5 C 226/2020

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne datum ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro vydání náhradního pozemku s návrhem na vydání předběžného opatření

I. Žaloba, kterou by byla nahrazená smlouva v tomto znění: <b>Převodce:</b> <b>[země] [název úřadu] [název úřadu] úřad se sídlem [adresa žalované], [PSČ]</b> <b>a</b> <b>Nabyvatel:</b> <b>[celé jméno původního účastníka], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka]</b> <b>uzavírají tuto smlouvuopřevodu pozemku.</b> I. [název úřadu] [název úřadu] úřad jednající jménem [země] jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů, (dále zákon o půdě) mimo jiné též pozemky ve vlastnictví státu -) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], okres [obec] -) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí] -) parc. [číslo] parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí] -) parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí] (dále jen pozemky)

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle §11a zákona o půdě. Nevydané pozemky uvedené v článku I. této smlouvy, byly oceněny na částku 448 639,40 Kč. Nároky nabyvatele vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku 33 714 441,20 Kč (slovy třicet tři milionů sedm set čtrnáct tisíc čtyři sta čtyřicet jedna korun českých a dvacet haléřů). Tento nárok nabyvatel uplatňuje na základě: -) pravomocného rozhodnutí [název úřadu] úřadu [územní celek] ze dne [datum] značky PÚ [číslo].

III. Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I této smlouvy včetně součástí a příslušenství se všemi právy a povinnostmi a nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známé žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily, nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak jak je uvedeno v článku III této smlouvy.

V.

I. Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy.

II. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy. <b>se zamítá.</b> <b>II Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 14 171 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> Žalobce jako osoba oprávněná k restituci uplatňuje u Okresního soudu v Domažlicích restituční nárok na vydání náhradních pozemků, ležící v obvodu Okresního soudu v Domažlicích a to na základě rozhodnutí pozemkového úřadu [územní celek] ze dne 20. 2. 1995 pod značkou [spisová značka], podle něhož byly právnímu předchůdci žalobce odejmuty pozemky v [katastrální uzemí] – [část obce] a to za účelem zástavby areálem letiště, které nelze vydat. Za tyto pozemky náleží žalobci jako osobě oprávněné náhrada, když hodnota nevydaných pozemků představuje 35 148 500 Kč a pro uspokojení nároku při žalovanou uznané náhradě ve výši 1 434 058,80 Kč zůstává neuspokojená část náhrady ve výši 33 714, 441,20 Kč. Protože žalovaná výši tohoto nároku neuznává, nemůže se žalobce účastnit veřejných nabídek a domáhat se vydání náhradních pozemků předpokládaným zákonným postupem, a proto je odůvodněn nárok na nahrazení projevu vůle žalované k vydání náhradních pozemků soudní cestou. Žalobce v žalobě zdůrazňuje, že nevydané pozemky přešly na stát za účelem rozšíření letiště [část obce] a pro výstavbu letové dráhy a již v době odnětí byly určené právě pro tyto účely provozu letiště. S ohledem na tato tvrzení se dovolává žalobce řady judikátů stejně tak, jako při tvrzení o liknavosti a svévoli žalované, kterou judikatura spatřuje i v nesprávném ohodnocení nároku. Nárok dokládá žalobce rozhodnutím [stát. instituce], pozemkového úřadu sp. zn. PÚ [číslo] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že nelze vydat nemovitosti dle PK část parcely [číslo] dále parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] to vše v [katastrální uzemí], v té době evidované na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. V tomto rozhodnutí v odůvodnění se konstatuje, že předmětné nemovitosti přešly na stát výměrem ONV [obec], [označení úřadu], ze dne [datum] podle zákona č. 46/48 Sb. a žalobce pak prokázal usnesením státního notářství v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], že je dědicem ze závěti po [jméno] [příjmení], tedy osobou oprávněnou. Osobou povinnou byla Česká správa letišť [obec a číslo], letiště [část obce]. Jak osoba oprávněná, tak osoba povinná si byly vědomy toho, že předmětné pozemky, které nelze vydat, jsou zastavěny. Jednalo se o celkovou výměru 140 594 m2. Dalšími doklady nabízenými žalobcem je historie letiště [jméno] [jméno] v [obec], výpis z katastru nemovitostí, pokud jde o označené náhradní pozemky, znalecký posudek [jméno] [příjmení], oceňující náhradní pozemky, když žalobce navrhoval předběžné opatření pro zákaz dispozic s označenými náhradními pozemky. Vyhovující usnesení soudu prvého stupně pro zákaz dispozic s označenými náhradními pozemky bylo na základě odvolání změněno tak, že návrh na vydání předběžného opatření byl zamítnut. Žalovaná v odvolání proti předběžnému opatření poukazuje na to, že nezpochybňuje nárok žalobce, pokud jde o nevydané pozemky v [katastrální uzemí] na základě rozhodnutí PÚ [číslo] v hodnotě 1 742 021,82 Kč, ale tvrdí, že tyto nároky byly zcela vypořádány od roku 2002 jednak z veřejné nabídky a tím, že je žalobce postoupil na třetí osoby a těm vznikl nárok na uspokojení. Nároky žalobce z dalšího rozhodnutí PÚ [číslo], byly uspokojené po přecenění. Pokud jde o nárok tvrzený žalobcem v tomto sporu, byla část nároku ve výši 295 296 Kč uspokojena v rámci veřejných nabídek, a pokud jde o zbývající nárok evidovaný ve výši 1 434 058,80 Kč, byl tento nárok postoupen třetím stranám. Přitom žalobce po celou dobu nesporoval výši svého nároku, když přecenění, se pak domáhal až dopisem svého zástupce Mgr. [jméno] ze dne [datum]. Tato žádost se však vztahovala k rozhodnutí PÚ [číslo] [datum]. Podle žalované, se žalobce po dobu 25 let o nároky vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo] nestaral. Konečně žalovaná namítá i to, že žalobce ničím neprokazuje liknavost či svévoli na straně žalované, když navíc požaduje uspokojení nároků na základě PÚ [číslo] ještě u Okresního soudu v Klatovech i u Okresního soudu v Bruntálu. Žalovaná pak předkládá nároky vybraných oprávněných osob týkající se žalobce, kde eviduje nárok z rozhodnutí PÚ [číslo], jako uspokojený, pokud jde o výši 1 434 058,80 Kč a to realizované tak, že 200 000 Kč bylo postoupeno Ing. [jméno] [příjmení] a 1 234, 058,80 Kč Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce pak namítá, že o přecenění žádal již [datum] a stejnou žádost podal [datum], která se však vztahovala k rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum]. Kromě toho dokládal znalecký posudek [právnická osoba] s. r. o. o ocenění odňatých pozemků v k. ú. [část obce] a dopisy [obec] správy letišť, jimiž prokazoval charakter odňatých pozemků. Dále žalobce předložil rozhodnutí Státní regulační komise s potvrzením regulačního a zastavovacího plánu a Výměr ONV, jimiž byly pozemky právnímu předchůdci žalobce [jméno] [příjmení] odňaté, když doložil i dopis ze dne [datum], jímž žádá o přecenění nároku, ale nedokládá, že tento dopis byl žalované straně doručen. Žalovaná pak namítá, že až do března 2021 žalobce o přecenění nároku vyplývajícího z rozhodnutí PÚ [číslo], které nabylo právní moci [datum], nežádal. Z části byl nárok uspokojen veřejnou nabídkou a ve výši 1 434 058,80 Kč, jak nárok ocenil znalec Ing. [příjmení] [příjmení] posudkem ze dne [datum], postoupil část své pohledávky ve výši 200 000 Kč Ing. [jméno] [příjmení] a ve výši 1 234 058,80 Kč Ing. [jméno] [příjmení]. Smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná předložila. Zároveň se odvolává na řízení ve věci Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka], dále řízení u Okresního soudu v Bruntálu, který z řízení vedeného Okresním soudem v Klatovech vychází a konečně rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka], kterým byl rozsudek Okresního soudu v Klatovech se zamítnutím žaloby potvrzen. Žalovaná dále namítá, že u Okresního soudu v Klatovech a posléze i v [obec], jde o tentýž nárok žalobce vyplývající z rozhodnutí [stát. instituce] pozemkového úřadu značky PÚ [číslo], kdy žalovaná má právo legitimně očekávat shodné posouzení věci i u Okresního soudu v Domažlicích. Podle § 13 obč. zák. platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ, bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl – li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Právě s ohledem na tento argument žalované a uvedené zákonné předpoklady, je třeba vycházet z toho, že nárok uplatňovaný žalobcem vychází ze stejného rozhodnutí PÚ [číslo] [číslo] ze shodných tvrzení jako v tomto soudním řízení a z obrany žalované odkazující na ztrátu aktivní legitimace žalobce v důsledku uzavřených smluv o postoupení pohledávek s Ing. [příjmení] a s Ing. [příjmení] a částečným uspokojením žalobcova nároku ve veřejné nabídce, kdy byl celý jeho nárok v původně vyčíslené výši vyčerpán. Ani Okresní soud v Klatovech a Krajský soud v Plzni a ani Okresní soud v Bruntále nepřipouští aktivní legitimaci žalobce právě s ohledem na uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky a vyčerpání nároku. Žalobce ve své výpovědi před Okresním soudem v Klatovech potvrdil, že Ing. [příjmení] mu pomáhal s vyřízením jeho restitučních nároků a jemu převedl část přiznaného restitučního nároku za nevydané pozemky a Ing. [příjmení] pak sehnal ještě dalšího kupce na další část restitučního nároku. Žalobce v této výpovědi připustil, že se svého restitučního nároku zbavil a od podepsání smluv již se o nárok nezajímá až do doby podání žaloby, respektive žádosti o přecenění z roku 2020. V době postupované pohledávky z části Ing. [příjmení] a z části Ing. [příjmení] tak, jak byly doložené, šlo o neuspokojený nárok ve výši 1 434 058,80 Kč na základě rozhodnutí [stát. instituce] značky PÚ [číslo]. Postoupením pohledávky ve výši 200 000 Kč ing. [příjmení] a postoupením pohledávky ve výši 1 234 058,80 Kč Ing. [příjmení] byl vyčerpán celý zbývající nárok na poskytnutí náhrady za nevydané pozemky, když proti výši takto vyčísleného nároku od doby postoupení v roce 2000 žalobce nikterak nebrojil. Jeho tvrzení, že žádal o přecenění [datum], dokládal žádostí, aniž prokázal, že byla doručena žalovanému [příjmení] fondu ČR, jemuž byla žádost adresována. Žalovaná pak ještě zpochybňovala i dopis, který žalobce s datem [datum] s žádostí o přecenění nároku předložil, poukazem na to, že adresát [název úřadu] fond ČR, [ulice a číslo] v té době na této adrese vůbec nesídlil. Jestliže žalobce od roku 2000 až do roku 2020 nečinil žádné kroky k tomu, aby byl jeho nárok za nevydané pozemky vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo] přeceněn, pak nemůže vyčítat žalované straně liknavost a svévoli při uspokojování jeho nároku. Naopak je třeba se dívat na jeho vůli projevenou v souvislosti s postoupením pohledávky třetím stranám Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], jako na vůli projevenou ve smyslu tehdy platného obč. zák. v § 37, svobodně, vážně, určitě a srozumitelně. Ostatně takto projevenou vůli žalobce stvrdil ve své výpovědi u Okresního soudu v Klatovech. Tvrzení žalobce, že se vzdal pouze části své pohledávky nelze uvěřit, neboť v roce 2000 judikatura nepředpokládala nesprávnost ocenění odňatých zemědělských pozemků jako pozemků stavebních s jinak určenou cenou než pozemků zemědělských, ačkoliv byly pozemky stavebními nebo určenými k zástavbě. V každém případě, i kdyby žalobce již v té době nebyl srozuměn s oceněním svého restitučního nároku, neprokazuje, že se v roce 2000 přecenění domáhal a dalších 20 let, které od postoupení pohledávky uplynulo, se jeví jako zneužití práva. Stejně tak