5 C 319/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl dne 5. 4. 2023 soudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka nesv. celé jméno vedlejší účastnice , narozené datum bytem adresa vedlejší účastnice t. č. právní forma firmy název firmy název firmy , ulice a číslo , PSČ obec a číslo zastoupená opatrovníkem název úřadu část obec a číslo sídlem adresa o vyklizení nemovité věci <b>I. Žaloba na vyklizení nemovitosti [adresa] na pozemku číslo parc. st. [číslo] a pozemku číslo parc. [číslo], vše evidované na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, pracoviště [obec], se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 25 331 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku</b> 1. Žalobci se domáhali žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu leží nemovitost, jejího vyklizení žalovanou, a to proto, že stavbu [adresa] se stavební parcelou [číslo] a zahradou parcelní [číslo] vše evidováno Katastrálním úřadem [příjmení] kraje, pracoviště [obec], na [list vlastnictví], získala žalovaná darem od [celé jméno žalobce], když darovací smlouvu považují žalobci za neplatnou. Neplatnost této smlouvy dovozují z toho, že matka žalobců a dárce nemovitosti měli předmětnou nemovitost v SJM a v době, kdy se matka žalobců s manželem dohodli o zúžení a vypořádání SJM na základě notářského zápisu ze dne [datum] tak, že nemovitost bude ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalobce], byla matka žalobců duševně nemocná, posléze pak byla také z těchto důvodů omezena ve svéprávnosti na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], pořadové číslo [spisová značka] a [spisová značka], ze dne 1. 9. 2022, když rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Podle žalobců znalecký posudek, který byl podkladem pro vyslovení omezení svéprávnosti [celé jméno vedlejší účastnice], dokládá, že již v době podepisování smlouvy o zúžení a vypořádání SJM nebyla [celé jméno vedlejší účastnice], matka žalobců, zcela duševně způsobilá a k tomu žalobci předkládají znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 o omezení svéprávnosti, smlouvu o zúžení SJM, sepsanou notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], darovací smlouvou uzavřenou mezi [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] a výpisem z katastru nemovitostí. Žalobci pak dovozují neplatnost uzavřené darovací smlouvy a vzhledem k tomu, že dárce [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřel [datum], jsou žalobci vedle matky, nesvéprávné [celé jméno vedlejší účastnice], dědici. Na základě těchto tvrzení a předložených důkazů pak mají za to, že žalovaná nemůže být platným vlastníkem nemovitosti v katastrálním území a obci [obec] tak, jak jsou výše označené, a proto se domáhají vyklizení.

2. K žalobě o vyklizení nemovitosti pak přistupuje jako vedlejší účastník z vlastního podnětu matka žalobců, nesvéprávná [celé jméno vedlejší účastnice], zastoupená opatrovníkem, a to podáním ze dne [datum]. S žalobními tvrzeními žalobců a uplatněným nárokem vedlejší účastnice souhlasí.

3. Žalovaná činí nesporným, že se stala vlastnicí shora označených nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum], když výlučným vlastníkem nemovitostí byl [celé jméno žalobce], což je ověřitelné zápisy ve veřejném seznamu katastru nemovitostí. Převody nemovitostí mezi rodiči žalobců, tedy [celé jméno žalobce] a [celé jméno vedlejší účastnice], žalovaná neřešila, neúčastnila se jich a nebyla s převody majetku nikterak seznamována. Povinností žalované nebylo zkoumat náležitosti předchozích právních jednání. S ohledem na dlouholetý vztah žalované s [celé jméno žalobce] poukazuje na to, že darování nemovitostí bylo jeho výslovným přáním a v podstatě žádostí, aby se o nemovitosti starala žalovaná i po jeho smrti. Tento způsob řešení zvolil dárce vzhledem k tomu, že měl citové vazby k předmětné nemovitosti a že jeho děti se odmítaly podílet na péči o jakoukoliv nemovitost, kterou zůstavitel v průběhu let pořídil. Podle tvrzení žalované se zůstavitel staral o svoji rodinu z majetkového hlediska dostatečně, takže zařídil svým dětem plně vybavené rodinné domy, ve kterých žijí se svými rodinami a stejně tak měla zajištěné bydlení i manželka zůstavitele. Dle žalované pak žalobci o otce neprojevovali dostatečný citový zájem, v době jeho nemoci mu neposkytli žádnou pomoc a zejména žalobce svého otce hrubě napadal. K tomu pak dokládá žalovaná výzvu právního zástupce adresovanou právnímu zástupci žalobce. Pokud pak jde o způsobilost [celé jméno vedlejší účastnice] činit právní úkony zejména v době, kdy uzavřela dohodu o zúžení SJM a vypořádání majetku, vlastnila [celé jméno vedlejší účastnice] řidičský průkaz, kdy se ke zdravotní způsobilosti musela vyjadřovat i ošetřující lékařka. Navíc v té době chodila [celé jméno vedlejší účastnice] venčit psa, což prokazuje míru svéprávnosti i orientace a navíc pak v roce 2021 spolu se svým manželem prodala [celé jméno vedlejší účastnice] nemovitost v obci [obec]. Zároveň zřídili i zástavní smlouvy na prodávané nemovitosti a je pravděpodobné, že [celé jméno vedlejší účastnice] musela jednat i se zástavním věřitelem, tehdy [jméno] [příjmení] [příjmení]. Z toho dovozuje žalovaná, že v té době schopnost zhodnotit právní úkony a jejich důsledky byla [celé jméno vedlejší účastnice], vedlejší účastník, schopná a současný zdravotní stav vedlejší účastnice pak nelze posuzovat zpětně. Dále má žalovaná za to, že žalobci nejsou aktivně legitimováni a ani jim nesvědčí naléhavý právní zájem pro uplatněný nárok na vyklizení nemovitosti. Proto žalovaná navrhuje zamítnutí.

4. K procesní stránce uplatněného nároku je nutno zdůraznit, že se nejedná o určovací žalobu, ale o žalobu na plnění, jejímž předmětem má být vyklizení nemovitosti. Vyklizení se pak domáhají žalobci, kteří vystupují v dědickém řízení evidovaném Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] jako dědici [celé jméno žalobce] zemřelého dne [datum]. Vedle žalobců je dalším dědicem zůstavitele [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození], která je omezená ve svéprávnosti rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] ze dne 1. 10. 2022. V tomto řízení o vyklizení nemovitosti pak tato dědička vystupuje pouze jako vedlejší účastník. Smyslem vedlejšího účastenství, které v daném případě vzniklo na základě prohlášení nesvéprávné [celé jméno vedlejší účastnice], tedy z její vlastní iniciativy, je„ pomoc“ účastníku samotnému ve sporu, jestliže má vedlejší účastník právní zájem na výsledku řízení tohoto účastníka. Protože nepřípustnost vedlejšího účastenství nikdo nenamítal, vystupuje nesvéprávná [celé jméno vedlejší účastnice], zastoupená opatrovníkem, jako vedlejší účastník, jehož zájem na výsledku sporu vyplývá z jejího rozhodnutí i z dědického řízení. Vedlejší účastenství však nenaplňuje procesní pozici hlavního účastníka, ale jeho procesní kroky sdílí. [celé jméno vedlejší účastnice] tedy může mít zájem na výsledku sporu jako vedlejší účastník, pokud by se jednalo o majetek, který by bylo možné zahrnout do dědického řízení, aniž lze dovozovat, komu by majetek připadl.

5. Mezi účastníky jsou nesporné skutečnosti, že žalovaná nabyla nemovitosti v obci [obec], jak jsou shora označené, na základě darovací smlouvy uzavřené žalovanou a dárcem [celé jméno žalobce], narozeným [datum], když dárce [datum] zemřel a má postavení zůstavitele v dědickém řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. Tato skutečnost je mezi účastníky nesporná. Žalovaná pak nevystupuje v označeném dědickém řízení jako dědic, zatímco žalobci a vedlejší účastníce [celé jméno vedlejší účastnice] jsou dědici, což z dědického spisu vyplývá. Naopak z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že vlastnicí nemovitostí v obci [obec] je žalovaná. V označeném dědickém řízení nemovitost v [obec] není zahrnuta do majetku zůstavitele. Návrh na záznam duplicity uplatňovaný žalobci ze dne [datum], adresovaný notářce dědictví projednávající, není důkazem o vlastnictví nemovitosti v [obec] žalobci ani o duplicitním vlastnictví žalobců a žalované. Z výpisu z katastru nemovitostí o vlastnictví žalované, týkající se nemovitostí v obci [obec], a z obsahu dědického spisu zůstavitele [celé jméno žalobce], je zřejmé, že žalobci a ani vedlejší účastnice, nejsou vlastníky nemovitosti [adresa] se zahradou stavební č. parc. [číslo] a zahradou [číslo] v katastrálním území a obci [obec], ale naopak vlastníkem nemovitosti je žalovaná. Žalobcům tak nesvědčí právo domáhat se vyklizení nemovitosti žalovanou, neboť nebyly předloženy žádné doklady, které by o omezení vlastnického práva žalované svědčily.

6. Tvrzení, že žalovaná získala nemovitosti na základě neplatně uzavřené smlouvy, nelze přisvědčit, neboť výlučným vlastníkem v době uzavírané darovací smlouvy byl [celé jméno žalobce], což v době uzavírané smlouvy [datum] bylo výpisem z katastru nemovitostí ověřitelné a rozhodně pro neplatnost uzavřené darovací smlouvy mezi dárcem a žalovanou žádné okolnosti nenasvědčovaly. Pro žalobu na plnění, jíž se žalobci domáhají, tak nesvědčí žalobcům žádný právní titul, který by omezoval výkon vlastnického práva žalované ve prospěch žalobců. Argumenty žalobců, související s výzvou k zaplacení povinného ručení k automobilu, který byl převeden na jiného majitele, a skutečnost, že pojišťovna považovala zůstavitele za vlastníka a provozovatele auta, je pro uplatněný nárok zcela nepodstatná. Stejně tak bez významu pro žalobu na vyklizení nemovitosti v [obec] žalovanou je bez významu uzavření kupní smlouvy a odstoupení od kupní smlouvy, pokud jde o nemovitosti náležející zůstaviteli v obci [obec] okres [okres]. V žalobě o vyklizení nemovitostí v obci [obec] nemůže soud zkoumat ani jako otázku předběžnou platnost smlouvy o vypořádání SJM a jeho zúžení mezi zůstavitelem a nesvéprávnou [celé jméno vedlejší účastnice] v době, kdy smlouva byla uzavřena, neboť se nejedná o vztah mezi účastníky tohoto řízení. Není zde tedy dána ani naléhavost právního zájmu pro určení platnosti smlouvy o zúžení SJM, které není a nemůže být v řízení o vyklizení nemovitosti řešeno jako předběžná otázka. Jako předběžnou otázku lze posuzovat takové řízení samostatně na základě jiné určovací žaloby za předpokladu prokázání naléhavosti právního zájmu. Naléhavost právního zájmu pak je řešena ustanovením § 170 zákona o zvláštním řízení soudním a v případě, že by byla zjištěna aktiva dědického řízení po zůstaviteli ve smyslu § 171 odst. 1 zákona o zvláštním řízení soudním a provedeno vypořádání dědictví těchto aktiv, pak lze mluvit o aktivní legitimaci toho dědice, komu majetkové právo připadne. V daném případě však nelze existenci práva na straně kteréhokoli žalobců k nemovitému majetku v obci [obec] považovat za existující. Proto žalobcům aktivní legitimace nesvědčí a jimi nabízené argumenty, které se týkají majetku zůstavitele a jeho bývalé manželky, ať už s ním bylo naloženo jakkoliv, jsou pro toto řízení zcela nepodstatná. Stejně tak je bez významu nabízení důkazu o výzvě ke splnění povinnosti platit pojistné osobního automobilu. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítá.

7. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu má právo na náhradu nákladů řízení účastník, který ve sporu uspěl. Tímto účastníkem je žalovaná a přísluší jí právo na náhradu za její hotové výdaje a náklady právního zastoupení advokátem. Pro výši odměny je rozhodující tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/96 Sb., když výše odměny za úkon vyplývá z ustanovení § 7 a 11 advokátního tarifu. Při právním zastoupení žalované advokátem se jedná o 5 úkonů à 3 100 Kč, 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, náhradu cestovného ve smyslu § 13 advokátního tarifu při ujetí 410 km právního zástupce k procesnímu soudu a zpět do sídla advokáta automobilem Dacia Combi, s použitím paliva LPG dle paragonu, kdy cestovné činí 2 672 Kč, náhrada promeškaného času právního zástupce za cestu k soudu a zpět, tedy za 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu představuje 1200 Kč Náklady právního zastoupení činí 20 872 Kč a k tomu náleží náhrada hotových výdajů žalované dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to režijní paušál ve výši 300 Kč určené advokátním tarifem a dále cestovní náklady při použití vozidla k jednání dne [datum] tovární značky KIA Combi, cenou určenou prováděcími předpisy, tedy cestovní náklady ve výši 2 959 Kč při ujetí 422 km, dále náhrada promeškaného času za 12 půlhodin po 100 Kč rovněž ve výši určené advokátním tarifem s přihlédnutím k § 1 odst. 3 písm. b), odst. 2 citované vyhlášky. Hotové výlohy žalované související s účastí na jednání dne [datum] v nepřítomnosti právní zástupkyně představují 4 459 Kč Celkem se jedná o náklady ve výši 25 331 Kč splatné k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.