5 C 29/2020

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 20. 1. 2021 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. titul celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalované, žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalované, žalovaného a žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalované, žalovaného a žalované 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované pro určení vlastnictví <b>I. Určuje se, že žalobkyně paní [titul] [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], trvale bytem</b> <b>[adresa], [PSČ] [obec], je výlučným vlastníkem nebytové jednotky [číslo] která se tedy nachází v bytovém domě [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k.ú. [obec] a obci [obec], okres [okres], když s touto nebytovou jednotkou pak je spojen (přináleží k ní) i spoluvlastnický podíl právě na společných částech tohoto bytového domu [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to v rozsahu [číslo] a taktéž pak v témže rozsahu i na předmětné stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú. [obec] a obci [obec], okres [okres].</b> <b>Určuje se, že žalobkyně paní [titul] [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], trvale bytem</b> <b>[adresa], [PSČ] [obec], je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] která se tedy nachází v bytovém domě [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú. [obec] a obci [obec], okres [okres], když s touto nebytovou jednotkou pak je spojen (přináleží k ní) i spoluvlastnický podíl právě na společných částech tohoto bytového domu [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to v rozsahu [číslo] a taktéž pak v témže rozsahu i na předmětné stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú. [obec] a obci [obec], okres [okres].</b> <b>Určuje se, že žalovaná označená jako a) - paní [titul] [celé jméno žalované], r. č.</b> <b>[číslo], trvale bytem [adresa], 346 0l [obec], je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] která se tedy nachází v bytovém domě [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú. [obec] a obci [obec], okres [okres], když s touto nebytovou jednotkou pak je spojen (přináleží k ní) i spoluvlastnický podíl právě na společných částech tohoto bytového domu [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to v rozsahu [číslo] a taktéž pak</b> <b>v témže rozsahu i na předmětné stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú [obec] a obci [obec], okres [okres].</b> <b>Určuje se, že žalovaní označení jako b) - manželé pan [celé jméno žalovaného], [rodné číslo]</b> <b>a paní [celé jméno žalované], [rodné číslo], oba trvale bytem [adresa], 346 0l [obec], je spoluvlastníky (SJM) bytové jednotky [číslo] která se tedy nachází v bytovém domě [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na Stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú. [obec] a obci [obec], okres [okres], když s touto nebytovou jednotkou pak je spojen i (přináleží k ní) spoluvlastnický podíl právě na společných částech tohoto bytového domu [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební</b> <b>parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to v rozsahu [číslo] a taktéž pak v témže rozsahu i na předmětné stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú. [obec] a obci [obec], okres [okres]</b> <b>Určuje se, že žalovaná označená jako c) - paní [titul]. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], [PSČ] [anonymizováno] [obec], je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] která se tedy nachází v bytovém domě [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú. [obec] a obci [obec], okres [okres], když s touto nebytovou jednotkou pak je spojen (přináleží k ní) i spoluvlastnický podíl právě na společných částech tohoto bytového domu [adresa] v ulici [ulice] ([část obce]) v [obec], který se nachází na stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to v rozsahu [číslo] a taktéž pak v témže rozsahu i na předmětné stavební parcele parcelní [číslo] o výměře 157 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), a to vše v k. ú [okres] [obec] a obci [obec], okres [okres].