5 C 60/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 25 807 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 5 807 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 508,65 k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 258 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet č. č. účtu, VS tel. číslo, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 162 odst. 2, 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění).

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 25 807 Kč spolu s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne datum se žalovaným úvěrovou smlouvu č.číslo, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, jež měl být splacen nejpozději do datum. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pravidelných měsíčních splátek původní věřitel opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě. Žalovaný se prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne datum.

2. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žaloba a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalobkyní.

4. V dané věci soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota a postupně 24 dodatků k této smlouvě, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 20 000 Kč, kterou se zavázal uhradit do 60 dnů, s tím, že celková částka, která má být vrácena činí 25 167 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána pevně ve výši 157,16 % ročně (pevná, ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti). Z výpisu z běžného účtu vedeného u společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že právní předchůdce postupnými platbami, jež korespondují s uzavřenými dodatky smlouvy, odeslal v období od datum do datum finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Účet žalovaného byl ověřen verifikační platbou ze dne datum. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobce a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů předžalobní výzvou. Oznámení o postoupení pohledávky spolu s předžalobní výzvou bylo žalovanému odesláno dne datum.

5. Právní posouzení věci vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. V daném případě má soud za to, že žalovanému byla zapůjčena částka ve výši 20 000 Kč za částku 5 167 Kč, jež představuje zápůjční úrokovou sazbu ve výši 157,16 % ročně (pevná úroková sazba ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti). Takto sjednanou úrokovou sazbu soud považuje za rozpornou s dobrými mravy a z tohoto důvodu soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou. Obvyklá výše úroku v této době nepřekračovala hranici 10 %.

10. Takto určená úroková sazba (157,16 %) vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

11. S ohledem na skutečnost, že výše úroku několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu.

12. Soud má tedy za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný na svůj závazek nic neuhradil. Po žalovaném je tedy nutno požadovat úhradu právě dlužné jistiny z titulu bezdůvodného obohacení na základě plnění bez právního důvodu.

13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum, proto od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne datum v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 508,65 Kč, přičemž tato částka představuje 55 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 291 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 807 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

15. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. hodnota bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 1 291 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 1 033 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.