5 C 274/2025
č. j. 5 C 274/2025-22
V PLATNOSTIOkresní soud v Domažlicích rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná z důvodu nepřiměřenosti úrokové sazby přesahující 389 % ročně. Soud uznal žalobkyni nárok na návrat částky 5 000 Kč jako bezdůvodného obohacení. Soud zrušil nárok na poplatky, úroky a smluvní pokutu, protože smlouva je v celém rozsahu neplatná. Žalovaný je povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od doby, kdy byl povinen plnit.
Plný text
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 11 805,59 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 6 805,59 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 11 805,59 Kč spolu s příslušenstvím, částku ve výši 73,79 Kč a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelským úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovanému byla dne datum vyplacena na účet částka ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně tak eviduje vůči žalovanému pohledávku ve výši 11 731,80 Kč, jež se skládá z nesplacené jistiny ve výši 4 999,97 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6 374,69 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 87,84 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši 4,80 Kč a dále pak smluvní pokutu ve výši 73,79. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy k dobrovolnému plnění.
2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 80 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 1,066 % denně, tj. 389 % ročně. Žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil, což vyplývá z doplněného tvrzení žalobkyně.
4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ).
5. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč s úrokovou sazbou pevnou - denní ve výši 1,066 %. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty s úrokem přesahujícím 389 % ročně.
11. Sjednaná výše úrokové sazby jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je více než 43 násobný.
12. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši úroků a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku, který soud shledává jako nemravný. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je neplatné i ujednání o smluvní pokutě.
13. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč ze strany žalobkyně na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. V mezidobí žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný má povinnost vrátit v souladu s ust. § 2991 NOZ poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.
14. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že případně k uzavření smlouvy nedošlo nebo částka ve výši bezdůvodného obohacení již byla zcela žalobkyni uhrazena. Žalovaný však zůstal zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřil a soud tak vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
15. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku odpovídající poskytnuté jistině z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud nepřiznal žalobkyni nárok na poplatky ani na smluvní pokutu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum. Od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne datum v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně úspěšnější žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady mu nevznikli, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.