5 C 202/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 99 930 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 53 100 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně částky ve výši 46 830 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 999 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 162 odst. 2, 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění).

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 99 930 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelským úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované vyplacena částka 64 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou částku ve výši 48 507 Kč, jež tvořena kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 43 911 Kč, úrokovou sazbou ve výši 26,16 %, částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 4 688 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila pouze 10 900 Kč. Za období od postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni žalovaná neuhradila nic.

2. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalobkyní dne , datum, . Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne , datum, .

4. V dané věci soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 45 411. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 43 911 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Pojistné za doplňkové pojištění činí za sjednanou dobu pojištění částku ve výši 3 096 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 56,20 % a jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Celková dlužná částka tak činí 112 507, kterou byla žalovaná povinna uhradit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 4 688 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, s tím, že poslední splátka činí 4 683 Kč. Žalovaná uhradila na pohledávku pouze částku ve výši 10 900 Kč, což vyplývá jednak z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě, tak i tabulky umoření.

5. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ).

6. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

7. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 64 000 Kč za částku 48 507 Kč. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalované byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 24 měsíců s úrokem přesahujícím 37 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 43 911 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byly sjednány i poplatky za zpracování spotřebitelského úvěru a pojistné ve výši 3 096 Kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Tyto náklady soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.

12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikatorně nastaveny. Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za takový je třeba považovat úrok převyšující zhruba trojnásobek běžně používané úrokové sazby v daném období. Úroková sazba se v době uzavření smlouvy pohybovala okolo 8 %. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

13. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovanou smlouvy o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.

14. Z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila na svůj závazek pouze 10 900 Kč. Žalovaná má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 53 100 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.

15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 NOZ, dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ust. § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byl-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě právní předchůdkyní žalobkyně odeslala upomínku žalované v rámci oznámeni o postoupení pohledávky dne , datum, . Žalovaná byla dle výzvy povinna uhradit dlužnou částku do 10 dnů od obdržení dopisu, jež byl v souladu s ust. § 573 doručen dne , datum, . Lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne , datum, . Od , datum, byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení v zákonné výši od tohoto data.

16. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení, zákonný úrok z prodlení od data požadovaného v žalobě a smluvní úrok, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnějšímu žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Poměr úspěchu stran soud posuzoval i s ohledem na zamítnuté příslušenství požadovaného nároku.

18. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. 1 bodu 1 písm. b) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 997 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 3998 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku