující dluh žalované, když zřejmě platby poskytované žalovanou byly alokovány z části i na poplatky, které soud shledává za neplatné ujednání, a tudíž platby nemohly být pro neplatnost ujednání o poplatcích ve správné výši alokovány na jistinu. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí v závislosti na výsledku řízení, když žalobkyně byla z 38 % neúspěšná a ze 62 % úspěšná. Rozdíl ve výši 24 % tedy představuje nárok na náhradu nákladů řízení, a ty spočívají ve vynaloženém soudním poplatku ve výši 2 668 Kč a v nákladech právního zastoupení advokátem. Ty soud přiznává za tři úkony po 500 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu, 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 24 % celkových nákladů právního zastoupení a soudního poplatku tedy z částky 4 846 Kč přestavuje částku 1 163 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. l, o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.