5 C 57/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, adresa pro 13 800,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 7 500 Kč od datum do zaplacení, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši 6 300,16 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 13 800,16 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřel dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 7 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit danou částku nejpozději do datum. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnila. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani na základě výzvy k dobrovolnému plnění.

2. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. EPR spisová značka, vyslovil Okresní soud v adresa svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci místně příslušnému Okresnímu soudu v Domažlicích. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

3. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř. a zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne datum.

5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 7 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v jednorázové platbě ve výši 10 872 Kč ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí úvěru.. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % jako pevná na celou dobu splácení úvěru. Žalovaná se zavázala uhradit vedle poskytnutého úvěru ve výši 7 500 Kč také úrok, jež byl kapitalizován na částku 221,92 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 150,08 Kč. Dne datum právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované na účet částku ve výši 7 500 Kč. Majitelem a jediným disponentem daného účtu byla žalovaná. Žalovaná na svůj závazek nic neuhradila, což vyplývá z tvrzení žalobkyně.

6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

7. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 7 500 Kč za částku 3 372 Kč. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalované byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 30 dnů s úrokem přesahujícím 511 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 36 %, tj. v kapitalizované výši 221,92 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byl sjednán i poplatek za zpracování úvěru ve výši 3 150,08 Kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Poplatek za sjednání úvěru soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.

12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je více než 56 násobný.

13. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatku, jež v daném případě je skrytým úrokem za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by právní předchůdce žalobkyně neměl vůli uzavřít se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.

14. Z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě má soud za prokázané, že žalovaná na svůj závazek nic neuhradila. Žalovaná má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 7500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.

15. Bylo v dané věci na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že závazek vůči žalobkyni nevznikl, zanikl, popř. částečně zanikl. Žalovaná však zůstala v řízení zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřila.

16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 NOZ, dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ust. § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byl-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě žalobkyně odeslala upomínku žalovanému dne datum. Žalovaná byla dle výzvy povinna uhradit dlužnou částku do 3 dnů od obdržení dopisu, jež byl v souladu s ust. § 573 doručen dne datum. Lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne datum. Od datum byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení od data požadovaného v žalobě, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při poměřování úspěchu ve věci vycházel i z výše přiznaného a nepřiznaného příslušenství žalované částky a proto soud shledal jako úspěšnější právě žalovanou (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podáním návrh na nařízení exekuce u soudního exekutora.