</b> <b>II. Žalovaná, [titul] [celé jméno žalované], je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyně 23 150 Kč k rukám [údaje o zástupci] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] Domažlice, Vodní 90 a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhá určení vlastnického práva k bytovým jednotkám a spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu [adresa] v [obec] v ulici [ulice] tak, aby odpovídalo velikosti podílu podle nabytých části nemovitosti [adresa]. Žalobkyně poukazuje na to, že spoluvlastnické vztahy k bytovým jednotkám a ke společným částem domu vyznačené ¼ pro žalobkyni a ¼ pro každého žalovaného, respektive u [jméno] jako SJM, není v souladu s rozsahem majetku, který nabyla žalobkyně, neboť kromě bytu zakoupila ještě garáž. Nárok dokládá výpisy z katastru nemovitostí na LV č. [LV] v k. ú. a [územní celek], pro žalované [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] výpisem z LV č. [LV] pro k. ú a [územní celek] ohledně [titul]. [celé jméno žalované] z LV č. [LV] pro k. ú. a [územní celek] ohledně žalobkyně a výpisem z katastru nemovitostí na LV č. [LV] pro k. ú. a [územní celek] ohledně [titul] [celé jméno žalované]. Dále pak předkládá kupní smlouvu, uzavřenou mezi městem Horšovský Týn a kupujícími [titul]. [jméno] a [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], registrovanou státním notářstvím [datum]. Dalším dokladem předloženým žalobkyní je výpis z katastru nemovitostí z [list vlastnictví], vyznačující vlastnictví domu s jednotkami v k. ú a obci [obec] pro žalobkyni i všechny žalované při čtvrtinovém podílu každého účastníka, u manželů [příjmení] jako SJM. K tomu pak připojila žalobkyně ještě schéma bytových jednotek a společných prostor a prohlášení vlastníků o rozdělení nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám, které nebylo vlastníky bytových jednotek podepsáno. Proto vyzývala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce zejména žalovanou [titul]. [celé jméno žalované], což dokládá dopisem ze dne [datum]. Žalovaná [titul]. [celé jméno žalované] a manželé [celé jméno žalovaného], vyjádřili s určením vlastnického práva k bytovým jednotkám, společným částem domu a k jednotce nebytového prostoru podle návrhu žalobkyně a nepodepsaného prohlášení spoluvlastníků nemovitosti souhlas na rozdíl od žalované [titul]. [celé jméno žalované]. Ta poukazuje na to, že podepsání kupní smlouvy, týkající se bytových jednotek, stavební parcely [číslo] v níž manželé [příjmení] získávají byt a garáž a čtvrtinu stavební parcely a ostatní kupující byt a čtvrtinu stavební parcely, byla uzavřena řádně a dobrovolně a podle této kupní smlouvy také bylo spoluvlastnictví k nemovitosti do katastrálních operátů zaneseno. V písemném vyjádření pak žalovaná ještě vysvětluje právní nástupnictví k bytové jednotce a spoluvlastnickému podílu na právní nástupce původních kupujících. Žalovaná zdůrazňuje, že všechny byty mají stejnou výměru a pokud jde o společné prostory, dohodli se spoluvlastníci, že manželé [příjmení] se budou podílet na úhradě společných prostor tak, že manželé [příjmení] se podílejí v rozsahu 37,51 %, ostatní spoluvlastníci po 20,83 %, ačkoliv ve skutečnosti platby, které s užíváním souvisejí, se dělí na čtvrtiny. Žalovaná zároveň namítá, že po smrti [titul]. [jméno] [příjmení] v roce 2014 měla být garáž projednána v dědickém řízení a zápis o vlastníku garáže proveden na příslušném listu vlastnickém. Pokud byla garáž projednána lze dodatečně zápis v operátech provést. Pokud nebyla projednána, má žalovaná za to, že je třeba doplnit dědické řízení. Žalovaná pak souhlasila s tím, aby společné prostory byly rozdělené na čtvrtiny a byl proveden zápis garáže na list vlastnický. Je přesvědčena o tom, že zápis nebytové jednotky, tedy garáže, lze řešit podle kupní smlouvy. K tomu pak dokládá jako příklad zápis jiných vlastníků bytové jednotky a spoluvlastníků domu, který se týká nemovitosti v [obec] ulice [ulice] [anonymizována dvě slova]. Kromě toho ještě žalovaná předkládá darovací smlouvu, kterou nabyla bytovou jednotku s podílem na společných částech domu a pozemku od rodičů. Žalovaná pak namítá, že způsobem jako u sousedního domu, kde spoluvlastníky bytové jednotky a společných částí domu a pozemku a garáže, se staly tyto osoby i se zápisem vlastnického práva ke garáži lze postupovat i v případě žalobkyně. Má za to, že tento způsob zápisu může vysvětlit pracovník katastrálního úřadu. Soud s ohledem na tyto námitky a provedený zápis spoluvlastníků bytové jednotky společných částí domu a parcely a zápis garáže pro tyto osoby vyslechl pracovníka katastrálního úřadu v [obec] [titul]. [jméno] [příjmení], který poukázal na to, že garáž jako součást bytového doma nebyla nijak samostatně určitelná a to byl důvod, proč nebyla v evidenci katastrálních operátů nijak vyznačená a zapsaná. Teprve zákon č. 72/94 Sb. definoval pojmy bytová jednotka, nebytové prostory a určoval jak zpracovat podklady pro zápisy těchto prostor. Zároveň zákon určoval, aby vlastníci se do jednoho roku vypořádali ohledně podílového spoluvlastnictví a předložili prohlášení k vymezení bytových jednotek a nebytových prostor. K tomu pak sloužili prováděcí pokyny z roku 1994 a 1995. Ty vycházely z právní domněnky, že evidovaní vlastníci bytových jednotek se dohodli a prohlásili své spoluvlastnické podíly a prohlášení bylo předáno k zápisu do katastru nemovitosti. K tomu byla určená lhůta, což v tomto případě spoluvlastníci neudělali a dokumentace, prohlášení spoluvlastníků bytových jednotek a společných částí domů, parcel a nebytových prostor u žalobkyně a žalovaných, předložena nebyla. Z jakého důvodu došlo k zápisu garáže u osob vlastnících bytovou jednotku domu a pozemku s vyznačením vlastnictví garáže v [obec] ulice [ulice] svědek nebyl schopen vysvětlit, když vychází z toho, že záznamy v katastrálních operátech lze provést pouze na základě prohlášení spoluvlastníků bytových jednotek a nebytových prostor. Žalobkyně poukázala na to, že v kupní smlouvě je jasně uvedeno, že kupují nejen bytovou jednotku ale i garáž, zatímco ostatní vlastníci bytových jednotek měli v kupní smlouvě zdůrazněno, že se jedná o prostory bez garáže. Proto také žalobkyně s manželem zaplatili vyšší cenu. Žalovaná pak ještě namítala, že v předloženém prohlášení vlastníků o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám a nebytovým prostorám, je u bytových jednotek uvedena špatná výměra a to 61,51 m2, ačkoliv byty mají výměru 54 m2, což se promítalo i při přiznání daně z nemovitých věcí. Tuto námitku vysvětloval svědek [jméno] [příjmení], zpracovávající výpočet pro prohlášení o bytových jednotkách, kdy provedl zaměření laserem, s tím, že všechny byty musí mít stejnou plochu a nově byl započítán další prostor a to nebytová jednotka-garáž. Při provádění výpočtů musel postupovat podle metodických pokynů prováděcích předpisů ke znaleckému ocenění a uvažovat se svislými zastavěnými plochami zaměřovaných místností, když podle těchto předpisů„ celková podlahová plocha bytu zahrnuje nejen půdorysnou plochu všech místností bytu ale také půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu. Celková podlahová plocha bytu je vymezena lícem svislých konstrukcí, ohraničujících byt, včetně povrchových úprav (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 366/2013 Sb) a do podlahové plochy bytu se započítává také podlahová plocha místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor. Tím se rozumí i sklepní místnost v nadzemním podlaží nebo spižírna“. Z toho důvodu vyšla výměra plochy bytu vyšší, než uvádí žalovaná. Z předložených dokladů jak žalobkyní tak žalovanou, zejména z kupní smlouvy je zřejmé, že všichni účastníci koupili od [územní celek] bytové jednotky v domě [adresa] na stavební parcele [číslo] v ulici [ulice]. [příjmení] v [obec] za stejnou cenu, když manželé [příjmení] koupili kromě byru ještě garáž, takže ti zaplatili 45 000 Kč, ostatní nabyvatelé platili 25 000 Kč. V této smlouvě se pak spoluvlastníci dohodli, v jakém poměru se budou podílet na užívání společných nebytových prostor a hradit úhrady s tím související. Tato kupní smlouva ze dne [1992] byla zaregistrována s účinky [1992] [číslo] a to v souladu s ustanovením § 134 odst. 2 obč. zák. účinného v roce 1992. Podle zákona č. 72/94 Sb. účinného od 1. 5. 1994, byla dotčena úprava právních vztahů ustanovením § 31 odst. 2, podle něhož vlastníci bytu nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k bytu nebo nebytovému prostoru vzniklo podle dosavadních právních předpisů, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za vlastníky jednotek podle tohoto zákona a jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést veškeré právní vztahy k jednotkám, společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem. Podle odstavce 3, měl vlastník jednotky možnost obrátit se na soud s návrhem, aby uložil splnění povinnosti podle citovaného ustanovení, tedy uvést veškeré právní vztahy k jednotkám, společným částem domu a k pozemku do souladu se zákonem č. 72/94 Sb. V případě účastníků, vlastníků bytových jednotek a spoluvlastníků společných částí domu [adresa] a pozemku, se nikdo na soud neobrátil ani do doby zrušení zákona č. 72/94 Sb. novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. Podle § 1168 tohoto občanského zákona platí, že vymezuje-li prohlášení jednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem a neodstraní-li je původce prohlášení bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která na tom má právní zájem, mohou vadu odstranit vlastníci dotčených jednotek společným prohlášením. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstranění vady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem. Podle odstavce 2., určí-li prohlášení neurčitě nebo nesprávně podíl vlastníka jednotky na společných částech, nepřihlíží se k tomu. S ohledem na ignorovanou právní úpravu zákona č. 72/94 Sb. má soud za to, že s ohledem na ustanovení nového občanského zákona, konkrétně § 1168, přiznává zákon osobě, která na tom má právní zájem, aby vada v neurčitém či nesprávném způsobu vymezení bytových jednotek a nebytových prostor byla odstraněna. Žalobkyně je pak osobou, u níž lze shledat právní zájem na takovém určení, neboť podle nabývacího titulu a to kupní smlouvy z března 1992, zakoupila i garáž na rozdíl od ostatních účastníků (právních předchůdců) řízení kupujících pouze bytovou jednotku. Vlastnictví tohoto nebytového prostoru pak není v katastrálních operátech nikterak zaznamenáno a podle svědka [titul]. [příjmení] ani zaznamenáno být nemůže, neboť garáž není samostatným objektem, ale je součástí bytového domu. Proto je třeba, aby tento nebytový prostor, jehož výlučným vlastníkem se stala žalobkyně, respektive tehdy s manželem, mohla i tento nebytový prostor zaevidovat jako své vlastnictví. K tomu je zapotřebí prohlášení všech vlastníků bytových jednotek a společných částí domu a pozemku, když žalovaní [titul]. [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] s vymezením bytových a nebytových jednotek v domě [adresa] ulice [ulice]. [příjmení] v [obec] souhlasí, zatímco 4. žalovaná změnu zápisu a provedené prohlášení vlastníků bytových jednotek odmítá. Podle § 1158 nového občanského zákona je bytové spoluvlastnictví spoluvlastnictvím nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty. Podle odstavce 2. platí, to co platí o bytu, rovněž pro nebytový prostor jakož i pro soubor bytu nebo nebytových prostorů. Otázka zaevidování vlastnického práva žalobkyně k nebytovému prostoru, by měla být v souladu s těmito zákonnými předpoklady. Rozdělení nemovité věci na bytové jednotky a nebytové prostory pak bylo zahrnuto v prohlášení vlastníka o rozdělení práva k nemovité věci ze dne [2019]. Protože žalovaná toto prohlášení nepodepsala, je žaloba žalobkyně důvodná ve smyslu § 1168 obč. zák., neboť ji nelze upřít právní zájem na tom, aby v katastrálních operátech byla žalobkyně zaevidována nejen jako vlastník bytové jednotky ale rovněž jako vlastník nebytové jednotky. Oprávnění k evidenci v katastrálních operátech, pokud jde o nebytovou jednotku, vychází z nabývacího titulu a to kupní smlouvy, uzavřené mezi [územní celek] a vlastníky bytových jednotek ze dne [1992]. Právě z této smlouvy je patrné, že žalobkyně tehdy s manželem zakoupili nejen bytovou jednotku ale rovněž garáž. Pokud pak má být vlastnické právo k tomuto nebytovému prostoru zaevidováno v katastrálních operátech, lze tak učinit jen v souladu s platnou právní úpravou, tedy tak, že nebytový prostor je nutné vyčlenit jako samostatnou nebytovou jednotku, když podíly byly pro účely prohlášení zpracovány [jméno] [příjmení] výpočtem podle poměru velikosti podlahové bytu k celkové podlahové ploše všech bytových a nebytových jednotek v domě a vlastníkům bytových jednotek tedy odpovídá poměr [číslo] / [číslo] a žalobkyni ještě podíl na nebytovém prostoru [číslo]. První žalovaná a druzí žalovaní s tímto výpočtem jsou srozuměni, když nelze mít za to, že by kterýkoliv z vlastníků bytové jednotky a žalobkyně i nebytového prostoru byli tímto výpočtem jakkoliv ve svých vlastnických nárocích zkráceni. Naopak byla to žalobkyně, která nebyla evidována jako vlastník nebytového prostoru, který je součástí bytového domu. Z toho důvodu má soud za to, že tento způsob vyznačení spoluvlastnických podílů v katastrálních operátech odůvodňuje právní zájem žalobkyně ve smyslu § 1168 obč. zák. a nedostatek tohoto dosud provedeného vyznačení soud jako vadu při nedostatku podepsaného prohlášení vlastníků bytových jednotek a nebytového prostoru nahrazuje tímto rozhodnutím. Pokud pak jde o náklady řízení, rozhodl soud o povinnosti k jejich náhradě proti žalované, která se žalobě nedůvodně bránila, a proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. je povinna hradit náklady vzniklé žalobkyni pouze žalovaná [číslo] [titul] [celé jméno žalované], za použití ustanovení § 147 odst. 1 o. s. ř. Podle něho platí, že účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobily svým zaviněním, nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila. Zavinění ze strany žalované, spatřuje soud v tom, že se bránila podpisu prohlášení vlastníků bytových jednotek a nebytového prostoru nedůvodně a je proto povinna hradit náklady, které v souvislosti s uplatněním nároku žalobkyni vznikly. Jedná se o vynaložený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Ty spočívají v šesti úkonech po 2 500 Kč dle § 7 a § 11 advokátního tarifu, v šesti režijních paušálech po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení tedy představuje částku určenou ve výroku rozsudku, splatnou k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.