5 C 298/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem právnická osoba sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 11 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 15. dne měsíce až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť jediné z nich, s účinností od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém nabude právní moci tento rozsudek.

II. Žaloba se co do částky 1 800 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 817,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 11 800 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že se žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit žalobkyni částku ve výši 11 800, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 1 800 Kč do datum. Žalovaná na svůj závazek nic neuhradila. V dané věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala včasný odpor, jež řádně odůvodnila. V rámci odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že se žalobkyní smlouvu o úvěru uzavřela a na jejím základě jí byla vyplacena částka 10 000 Kč, tuto částku nevrátila a navrhla, aby částku ve výši 10 000 Kč mohla žalobkyni splácet po 500 Kč měsíčně. Zároveň navrhla, aby soud v souladu s ust. § 150 o.s.ř. nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Dále pak uvedla důvody, pro které považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za neplatnou a navrhla, aby soud nárok žalobkyně vypořádal dle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Dne datum se ve věci konalo jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila bez předchozí omluvy. V důsledku tohoto nemohla být při jednání poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit kromě poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč také úrok s denní sazbou ve výši 1,20 % denně, a to do 15 dnů. Žalovaná se tak zavázala uhradit celkovou částku ve výši 11 800 Kč do datum. Ve smlouvě byla sjednána pro případ prodlení žalované smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně. Částka ve výši 10 000 Kč byla vyplacena žalobkyní žalované dne datum. Žalovaná dluží na jistině částku ve výši 10 000 Kč, což vyplývá ze shodných tvrzení účastníků. Žalobkyně v rámci žaloby netvrdila jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované ani žádné listinné důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalované nedoložila. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud v daném případě dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, a to pro nepřiměřenost smluvních ujednání, když žalované byly poskytnuty peněžní prostředky na 15 dnů s úrokem, jež byl sjednán v denní sazbě ve výši 1,20 %, tj. roční úroková sazba činí 438 %. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 8 % ročně, tedy úrok je více než 54 násobný. Soud má v dané věci za prokázané, že žalovaná převzala od žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč, která nebyla doposud žalobkyni vrácena. V souladu s ust. § 2991 o.z. pak musí žalovaná vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 NOZ, dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ust. § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byl-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě žalobkyně odeslala upomínku žalované dne datum. Žalovaná byla dle výzvy povinna uhradit dlužnou částku do 3 dnů od obdržení dopisu, jež byl v souladu s ust. § 573 doručen dne datum. Lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne datum. Od datum byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství. Podle § 160 uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Žalovaná navrhla pro případ uložení povinnosti k úhradě žalované částky možnost hradit tuto částku ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Žalobkyně se k návrhu žalovaného přes výzvu soudu nevyjádřila. Soud má v daném případě za to, že z důvodu zvýšení pravděpodobnosti dobrovolného plnění ze strany žalované, je namístě vyhovět žádosti o placení přisouzených částek ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, a předejít tak případnému nucenému výkonu tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 817,42 Kč, přičemž tato částka představuje 69,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 800 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.