odvolací soud v [obec] při hodnocení aktivní legitimace žalobce poukazuje na to, že žalobce sám v rámci odvolacího řízení uvedl, že v době uzavření postupních smluv požadoval záležitost za vyřešenou, tedy mínil úplné postoupení pohledávky. U Okresního soudu v Klatovech žalobce ve své výpovědi uvedl, že skutečnost, že restituční nárok je špatně oceněný, se dozvěděl až před rokem či dvěma. Je tedy logické, že v době, kdy uzavíral smlouvy o postoupení pohledávky, jednu [datum] a druhou [datum], čímž byl celý v té době oceněný restituční nárok vyčerpán, považoval věc za vyřešenou, tedy musel si být vědom toho, že mu žádný nárok z rozhodnutí PÚ [číslo] nezbývá. Projev vůle tak, jak byl učiněn oběma postupními smlouvami ze strany žalobce, nelze po 20 letech vykládat tak, že by žalobce chtěl převést pouze část svého restitučního nároku a zbytek si ponechat. Naopak jak z podepsaných smluv o postoupení pohledávek a to obou ve velmi krátkém období, tak i s ohledem na vyjádření žalobce v řízení u Okresního soudu v Klatovech, je zřejmé, že žalobce věděl, že postupuje celý svůj nárok, byť po částech dvěma osobám. Proto není možné po dalších 20 letech nečinnosti žalobce dovozovat, že postoupil pouze část svého nároku, zatímco ve zbývající nepřeceněné výši nevydaných pozemků, mu pohledávka zůstala. Žalobce žádná tvrzení pro to, že by pohledávka měla jinou hodnotu, než kterou převedl, nenabídl a jeho tvrzení, že žádal o přecenění dopisem ze dne [datum] je neprokázané. S postoupením pohledávky jsou spojené důsledky předpokládané v § 524 obč. zák. před novou právní úpravou, vzhledem k době, kdy k postoupení došlo. Podle tohoto ustanovení může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému a s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Vzhledem k tomu, že je nutné dovodit z obou smluv o postoupení pohledávky projevenou vůli žalobcem jako vůli směřující k postoupení celého jeho restitučního nároku, pak postoupením pohledávky ztrácí žalobce nároky na možnost uspokojení pohledávky podle citovaného ustanovení a tedy není osobou aktivně legitimovanou k uplatnění tohoto nároku z pohledávky, která mu vznikla rozhodnutím [stát. instituce] - pozemkového úřadu, značky PÚ [číslo]. S ohledem na přijaté právní závěry, jak Okresním soudem v Klatovech, tak odvolacím Krajským soudem v Plzni, tak i Okresním soudem v Bruntále, nelze posuzovat nárok žalobce s ohledem na předpoklady § 13 obč. zák. rozdílně, a proto soud žalobu zamítl. O nákladech řízení platí ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má úspěšný účastník právo na náklady řízení, které vynaložil. V tomto případě byla úspěšná žalovaná, které vznikly náklady ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. Podle § 1 tohoto předpisu vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Podle odstavce 3, se úkonem rozumí a) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění b) příprava účasti na jednání c) účast na jednání před soudem a to za každé započaté dvě hodiny d) jednání s protistranou a to každé dvě započaté hodiny e) návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim f) odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost g) návrh na zajištění důkazů nebo dědictví h) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách i) účast při přípravě jednání Na základě těchto předpokladů, tak žalovaná uplatňuje nárok na paušální náhrady ve výši 300 Kč, jejichž výši určuje advokátní tarif ve vyhlášce [číslo] Sb. v § 13 částkou 300 Kč a to za 17 úkonů (odvolání do předběžného opatření, vyjádření k výzvě o přecenění, vyjádření k výzvě o znaleckém posudku, vyjádření ve věci, vyjádření k výzvě o náhradních pozemcích, vyjádření k výzvě s ohledem na částečné zpětvzetí, replika ke znaleckému posudku s přeceněním nároku, vyjádření k výzvě, ocenění znaleckého posudku, vyjádření k výzvě a to listiny žalobce a čtyři účasti na jednání a čtyři přípravy k účasti na jednání). Celkem jde tedy o částku 5 100 Kč a dále pak o náhrady za cestovné k jednáním před procesním soudem [datum], [datum], [datum] a [datum]. Vždy se jednalo o vzdálenost 330 km, spotřebu 5,4 l [číslo] km osobním automobilem Škoda Octavia, cenu paliva podle prováděcích předpisů platných v době realizovaných cest. [datum] se tak jednalo o náhradu za spotřebu paliva ve výši 789 Kč, k jednání [datum] jde o částku 853 Kč, při jednání [datum] o částku 719 Kč a při jednání [datum] o částku 605 Kč. Pokud pak jde o náhrady za použití vozidla, jedná se o částku 1 452 Kč při cestě [datum] a za další účasti v roce 2022 vždy při ujetí 330 km jde o náhrady ve výši 4 653 Kč, takže náhrady za cestovné při spotřebě paliva a ceně stanovené prováděcími předpisy činí 2 966 Kč a náhrada za amortizaci činí 6 105 Kč, celkem 9 071 Kč, pokud jde o cestovné. Spolu s paušálními náhradami za úkony pak jde o částku 14 171 Kč, kterou je povinen uhradit neúspěšný žalobce žalované, která ve sporu uspěla.