5 C 204/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne datum ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované pro: stanovení výživného pro nezaopatřenou

I. Návrh na stanovení vyživovací povinnosti celé jméno žalovaného, narozenému datum a celé jméno žalované, narozené datum k nezaopatřené jméno jméno příjmení, rozené celé jméno žalované, narozené datum, se za mítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úřad práce – pobočka, se domáhá určení vyživovací povinnosti rodičům zletilé jméno jméno příjmení, dříve celé jméno žalované, narozené datum, které vyplácí dávku státní sociální podpory – zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně od datum. Rodiče pak mají vyživovací povinnost k dětem a nárok na výživné, které vyplácí úřad práce, přechází na stát. Výši výživného ponechává úřad práce na rozhodnutí soudu. Nárok pak dokládá rozhodnutím Úřadu práce Krajské pobočka ze dne datum o přiznání zaopatřovacího příspěvku opakujícího se, a to ve výši 15 000 Kč od datum, dále rozsudkem název soudu ze dne datum, kterým byla nařízena ústavní výchova nad nezletilými dětmi příjmení, tedy i celé jméno žalované, nyní příjmení bez určení vyživovací povinnosti rodičům, žádostí o zaopatřovací příspěvek opakující se podanou datum, potvrzením o studiu na gymnáziu J. Š. název úřadu v obec, potvrzením Dětského domova obec o pobytu celé jméno žalované od datum do datum, protokolem o zahájení správního řízení týkajícího se změny jména, příjmení a bydliště celé jméno žalované. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka vyplývá, že název soudu opakovaně rozhodoval ve věci výchovy a výživy nezletilých dětí příjmení, a to jednak rozsudkem, který předkládá Úřad práce – pobočka, kterým byla nařízena ústavní výchova, v té době tří nezletilých dcer, jméno, jméno a jméno příjmení, na dobu 3 let s umístěním do Dětského domova v obec u obec, aniž by byla rodičům určena vyživovací povinnost. V tomto rozhodnutí se konstatuje, že jediným příjmem domácnosti je invalidní důchod otce, když je možné uvažovat i s ošetřovným pro dětský domov. V tomto opatrovnickém spise pak je založen rozsudek sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, jímž je celé jméno žalované, matka dětí příjmení omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let a to i v části rodičovské odpovědnosti. Jmenovaným opatrovníkem se stává územní celek. Dále ze spisu spisová značka vyplývá, že návrhu pěstounů manželů příjmení na svěření dětí příjmení do jejich pěstounské péče nebylo vyhověno a zamítavý rozsudek soudu prvého stupně byl odvolacím rozhodnutím název soudu pod sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí potvrzen. Otec jméno jméno příjmení uvedl, že žili společně s manželkou celé jméno žalované, omezenou ve svéprávnosti a jeho matkou jméno celé jméno žalované, důchodkyní, v jedné domácnosti a byli podle toho také posuzováni z hlediska nároku na sociální dávky. Matka jméno celé jméno žalované měla důchod 14 000 Kč, ale datum zemřela. Jediným příjmem v domácnosti rodičů jméno jméno příjmení je invalidní důchod otce ve výši 14 545 Kč (v této výši od září 2022), když otec a matka jméno jméno příjmení bydlí v domě, který otec z jedné třetiny vlastní. Ostatní dva spoluvlastníci mají své bydlení. příjmení by si představovali určitý příjem ve formě nájemného ale vzhledem k tomu, že jediným příjmem domácnosti rodičů je otcův invalidní důchod, neplatí otec spoluvlastníkům za bydlení v celém domě nic. Rovněž tak nebylo stanoveno ošetřovné pro zbývající dvě dcery v Dětském domově v obec. Jediným výdajem, který otec platí, jsou zálohy za elektřinu, když za roční období provedené k datu datum ve výši přes 5 000 Kč skončilo nedoplatkem 800 Kč. Otec jméno jméno příjmení pak požádal o změnu opatrovnictví manželky, když návrhu bylo vyhověno, ale rozhodnutí dosud není pravomocné. Měl by poté, co bude vykonávat funkci opatrovníka a s ohledem na možnosti sociálních dávek vyřizovat jak invalidní důchod pro nesvéprávnou manželku, tak i případné sociální dávky či příspěvky na bydlení. Sám pak nepopírá právní nárok z hlediska vyživovací povinnosti vůči dětem, ovšem s ohledem na morální stránku věci, kdy dcera jméno jméno příjmení rodiče zcela zavrhla a odstěhovala se k manželům příjmení, které oslovuje maminko, tatínku a k vlastním rodičům se nezná, považuje určení výživného za nemorální. Podle § 910 obč. zák. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle § 50u zákona č. 359/99 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odstavec 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek dle § 50b, podá krajská pobočka úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve, a nebo neexistuje-li soudem schválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci. Pro určení rozsahu výživného rodičů vůči zletilé jméno jméno příjmení, soud rozhodne podle odůvodněných potřeb oprávněného a jeho majetkových poměrů, jakož i schopností, možností a majetkových poměrů povinného. Zároveň je z rozhodnutí úřadu práce krajské pobočka zjevné, že dospělé celé jméno žalované, nyní jméno jméno příjmení, je přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15 000 Kč a to od datum. Proto právo na výživné, které by mohla zletilá dcera po rodičích uplatňovat s ohledem na to, že studuje, jak rovněž bylo doloženo, přechází na Českou republiku. Spornou však je otázka výše výživného, kdy je třeba přihlížet k tomu, že matka, která je nesvéprávná, nemá žádný příjem a je zcela odkázaná na příjem manžela, otce zletilé poživatelky příspěvku. Pokud jde o možnosti a schopnosti odvozují se na straně matky z možných příjmů, kterých nemůže dosahovat vzhledem k nesvéprávnosti, a byť je vedena na úřadu práce, je zřejmé, že pro nesvéprávnost je pro ni jakékoliv pracovní zařazení, či možnost výdělku, velmi obtížné. Zatím není ani poživatelkou invalidního důchodu a je odkázaná na příjem manžela, který činí cca 14 500 K, z čehož hradí náklady elektřiny ve výši 440 Kč měsíčně s vyčísleným doplatkem přes 800 Kč. Jestliže se o 14 000 Kč dělí 2 fyzické osoby, neboť manžel má k manželce vyživovací povinnost ve smyslu § 697 obč. zák., kdy vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů, pak je nutné uzavřít, že po smrti jméno celé jméno žalované, jsou oba rodiče zletilé poživatelky příspěvku odkázáni pouze na invalidní důchod celé jméno žalovaného, když ani neplní vyživovací povinnost k dalším dvěma dcerám v ústavní péči. Podle sdělení celé jméno žalovaného, jim ošetřovné určeno nebylo a soud na sociálních poměrech této rodiny shledává okolnosti, pro které nelze výživné určit. Proto byl návrh zamítnut. O nákladech řízení platí ustanovení § 23 z. ř. s . Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ve 4 vyhotoveních a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích.